KSČM se chystá do blížících se evropských voleb s omlazenou kandidátkou. Komunisté krom modernější vizuální stránky kampaně nabízejí i politiky, kteří jsou oproti jejich předchůdcům z roku 2014 zjevně mladší — v případě první pětice kandidátů v průměru dokonce o dvacet let. Chtějí oslovit především voliče, kteří stojí o alternativu k liberálně proevropské i nacionálně konzervativní politice.

Z prvních tří kandidátů, kteří mají největší šanci se do Evropského parlamentu dostat, je známou političkou pouze současná europoslankyně Kateřina Konečná. Ta je podle některých interpretací představitelkou mladšího a radikálnějšího křídla KSČM. Podle indexu MEP Ranking je třetí nejaktivnější českou europoslankyní.

Navzdory sloganu „Dáme EU Konečnou“ a odmítání eura není lídryně komunistické kandidátky explicitně protievropská. Prosazuje vizi sociální Evropy bez dvojí kvality potravin či nových smluv posilujících volný trh. Konečná se navíc v poslední době opakovaně vymezila proti nacionalistické SPD, a dokonce na ni podala trestní oznámení kvůli pomluvám v předvolebních novinách.

„SPD nabízí laciné triky a tvrdí, že má jednoduchá řešení. My hledáme skutečné řešení problémů Evropské unie, které je podle nás ještě možné. Unii je možné zreformovat tak, aby byla pozitivním přínosem pro občany. Odejít můžeme vždy, pokud ale chceme pozitivní změnu, musíme na ní pracovat. My pracovat budeme a jsme na to připraveni,“ řekla lídryně komunistické kandidátky Deníku Referendum.

Pozitivně vnímá nejen omlazení čela kandidátky, ale také to, že do voleb spolu s KSČM vyrážejí kandidáti menších levicových stran a politických hnutí. „Přinesli spoustu nápadů na to, jak mohou věci fungovat, stejně jako zkušenosti s různými členskými základnami. Navíc posledních šest týdnů opravdu makali v terénu i na sociálních sítích. Určitě chceme ukázat, že máme mladé schopné lidi s životní zkušeností,“ doplnila.

Konečná uznává, že KSČM vede kampaň progresivněji než obvykle. Údajně tím ale necílí na žádnou konkrétní skupinu voličů. „Cílíme na všechny voliče a využíváme různé cesty — jsme jak v ulicích našich měst a obcí, tak na sociálních sítích. Není to ale tak, že bychom se spoléhali jen na ně. Ostatně nevím, jestli na nich můžeme konkurovat stranám, co se na ně vyloženě zaměřují, jako jsou Piráti,“ vysvětlila.

Bóna: na mrtvé planetě nejsou pracovní místa

Druhé místo zastává Andrej Bóna ze Strany demokratického socialismu, který je ve svých třiadvaceti letech vůbec nejmladším kandidátem KSČM v nadcházejících volbách. Bóna studuje veřejnou ekonomiku a správu na Masarykově univerzitě v Brně. Spoluzaložil občanskou organizaci Centrum regionální synergie, která se zaměřuje na problematiku lokální ekonomiky a místních měn.

Pod mottem „Čas jít vpřed“ mluví kromě obvyklých sociálních témat také o ochraně přírody a nutnosti boje proti klimatickým změnám. Podporuje také ukončení klecových chovů či zákaz vystupování volně žijících zvířat v cirkusech.

„Životní prostředí pro mě bylo zásadním tématem vždy. Myslím — a je to asi typické pro lidi z mé generace — že na mrtvé planetě nejsou pracovní místa, protože na ní není vůbec nic. Již dříve jsem pracoval pro Hnutí DUHA, nejvíc environmentálně laděných aktivit jsme ale dělali s Centrem regionální synergie. Zaměřovali jsme se na osvětu a pořádali konference, na kterých vystoupila například Ilona Švihlíková či Josef Šmajs,“ sdělil Bóna Deníku Referendum s tím, že oceňuje činnost mladého klimatického hnutí.

To, že jej KSČM vysílá do Evropského parlamentu jako neobvykle progresivního kandidáta, který navíc ani není členem strany, pokládá za výsledek přirozeného vnitrostranického vývoje. „Ve straně zavládl pocit, že je třeba kandidátku omladit. Ústřední výbor, který hlasoval o zařazení jednotlivých kandidátů, navíc respektoval, že se voleb zúčastní členové různých politických subjektů. Nechceme tříštit, ale spojovat jednotlivé síly levice,“ vysvětlil.

Image zkostnatělé strany je podle Bóny do jisté míry daná způsobem, jak je nálepkovaná zvenčí. „Jsem s lidmi (z KSČM) dlouhodobě v kontaktu a zájem o progresivní témata tam je, i když máme společné marxistické pozice, podle kterých je východiskem ekonomická základna. Lidé se přirozeně postupně mění a objevují nové výzvy,“ myslí si.

Kormidlo jsme neotočili, říká Korjagin

Nová tvář se nachází i na třetí pozici. Je jí Artom Korjagin, stále poměrně čerstvý člen KSČM a provozní družstevního a veganského bistra Střecha. Za svou prioritu v rámci případného působení v Evropském parlamentu označuje podporu družstevnictví i spolupráci s odbory. Kandiduje s heslem „Evropa pro lidi, ne pro zisk!“.

Korjagin podobně jako Konečná odmítá domněnku, že by za proměnou čela kandidátky byla snaha o oslovení mladších voličů. „Věk není sám o sobě devíza, devíza je program. Lidé na kandidátce jsou sice mladší, ale kormidlo jsme neotočili, stále je to poctivá KSČM pro pracující. Změnila se jedině forma komunikace, která předtím nebyla šťastná. Myšlenky nyní sdělujeme lepší formou. Tomu omlazení pomohlo. Vím, že nyní můžeme oslovit i mého vrstevníka, tedy třicetiletého pracujícího,“ řekl Deníku Referendum.

Korjagin vidí hlavní sílu KSČM v programu, který má nabízet alternativu k ostatním stranám „Cílíme na lidi, kteří hledají třetí možnost. V současném diskurzu se totiž zdá, jako by možnosti byly jen dvě: proevropský přístup zahrnující integraci podle dnešních kapitalistických pravidel, který je výhodný pro velké hráče, a přístup euroskeptiků, kteří volají ‚Czexit, odejdeme bez placení, poradíme si sami‘,“ říká.

Zapotřebí je podle něj především socialistická reforma Evropské unie. „Unie má fungovat pro pracující, seniory, studenty, lidi z menších měst… Má moc došlápnout si na velké volnotržní hráče, což by měla udělat. Chceme jí vlastně položit nůž na krk: pokud reforma dopadne, tak integrace, pokud ne, tak referendum o vystoupení. Buď bude Unie fungovat pro lidi, nebo se jí to rozpadne pod rukama,“ argumentuje Korjagin.

Je to marketingová strategie, říká politolog

Komunisté vyrážející do Štrasburku tak působí mladě i na poměry domácí politiky. Průměr kandidátů KSČM zvolených v roce 2017 do Poslanecké sněmovny přesahoval dvaapadesát let. Kandidátka KSČM oproti minulým evropským volbám omládla průměrně o pět let. Zatímco v roce 2014 činil průměr komunistických kandidátů 46,4 roku, letos je to 41,5.

Podle politologa a komentátora Lukáše Jelínka je evidentní, že výběr kandidátů představuje pro KSČM především strategické rozhodnutí, které se odvíjí od typického elektorátu evropských voleb. Ten do značné míry tvoří lidé s větším zájmem o politické dění a mladí, pro něž je chápání politiky v kontextu Evropské unie přirozenější.

„Primárně je to marketingová strategie, jak naznačuje i styl kampaně či slogany. Strana si uvědomuje, že její tradiční voliči o volby do Evropského parlamentu zájem nemají, tak cílí na generaci, co již bere Evropskou unii jako samozřejmost, ale má k ní skeptičtější postoj a poptává mladé radikální kandidáty,“ sdělil Jelínek Deníku Referendum.

Podle Jelínka jsou evropské volby pro KSČM specifické i tím, že k nim mají volnější vztah jak tradiční voliči strany, tak její funkcionáři. „Čeští komunisté obecně příliš neznají evropské struktury, nemají v zahraničí mnoho kontaktů a někteří z nich neovládají dostatečně jazyky. To jsou bariéry, jež dělí starou gardu od Evropy, zatímco mladá generace vidí možnost se prosadit,“ poznamenal.

V domácích volbách se podobná proměna zřejmě jen tak konat nebude. „Byl by s tím problém. Tradiční elektorát by si žádal větší vyváženost a zastoupení starých známých tváří. Zapůsobil by ale hlavně vnitrostranický mechanismus složený převážně ze zkušených politických harcovníků,“ myslí si Jelínek.

Možnost alespoň částečné obrody KSČM nicméně nevylučuje. „I když se nyní jedná o kalkul, na případné změně strany se strategie evropských voleb může projevit. Závisí i na tom, jak noví mladí kandidáti uspějí. Hodně záleží i na Konečné, která je možnou nástupnicí současného předsedy Vojtěcha Filipa,“ uzavřel politolog.

Při příležitosti posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 přišlo v České republice k urnám pouze 18,2 procenta voličů. Podle průzkumů agentury STEM se přitom volit chystalo kolem třiceti procent lidí. Kvůli nízké účasti tak mají šanci uspět i kandidáti stran, které by v jiných volbách neměly šanci. KSČM s necelými jedenácti procenty skončila v roce 2014 pod vedením Konečné čtvrtá a obsadila tři křesla.

Omlazení je pro KSČM existenční otázka

KSČM si omlazení členské základny vytyčilo jako jeden z cílů již na sjezdu v roce 2008. Téma se od té doby vrací. „Od počátku století víme, že stará generace politiků neoslovuje a že bychom měli přitáhnout víc lidí, kteří stranu naplní energií. V nejvyšších funkcích by to mohli být čtyřicátníci, ale v krajích a níž by to měli být i třicátníci. Víme to, ale pracovali jsme na tom málo,“ poznamenal po sněmovních volbách na podzim 2017 tehdejší místopředseda strany Jiří Dolejš.

Potřeba mladých lidí dominovala i desátému sjezdu KSČM, který proběhl vloni v Nymburce. Předseda strany Filip si po něm ovšem na rozdíl od dřívějších zasedání pochvaloval, že vedení strany zareagovalo na požadavky a omlazení podstoupilo.

Měl tehdy na mysli nejen opakované vedení eurokandidátky Konečnou, ale také volbu Marie Pěnčíkové do čela Ústřední revizní komise strany. Osmatřicetiletá Pěnčíková vede i Komisi pro mládež.

Mnozí kritici dlouhodobě glosují, že je generační výměna pro komunisty bezmála existenční potřebou. Průměrný věk členské základny totiž téměř kopíruje průměrný věk dožití v České republice — šestasedmdesát let.

I kvůli tomu se KSČM potýká s poklesem počtu členů. Ten setrvale probíhá již od roku 1989. Po největším skoku zapříčiněným sametovou revolucí zůstalo ve straně přibližně 350 tisíc lidí. Tento počet se během necelých dvaceti let snížil zhruba na desetinu. Soustavně klesá zastoupení komunistů i v obecních zastupitelstvech.

Příliv nových členů komunistům nezajišťuje ani jejich neformální mládežnická organizace, Komunistický svaz mládeže. Svaz sice nezveřejňuje své počty, podle odhadů se ale pohybují ve vyšších desítkách. Fungování Svazu komplikuje i omezení aktivního členství horní hranicí pětatřiceti let věku.

Evropské volby každopádně napoví, jaký prostor dnes KSČM mezi mladými lidmi zůstává či zda pokus oslovit je přišel ze správného konce. Případně zda nepřišel pozdě.