Neříkáme tak ani tak, ale na naše slova dojde. Přesněji se dlouhodobý postoj KSČM k vládě ANO a ČSSD shrnout nedá. Probleskává i občasnými schůzkami předsedy Vojtěcha Filipa s premiérem Andrejem Babišem. Naposledy minulý čtvrtek.

Komunisté jsou v programové rovině skromní a rošády na ministerských křeslech podle jejich not neprobíhají. „My nemáme žádnou personální pravomoc, máme právo i povinnost říkat svůj názor na činnost jednotlivých ministrů,“ svěřil se Filip. Je jim nasloucháno, ale nikdo netančí, jak pískají. Nad Danem Ťokem (ANO) na dopravě drží — bůhví proč — ochrannou ruku Babiš, nad Tomášem Petříčkem (ČSSD) na zahraničí lídr oranžových Jan Hamáček.

Kromě toho KSČM nesedí přímo ve vládě proto, že se s partnery již při vyjednávání o ní neshodla v zahraničněpolitické oblasti. Naopak by bylo zvláštní, kdyby Petříčka, držícího dlouhodobou linii české zahraniční politiky, chválili. Už tak se může zanedlouho při setkání v Bílém domě Donald Trump Babišovi divit, že on, miliardář a člověk stejné krevní skupiny (jak tvrdí Babiš), přijímá hlasy a rady od komunistů.

Filipovi se přesto podařilo minulý týden Babiše zaskočit — požadavkem na snížení deficitu státního rozpočtu pro rok 2020 o deset miliard. Komunistům se nelíbí utrácení a chtějí šetřit, namátkou v provozních nákladech resortů. Miroslav Kalousek s Petrem Fialou by to nevymysleli lépe.

Cílem zřejmě bylo upoutat pozornost. Stalo se. Babiš však zavrtěl hlavou: hodlá investovat a k tomu peníze potřebuje. Kdyby neměl krátce po sněmu, kde ANO šermovalo s pravicovou rétorikou, asi by i připomněl levicovým voličům, kdo se tady za ně neochvějně bije.

S jedním překvapením se Filip ovšem vytasil. Že si s Babišem zanotují u vyššího zdanění hazardu, se čekat dalo. Ale předseda komunistů si řekl o sektorovou daň. Podle Filipa Babiš přislíbil diskusi o jejích parametrech nejdříve na úrovni ministryně financí a rozpočtového výboru a potom jednání ve Sněmovně.

Jenže Babiš tvrdí, že si Filip vymýšlí. Naposledy mezi nimi proběhla stejná polemika před čtrnácti dny, když Filip uvedl, že Babiš plánuje odvolat ministra Ťoka. I to premiér popřel. Že je vůdce komunistů upovídanější než stará Blažková, není nic nového. Jenom nevíme, jestli si vymýšlí on, nebo Babiš. Nebo snad každý chvilku tahá pilku?

O žádný extra průlom by nešlo, ani kdyby Babiš o sektorové dani připustil diskusi. Kdyby se ale KSČM a ČSSD dobře zkoordinovaly a položily premiérovi nůž na krk, mohly by se pokusit o navýšení příjmů státní kasy, aby pak bylo na plánované výdaje. Dojde na to aspoň řeč na sjezdu sociální demokracie?

Babiš se k dostaveníčkům s Filipem moc nezná a tu a tam i vyjádření rudého náčelníka popře. KSČM, ten třetí vzadu, si vždy svých patnáct minut slávy užije dosyta. Výsledky jsou vedlejší, podstatné je posedět jednou s premiérem, podruhé s prezidentem a dát o tom vědět světu. Voliči i byznysoví hráči aspoň vidí, že komunisté už netrčí v ghettu, jsou pružní a mají svoji cenu.

Jenže může být hůř. Mezi babišovci probublávají námitky k nízkému koaličnímu potenciálu hnutí. Zájem o živnostníky a podnikatele může ANO sblížit s dosud odtažitou pravicí. V komunálu jim to leckde klape. Co kdyby jednoho dne Babišovo trestní stíhání skončilo, nebo kdyby přestal být premiérem (odešel na Hrad, do penze, nebo za katr)? Barikády by byly demontovány a komunisté by se mohli jít pást. Nejspíš i se sociálními demokraty. Také ti nevědí, co si počít mimo Strakovku.

Existuje-li v programové rovině něco, na čem levici skutečně hodně záleží, měla by na Babiše zatlačit nyní. Za rok za dva může být pozdě.