Podíl žen na českých kandidátkách do Evropského parlamentu je letos nejnižší v historii: pouhých 23,4 procent. Oproti předchozím volbám jsou však ženy výrazněji zastoupeny na volitelných místech a podle analýzy Fóra 50 % se tak počet českých europoslankyň pravděpodobně zvýší. Do Evropského parlamentu by se jich mohlo probojovat až osm.

„Většinou to bývá přesně naopak: žen je na kandidátkách poměrně dost, nikoliv však na volitelných místech. Tohle je vůbec poprvé, co to vidíme poměrně optimisticky,“ uvedla analytička a ředitelka Fóra 50 % Veronika Šprincová.

Průměrně je zastoupení žen na prvních pěti místech kandidátních listin nízké: dvaadvacet procent. Na kandidátkách čtyř ze šesti politických subjektů, které mají dle předvolebních průzkumů šanci uspět (ANO, ODS, KSČM, Piráti, ČSSD, koalice STAN a TOP 09), však ženy tvoří čtyřicet až šedesát procent kandidujících umístěných na prvním až pátém místě. Pouze koalice STAN a TOP 09 nenominovala do první pětice žádnou ženu.

„Je otázkou, jestli zvýšený podíl žen na volitelných místech nesouvisí s tím, že volby do Evropského parlamentu u nás nejsou vnímány jako prestižní. Možná tomu nahrál i sílící euroskepticismus. Možná, že i politické strany vnímají tyto volby jako odkladiště politiků. Čeští europoslanci nejsou obecně moc vidět,“ myslí si Šprincová.

Z parlamentních stran nominovalo nejvíce žen ANO (29,6 %) a KSČM (28,6 %) - a ženy navíc vedou i kandidátní listiny obou subjektů. Kandidátní listiny ODS, ČSSD a koalice STAN a TOP 09 jsou ženami obsazené přesně ze čtvrtiny. Pirátky a lidovkyně zaplnily kandidátky z 21,4 procent a vůbec nejmenší prostor ženám ponechalo Okamurovo SPD (19 %).

Pokud budou výsledky voleb odpovídat předvolebním průzkumům, do Evropského parlamentu by se mohly dostat Dita Charanzová, Martina Dlabajová a Radka Maxová za ANO, Veronika Vrecionová a Radka Trylčová za ODS, Markéta Gregorová za Piráty, Kateřina Konečná za KSČM a Olga Sehnalová za ČSSD.

„Nedá se říct, že by se poměrné zastoupení žen na jednotlivých kandidátkách do Evropských voleb shodovalo s obvyklým poměrem žen na kandidátkách do jiných voleb. Kolik žen strana nominuje záleží dost na tom, jak reálně vidí své šance. Třeba do senátních voleb vyslala sociální demokracie historicky nejvíce kandidátek — protože ztratila naději, že uspěje,“ dodala Šprincová.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 tvořily ženy sedmadvacet procent kandidujících a mezi zvolenými zákonodárci pak tvořily čtyřiadvacet procent. Česká republika tak zaostává za unijním průměrem (36,4 %) a je šestou zemí s nejnižším podílem europoslankyň vůbec. Finsko a Švédsko v Evropském parlamentu dokonce zastupuje více žen než mužů.

Fórum 50 % zároveň rozjíždí kampaň Tentokrát budu volit, která má za cíl voliče přimět k účasti ve volbách a která se koná ve všech unijních zemích. Jako prostředky bude kampaň využívat zvláště příspěvky na sociálních sítích a plakáty ve veřejné dopravě. A má co napravovat: volební účast u voleb do Evropského parlamentu byla v roce 2014 pouhých osmnáct procent. Méně lidí do Evropského parlamentu volilo pouze na Slovensku.

V rámci kampaně se Fórum 50 % zaměřilo na mladé ženy a zjišťovalo, jaká témata vnímají jako nejzásadnější. Nejčastěji se zmiňovaly o možnosti cestování a studia v zahraničí, bezpečnosti potravin a hraček a životním prostředí.