Podíl žen na kandidátkách do Sněmovny je letos historicky nejvyšší, přesto ale nedosahuje ani jedné třetiny všech kandidujících. Strany, které zavedly kvóty, neměly problém nalézt ve svých řadách dostatek žen-kandidátek. Celkový poměr žen na kandidátkách vzrostl na 28,6 procenta, přibližně čtvrtina žen figuruje na volitelných místech. Nyní ženy tvoří jednu pětinu Sněmovny, takže jejich zastoupení v české politice má šanci po letošních volbách šanci vzrůst. Výsledky své analýzy ve středu médiím představila nevládní organizace Fórum 50 %.

Jak ukazuje analýza, zatímco mezi kraji dramatické rozdíly nepanují, propasti zejí mezi jednotlivými stranami. Již tradičně se ukázal jako „nejvíce ženský“ kraj Liberecký (32,2 %), nejhůře dopadl kraj Plzeňský (26,7 %).

Mezi stranami kandidují dva politické subjekty, jejichž kandidátky se bez žen obešly úplně — Česká národní fronta a Národ sobě. Naopak Cesta odpovědné společnosti překvapila podílem šedesáti dvou procent žen.

Rovnosti v ČSSD pomohly kvóty

Výrazně se liší i počet žen na kandidátkách stran, které mají reálnou šanci do Sněmovny prorazit. Ze subjektů s alespoň jednoprocentní podporou dopadli nejhůře bojovníci proti kvótám: Svobodní (15 %), TOP 09 (19,5 %) a Piráti (21,3 %). Naopak nejvíce žen se o post poslankyň uchází na kandidátkách stran, které kvóty dobrovolně zavedly. Zelení (40,2 %) používali kvóty pro poměrné zastoupení i pro určení pořadí už před minulými volbami.

ČSSD (44,6 %) letos povinných čtyřicet procent žen na kandidátkách používá poprvé. „V krajských volbách v roce 2016 měly kvóty u ČSSD dost rozpačitý efekt, ženy kandidovaly převážně ze spodních příček. Teď už fungují,“ komentovala dopad kvót u nejsilnější vládní strany Veronika Šprincová z Fóra 50 %. V minulých volbách byl podíl žen na kandidátkách ČSSD téměř o dvacet procent nižší. Kvótu strana neplní pouze v Ústeckém kraji.

Třetí v pořadí, co do počtu žen na kandidátkách, je KSČM. Ta formálně neužívá systém povinných kvót, řídí se ale stranickým doporučením. „Pokud je slovíčko kvóty nepřijatelné, říkejme tomu jinak, třeba ve firmách tomu říkají cíle,“ navrhla Jana Smiggels Kavková z Fóra 50 %.

Povinná čtyřiceti procentní kvóta pro všechny strany prošla coby součást novely volebních zákonů v roce 2015 Legislativní radou vlády. Tehdy její zavedení prosazovali ministři Jiří Dienstbier a Milan Chovanec (oba ČSSD). Ve vládě však jejich návrh dostatečnou podporu nezískal. Kvóty často nemají podporu ani mezi ženami, členkami politických stran.

Společná témata žen-političek?

V debatě, která následoval po představení výsledků analýzy kandidátních listin pro sněmovní volby, podpořila myšlenku kvót jen Kateřina Valachová (ČSSD), a to jako dočasné podpůrné opatření, a Lucia Zachariášová (Zelení) a Danielou Rázkovou (KDU-ČSL). Přestože KDU-ČSL má více členek než členů, kandidátky patří ženám pouze z necelé čtvrtiny. I to je ale oproti minulým volbám, kdy se do Sněmovny nedostala ani jedna lidovkyně, vzrůst.

Přestože ženy se na kandidátkách objevují více než kdy předtím, chybí krajské lídryně. Nejvíce lídryň, čtyři, kandidují za politické hnutí ANO. U většiny stran (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL) ženy obsadily první příčku pouze ve dvou krajích, kandidátka TOP 09 míří do voleb z prvního místa pouze v jednom kraji a Piráti nemají lídryni žádnou.

„Ženy jsou více otevřené spolupráci napříč spektrem, i ženy z pravicových stran se mužům ze svých klubů vzepřely. V Poslanecké sněmovně by ženy mohly napomoct využít potenciál nalezení shody,“ upozornila na debatě Valachová. „Ženy nejdou do osobního útoku, když nemají argumenty. Zato muži si čechrají peříčka, hlavně když jde o přímý přenos,“ souhlasila s tezí Valachové i poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM).

Všechny političky v debatě mluvily o potřebě lepších pravidel slaďování rodinného a profesního života, kvalitního vzdělávání nebo osvěty, pokud jde o násilí na ženách i na požadavku ratifikace Istanbulské úmluvy.