Genderová teorie vyhrála

Magdaléna Šipka

Papež František se vyjádřil o genderové teorii jako o něčem, co je v rozporu s přirozeností. Podle francouzské ministryně pro výchovu a vzdělávání se papež stal obětí dezinformační kampaně. Genderové hnutí v lecčems připomíná reformaci.

Papež František při návratu z Gruzie a Azerbajdžánu mluvil o gendrové teorii, homosexualitě a transsexualitě. Genderovou teorii označil za ideologii.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Na tiskové konferenci mluvil o rozhovoru s jednou katolickou rodinou, ve které se u jednoho z dětí projevily sklony k transsexualitě. Otec rodiny před papežem tyto sklony dítěte interpretoval jako důsledek setkání s učebnicemi, které obsahují genderovou teorii. Právě v této souvislosti o genderové teorii papež mluvil jako o něčem, co je v rozporu s přirozeností.

Na zprávu ihned reagovala francouzská veřejnost, jelikož se informace vztahovala k francouzským učebnicím. Podle francouzské ministryně pro výchovu a vzdělávání se papež stal obětí dezinformační kampaně vedené intergisty.

Papež dále v rozhovoru mluvil o exhortaci Amoris laetitia o lásce v rodině, o bolesti rozvodu o svých setkáních s lidmi s homosexuální orientací a s transsexuály. Mluvil o nutnosti dialogu, o tom, že nikdy jako pastýř neopustil žádného „hledajícího“ věřícího s homosexuálními sklony. Bohužel je k této papežově otázce nutné dodat, že ho sice neopustil on sám, ale opustila ho morální nauka katolické církve. Zanechala v prostoru bez odpuštění, bez požehnání pro jejich životní situaci a řečeno slovy církve, bez odpuštění se dlouho žít nedá.

Řekněme si otevřeně, že genderová teorie již vyhrála. Její vítězství spočívá jen v tom, že bylo vytvořeno mnoho prostředí, ve kterých může mnoho lidí nalézt pochopení a přijetí. Feministická „revoluce“ je v řadě předchozích revolucí další, která bude vítězná, jelikož jí jde o svobodu. Svobodu od rolí nabalených na pohlaví, se kterým jsme se narodili.

Vítězství genderové teorie spočívá jen v tom, že bylo vytvořeno mnoho prostředí, ve kterých může mnoho lidí nalézt pochopení a přijetí. Ilustrace www2.naz.edu

V nedávných textech reflektujících situaci takzvané nové levice jsme se setkali s reflexí oddělenosti nové levice od „lidu“. Toto oddělení vzniká také naší neochotou k dialogu. Vytříbený kritický intelekt mladých levicových intelektuálů je velmi často užívaný k hledání rozdílností, zneužití moci, skrytých a zamlčených křivd. Vše toto je zcela jistě třeba hledat. Stejně zásadní je ale také hledat ideové spojence na nečekaných místech, přetavit kritické uvažování na určitý okamžik do moudrosti. Rozumět neznamená být vždy slabý. Mít dost síly ke kritice neznamená mít vždy také dost síly k vyléčení vlastních zranění.

Nechci omlouvat výrok papeže Františka, ani se tvářit, že s ním souhlasím. Ani v kontextu, ve kterém byl pronesen, mi nepřipadá vhodný. Zároveň se snažím pochopit uvažování člověka jistě odhodlaného chránit život na světě (jak vyplývá z mnoha aktivit zaměřených na ochranu životního prostředí nebo posílení chudých).

Chápu vlny genderové teorie a feminismus jako podobné hnutí, kterým byla před stovkami let reformace. Pohyb, který nás nutí znovu definovat vše, co známe, který nás pošle až ke kořenům, abychom si uvědomili, odkud kam sahají větve dnešního světa. Hnutí, které zatřese světem, v mnohém nás osvobodí, ale může také rozpoutat konflikty, v posledku zbytečné.

Žiji v neuvěřitelně originálním vztahu, pro mnoho lidí zcela nepředstavitelné domácnosti. Žiju ve vztahu tří lidí, který mnozí rozpoznají jako rodinu až za hranicí našeho prahu. Nechci tvrdit, že polyamorie by byla jednoduše možná bez přehodnocení rolí. Nechci tvrdit, že by podobné soužití bylo možné bez celosvětového LGBT+ hnutí. Zároveň vím, jak hluboce si cením okamžiků, kdy se ocitnu v hluboce tradiční partnerské roli. Někdy jsem v roli manžela, „hlavy rodiny“, jindy v pečující roli, někdy v se všechny role smísí a vznikají nové způsoby péče lásky a odpovědnosti vůči sobě a druhým.

Při dostatku bdělosti vůči vlastní pozici, ale můžeme zas a znova zjišťovat, že nejsme ale nikdy zcela vyvázáni z tradice. Někdy jen nově skládáme staré komponenty. Znovu objevujeme staletí zapomenuté role, poučky psané na papyrus, staré Římany, Ameriku.

Nakonec se jako papež František s francouzskou ministryní školství hádám nad obědem s jedním ze svých nejlepších přátel, jestli je gender „jen“ konstrukt, nebo jde o něco esenciálního. Já esencialista pak odcházím ke svému hluboce netradičnímu vztahu a on do svého vztahu hluboce tradičního.

Nepřeme se o to, zda nazveme staletou polaritu ženského a mužského jako boj dvou myšlenkových konstruktů, ideologií, nebo jestli jí přiznáme určitou transcendentální, spirituální hodnotu. Nakonec se skutečně můžeme neshodnout pouze na tom, jakou míru svobody přiznáme jednotlivým lidským bytostem k pohybu vně nebo napříč mužstvím a ženstvím.

Výpověď papeže Františka je nejspíš jen smutným svědectvím o nedůvěře v životaschopnost další generace. Tradiční škarohlídi tak napořád stojí nad smutným rozhodnutím, jestli dříve vyčítat vyznavačům genderové teorie vymírání společnosti, nebo zakazovat stejnopohlavním párům adopce. Jestli dříve bědovat nad zánikem rodiny nebo zapovídat nové způsoby soužití.

Jak by řekl papež František, je třeba k otázce přistupovat s otevřeným srdcem.

    Diskuse
    Dovolím si citovat pana Kubičku:
    "Už pár měsíců po zvolení vystřídalo všeobecné nadšení z papeže Františka v některých kruzích zklamání nad tím, že papežem byl zas jednou zvolen katolík."

    Je fakt, že postavení žen je třeba posílit, třeba časté případy domácího násilí v ČR jsou ostudné.

    Na druhé straně vystavět teorii všeho (jak se gender občas tváří - jako ideologie konečného osvobození od všech nenáviděných "rolí").................. na pohlavnosti a pohlaví, mně přijde dosti pochybné.
    JN
    October 7, 2016 v 10.52
    Utlačovat ženy je možné jen do té doby, dokud existují. Genderová ideologie však slibuje ženám (i všem ostatním) útěchu v tom, že jednou (v ideální budoucnosti) už ženy existovat nebudou.
    Podobnou útěchu poskytoval marxismus proletariátu, v jiné formě pak ruský bolševismus rolníkům, a vlastně jistý druh takové perverzní "útěchy" poskytl i německý nacismus Židům.

    Cílem genderové ideologie je zrušení identity pohlaví, aby se člověk osvobodil od diktatury přírody, od heterosexuálního kulturního útlaku a od kulturně vynucovaných genderových rolí. Až jednou ženy už existovat nebudou, nebude je ani možné utlačovat. "Může feminismus existovat bez kategorie ženy?"... Zatím však "strategicky nebo přechodně ještě má význam odvolávat se na ženy a jejich jménem klást reprezentativní požadavky".

    Tady to máte od Butlerové ČERNÉ NA BÍLÉM!!! Genderová ideologie rozhodně nechce posílit postavení žen, pouze se ZATÍM tak tváří.

    A já CHCI nadále existovat jako muž, ne jako "gender bezgenderový".

    Vaše ideologie je násilná!!!
    TT
    October 7, 2016 v 17.56
    Vidíš Magdo,
    tady to máš. Pořád bys s někým otevřeně diskutovala a pak přijde Morbicer :-)

    Takový Morbicer si přečte Tvůj článek, moc mu nerozumí, ale někde na internetu si vygůglil, že nějaké feministka chce zrušit ženský. A tak Tobě, té dobré a laskavé duši napíše, že zastáváš násilnou ideologii.

    Vůbec ho nezajímají nějaké aristotelské "kategorie", ve spaní ho netrápí noční můry bojů o univerzália a klidně si myslí, že Buttlerová chce zrušit ženy a muže.

    Když to píšu, přes slzy smíchu nevidím na klávesnici. Slyšel jsem už spoustu blbin, ale něco takového... No a pak s nimi vážně diskutuj.
    JN
    October 7, 2016 v 20.33
    Ten hlupák jsem, prosím pěkně, já, pane Tožičko. Omlouvám se panu Morbicerovi, že jste mě za něj považoval.
    Mnou uvedenou citaci najdete na straně 209 knihy Judith Butlerové Das Unbehagen der Geschlechter, Frankfurt am Main 1990.
    JN
    October 7, 2016 v 21.53
    Pokud jste, pane Tožičko, četl tu Butlerovou stejně pozorně
    jako tuto diskusi, možná Vám mohlo něco uniknout?
    AM
    October 8, 2016 v 2.56
    p. Tožičkovi
    Inu, jak se do lesa volá, sám do ní padá.
    JN
    October 8, 2016 v 9.24
    Možná stačí pozorně přečíst název knihy
    "Potíže s genderem, feminismus a podrývání identity"
    October 8, 2016 v 12.7
    Pane Nusharte,
    opravdu by mě zajímalo, jestli jste tu knihu Judith Butlerové četl.
    JN
    October 8, 2016 v 13.23
    Četl jsem tu obálku, dál už to bylo na mě moc složité.
    Už se těším na Vaši interpretaci genderové teorie. Uveďte to tedy na pravou míru.
    JS
    October 8, 2016 v 15.40
    co mi na tomto článku vadí je
    Používání slova "teorie" pro nějaký morální systém. To slovo by mělo být vyhrazeno pro nějakou objektivní, fakticky prověřenou hypotézu. Ale holt asi humanitní vědy to takto někdy bohužel používají.
    + Další komentáře