Na konci června se dočkal český právní systém odstranění jednoho z diskriminačních opatření týkající se stejnopohlavních párů a jejich rodin. Ze zákona o registrovaném partnerství byl rozhodnutím ústavního soudu vymazán oddíl, který zakazoval registrovaným partnerům požádat o osvojení dítěte.

Již dříve o změnu zákona usilovali ministři Diensbier a Pelikán. Podpořila ji ombudsmanka Anna Šabatová. Jejímu uzákonění předcházela analýza Duhových rodin z pera socioložky Petry Kutálkové. Aktivita v tomto poli měla podporu Prague Pride i hnutí Proud. Předcházelo jí také mnoho zahraničních studií, které opakovaně potvrzovaly, že děti, vychovávané stejnopohlavními páry, se nemají hůře než ty, vychovávané mužem a ženou.

Již existence těchto výzkumů popírá některé námitky, které proti tomuto právnímu posunu vznesl Martin Weiss. Weiss ve svém komntáři pro internetový deník Echo tvrdí, že je ve vědeckém světě zapovězené tuto otázku pokládat. Jakým směrem však otázka vlastně směřuje?

Martin Weiss mluví o tom, zda-li není oprávněné se ptát, jestli by se dítě nemělo setkávat s vzorci chování žen i mužů. Na to zřejmě ironicky poznamenává, že gender je pouze konstrukt.

Nemyslím si, že otázku, zda-li je gender konstrukt, nebo ne, lze zodpovědět jednoduše. Přikláním se však k myšlence, že je jistě z velké části konstruktem. Příklad, který uvádí Weiss (tedy přítomnost žen na všech pozicích v armádě, která je prý vyžadována přes jejich sníženou bojeschopnost), lze zcela zpochybnit připomenutím Kurdské ženské milice, která nejstatečněji vzdoruje nejobávanější armádě současnosti.

Rodinu tvoří jedinečná láska

Svět se častěji než ze vzorových příkladů skládá z originálních příběhů. V otázce dětí to pak platí obzvlášť. Děti dokáží být skutečnými studnicemi překvapení a inspirace. Jejich bohatá fantazie nás, kteří s nimi trávíme čas, dokáže znovu a znovu přivádět k úžasu. Stejně tak překypující originalitou jsou často dětské reakce na společenské situace, do kterých se dostanou.

Důležité je o dětech nepřemýšlet jen jako o nepopsaných listech, které teprve utváří jejich okolí, ale také jako o lidech se  schopností si svobodně utvářet názory, i když tato schopnost někdy ještě není plně rozvinuta.

Ano, rozhodně bychom děti, stejně jako jejich rodiče, měli chránit zákonem před zneužitím. Jako společnost jsme se také rozhodli investovat do jejich vzdělání a postarat se o děti, jejichž rodinné zázemí v péči selhalo.