Katolíci a práva sexuálních menšin — proč to v Itálii nejde a v Portugalsku jde

František Kalenda

František Kalenda přibližuje zásadní rozdíl v přístupu společností a jejich elit k otázce zrovnoprávnění sexuálních menšin ve dvou klasických katolických zemích a zamýšlí se nad příčinami.

Milion, tři sta tisíc, možná až dva miliony. Tolik demonstrantů se podařilo dle různých odhadů svolat v sobotu 30. ledna do Říma na protest proti zákonu, který v posledních týdnech rozdělil Itálii. Je to zákon o civilním partnerství mezi osobami stejného pohlaví, doplněný o možnost adopce biologického potomka jednoho z partnerů. Tedy zákon, který v drtivé většině zemí západního světa (i Latinské Ameriky) již platí nebo je nahrazen plnohodnotným zrovnoprávněním sňatku, což se mimochodem děje čím dál častěji.

V Itálii však panuje jiná atmosféra. Návrh kabinetu Mattea Renziho vyvolal obrovské vášně dokonce v jeho vlastní vládě, kde se proti němu otevřeně postavil ministr vnitra z menší koaliční strany a desítky řadových zákonodárců, včetně třiceti senátorů z Renziho vlastní Demokratické strany.

V čele boje proti novému zákonu je samozřejmě stále vlivná katolická církev, i když nikoli papež František, který se na rozdíl od svých předchůdců rozhodl do sporu příliš viditelně nevstupovat. Hlavním oponentem se místo něj stala hlava italských biskupů, kardinál Angelo Bagnasco. Právě on dává největší množství veřejných prohlášení, zřejmě lobuje u katolických poslanců a senátorů a už stihl srovnat stejnopohlavní sňatek s pedofilií a incestem a označit ho za „trojského koně“.

Svobodomyslný katolík na jedné z demonstrací za zrovnoprávnění. Foto NA, Facebook
×