USA se vzpamatovávají ze střelby v Orlandu, nejhoršího útoku daného typu v zemi
Petr JedličkaAmeričan Omar Mateen postřílel karabinou AR-15 devětačtyřicet návštěvníků floridského gay klubu a třiapadesát dalších zranil. Vede se debata, zda stála za činem pachatelova homofobie, muslimská víra či snadná dostupnost zbraní v USA.
Otřes, pietu, ale i politické debaty a střety vyvolal ve Spojených státech útok Omara Mateena, při němž dotyčný postřílel v noci ze soboty na neděli devětačtyřicet návštěvníků gay klubu v Orlandu na Floridě a třiapadesát dalších poranil. Hlavní spory se vedou nad otázkou, nakolik byl Mateen homofob, psychicky narušený jedinec, či náboženský fanatik — terorista, a nakolik útok umožnila dostupnost střelných zbraní, respektive chyby policie.
Zvláštní politické střety nad tématem probíhají pak v rámci aktuální prezidentské kampaně.
„Vždy je ošidné pracovat s žebříčky útoků, na nichž jsou jednotlivé činy seřazené podle počtu obětí. Pachatel podobného aktu chce totiž zabít vždycky co nejvíce lidí a o tom, kolik se mu jich zabít podaří, rozhodují i náhodné maličkosti. Zcela ubránit se takové klasifikaci však nelze. Zvláště když víme, že útok v Orlandu byl z hlediska počtu mrtvých nejhorším útokem v USA od 11. září a nejkrvavějším střeleckým útokem v moderní historii země vůbec,“ hlásila do nedělního vysílání BBC Jessica Lussenhopová, americká zaměstnankyně stanice.
Omar Mateen byl devětadvacetiletý hlídač z bezpečnostní agentury G4S, Američan, jehož rodiče se přistěhovali do země z Afghánistánu. Byl praktikujícím muslimem, nikdo z jeho doposud nalezených známých však u něj nezaznamenal náboženskou horlivost. Přesto se pachatel přihlásil během činu v telefonátu na tísňovou linku 911 k Daéš, tedy samozvanému Islámskému státu známému z Blízkého východu.
Mateen byl už v letech 2013 a 2014 dvakrát vyslýchán FBI ohledně podezření ze styků s Mohamedem Abú Salhou — prvním Američanem, který ve službách islamistických fanatiků provedl sebevražedný útok v Sýrii. Oba dva muži totiž žili ve floridském městě Fort Pierce a Mateen se chlubil kontaktem s Abú Salhou kolegům.
FBI nicméně po výsleších naznala, že Mateen vazby s islamistickými fanatiky nemá. Odpověď na otázku, zda se s nimi přeci jen nespojil alespoň posléze, se aktuálně hledá.
Podle Mateenových kolegů z práce měl dotyčný nestálou povahu a leckdy působil až pomateně. Známé byly též jeho rasistické a homofobní názory.
Podle své exmanželky Sitory Yusufiyové byl Mateen přímo „duševně chorý“ a měl i násilnické sklony. Během jejich čtyřměsíčního soužití ji údajně bil, což byl prý jeden z důvodů, proč se manželství rychle rozpadlo. Ani Yusufiyová, která je sama muslimka původem z Uzbekistánu, však u Mateena žádné oslovení islámským radikalismem nepozorovala.
Otec pachatele, jenž sám vystoupil několikrát na okrajovém televizním kanálu vysílajícím v jazyce dárí s komentářem k situaci v Afghánistánu, ve kterém kritizoval pákistánský expanzionismus a chválil afghánský odboj proti němu, přiznal novinářům, že syna rozčiloval pohled na líbající se homosexuální páry. S velkou omluvou všem Američanům pak uvedl, že spolu s manželkou nepozorovali na synovi žádné další jednání, které by mohlo naznačovat spáchaný čin, ale že Mateen měl „zášť v srdci“.
Imám modlitebního centra, kam Mateen docházel, zase vyloučil, že by pachatele mohla k činu přimět tamní kázání, v nichž je prý náboženský extremismus i jakékoliv násilí vůbec soustavně odsuzováno. Mateen se podle něj s nikým v centru moc nebavil, do aktivit místních muslimů se nezapojoval a vždy odcházel hned po modlitbách.
Reakce, Trump a muslimové
Čin hned odsoudili všichni oslovení politikové, mluvčí amerických muslimů a další veřejné autority. I na rozumnější části republikánské pravice panuje shoda, že šlo o útok z nenávisti zaměřený na komunitu LGBT.
Podle republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa nicméně útok potvrzuje správnost jeho předchozí kritiky radikálního islámu a prý neadekvátní reakce prezidenta Obamy i Hillary Clintonové, kteří odmítli útok radikálnímu islámu připsat, by měla vést k jejich odchodu z politiky.
Pozorovatelé připomínají, že Trump navrhoval v průběhu primárkové kampaně zakázat do USA vstup všem muslimům, dokud se problém s terorismem nevyřeší. Omar Mateen se ovšem narodil v New Yorku a do Ameriky nepřicestoval, takže by ani zmíněné protiústavní opatření nedělnímu útoku nezabránilo.
Obava z islamistického terorismu je v USA stále povšechně živá. Kromě vzpomínek na 11. září ji posilují i opakující se dílčí útoky, z nichž ten poslední spáchal manželský pár náboženských fanatiků v kalifornském San Bernardinu loni v prosinci. Čtrnáct osob bylo při tomto útoku usmrceno, dvaadvacet dalších zraněno.
Samy organizace amerických muslimů jsou přitom dle znalců celkově liberálnější než podobné organizace v Evropě. Plně například spolupracují s úřady a s pochopením přistupují i právě k lidem s LGBT orientací.
Zbraně a postup policie
V otázce vlivu snadného přístupu ke střelným zbraním vzbuzuje pozornost zejména fakt, že Mateen měl vlastní i hlídačskou zbrojní licenci a vraždil karabinou AR-15 — stejnou zbraní, jakou své matce sebral a poté v prosinci 2012 na základní škole v Newtonu použil Adam Lanza, vrah dvaceti dětí a šesti učitelů.
Omar Mateen si zakoupil AK-15 legálně minulý týden společně s osobní pistolí. Organizace usilující o větší kontrolu zbraní v USA upozorňují, že AK-15 rozhodně není zbraň určená k vlastní ochraně, a oznamují, že se teď budou s novou intenzitou snažit o její stažení z distribuce.
Z politiků se vyjádřil k otázce vlivu dostupnosti zbraní na spáchaný útok zatím nejvýrazněji floridský senátor a jeden z neúspěšných uchazečů o letošní republikánskou prezidentskou nominaci Marco Rubio — uvedl, že zpřísnění legislativy by útoku nezabránilo.
-- obětí Mateenovy střelby bylo 49, ne 50. Původní omyl vznikl tak, že do celkového počtu zastřelených začal být proti obvyklému zvyku počítán i sám pachatel
-- střelec zavolal na tísňovou linku 911, kde se příhlásil k Islámskému státu, až během vlastního útoku, ne před ním. Učinil tak z prostoru toalet
-- postup policie byl ještě rozpačitější, než se původně myslelo. Zásahová jednotka se nejprve pokusila vniknout do budovy s rukojmími odpálením bomby u jedné ze zdí, to se však nepodařilo. Následně tedy začala prorážet zeď zvlášť upraveným obrněncem. Zde byla úspěšnější, do vzniklého otvoru se však začali ihnet hrnout lidé prchající z klubu a podle očitých svědků běžel s nimi i Mateen, jenž při tom dále střílel
-- zda-li byl Omar Mateen skutečně náboženský fanatik, nebo jen narušený jedinec, který se náboženským zápalem zaštiťoval, se stále zjistit nepodařilo.