Ranou do krku byl v USA zastřelen jednatřicetiletý Charles Kirk, konzervativně-populistický influencer, přední protrumpovský aktivista a ikona trumpistické mládeže. Stalo se tak ve středu v kampusu Utah Valley University během debatní tour. Atentátník použil takzvanou High Power Rifle a Kirka trefil ze vzdálenosti asi dvou set metrů. S panikařícím davem následně unikl. Na místě byl sice zadržen sedmasedmdesátiletý Kanaďan s liberálními názory, později se ale ukázalo, že jde o chybu, a policie muže propustila.

Kirk byl jedním z nejznámějších politických aktivistů v současných Spojených státech amerických. I když v posledních letech zastával a šířil takřka výhradně trumpistické názory, měl zavilé odpůrce jak mezi současnou opozicí, tak na krajní pravici.

Paradoxem je, že právě Kirkův nejcitovanější a proslulý kontroverzní výrok se týkal střeleckého násilí: „Jsem toho názoru, že za zachování druhého dodatku [Ústavy USA, který zakotvuje právo držet zbraň] stojí za to mít každý rok bohužel i nějaké mrtvé. Umožňuje nám totiž ochranu našich dalších Bohem daných práv.“

V době střelby na Kirka se v USA odehrál i další střelecký útok, a to na střední škole v coloradském Evergreenu. Ve Spojených státech se jednalo již o sedmačtyřicátý letošní incident obnášející střelbu ve škole.

Rovněž otázka od studentů, na níž Kirk odpovídal právě při střelbě v Utahu, směrovala k tomuto tématu. „Stále neznáme motiv střelby (…) Ale máme tu plno šílených lidí a zatraceně plno střelných zbraní, okolo 300 milionů. A tohle je výsledek,“ uvedl ve své show k události komentátor Kyle Kulinsky.

Proti potratům, rouškám, univerzitám

Jméno Charlieho Kirka se začalo v americké politice skloňovat ve velkém po roce 2016 — po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských primárkách nad reprezentanty dalších republikánských proudů. Kirk si již dříve založil politický spolek Turning Point USA (TPUSA), pod jehož hlavičkou organizoval akce a kampaně s cílem propagovat postoje typické pro americké republikány na amerických školách a univerzitách. Během Trumpova nástupu pak přešel přímo do jeho tábora.

Na rozdíl od Kirkova podcastu a účtů na sociálních sítích nelze říci, že by TPUSA dosáhla nějakých pronikavých úspěchů. Sám si ještě nedávno stěžoval, že americké univerzity jsou „ostrovy totalitarismu“.

Kirk se díky finančním darům aktivně podílel se svými stoupenci na volebních kampaních různých republikánských politiků, včetně Donalda Trumpa v letech 2020 a 2024. Jeho angažmá mělo v posledních volbách citelný vliv.

V politické oblasti bojoval Kirk — vedle práva na držení zbraně — proti zpřístupňování potratů, progresivnímu přístupu k LGBTQ právům či proti otevřenosti k přistěhovalectví. Za covidové pandemie kritizoval tlak na nošení roušek. Apel dodržovat rozestupy v kostele označil za „útok na křesťanství“ a požadavek na očkování na kampusech vysokých škol za snahu o „zdravotnický apartheid“.

K 6. lednu 2021 organizoval spolu se svým spolkem studentskou výpravu osmi autobusů do Washingtonu na demonstraci „Stop the Steal“, která vyústila v nechvalně proslulý vpád trumpistů do Kongresu. Před prezidentskými volbami 2024 objel osobně na pětadvacet univerzit s kampaní „Vymyli vám mozek“.

Přesto i část levicových kruhů a liberálního mainstreamu obdivovala Kirkovo neúnavné osobní nasazení v politické práci a ochotu podstupovat živou — a ne jen mediální či virtuální — konfrontaci s opozičními názory. Středeční útok se v USA neodehrál izolovaně — kromě klasických střeleb souvisí i se vzrůstajícím počtem cílených útoků na politiky a politicky aktivní osobnosti.

Před třemi měsíci byla takto v Minnesotě zabita předsedkyně tamních poslanců z Demokratické strany Melissa Hortmanová a postřelen státní senátor John Hoffman. V Kongresu USA se teď však mluví především o Kirkovi a panují obavy, zda vládní tábor nezneužije atentátu proti opozičně se profilujícím organizacím.