Nejen rozhořčení a projevy solidarity, ale i debatu nad fungováním současné americké společnosti vyvolal v posledních dnech vývoj v tzv. Fergusonském případu. Kauza vážící se k incidentu z 9. srpna, při němž zastřelil na příměstí missourského St. Louis bílý policista černošského mladíka, dospěla o víkendu před velkou porotu. Ta ovšem rozhodla, že policista nepůjde za svůj čin před soud, což podnítilo vlnu protestů nejprve v samotném Fergusonu, a poté i v dalších 170 městech USA.

Na rozdíl od Fergusonu, kde se protesty zvláště v noci z pondělí na úterý zvrhly ve výtržnosti, při nichž bylo založeno více než tucet požárů, a do kterého bylo povoláno na dva tisíce příslušníků Národní gardy, neprovázely zatím protesty v ostatních městech žádné podobné excesy.

Vedle případu samotného se tak i masmédia v posledních dnech soustředila na závažné související otázky.

„Jednak se mluví o důvodech, proč policisté daleko častěji zadržují osoby jiné než bílé barvy pleti, jednak se debatuje nad institucí velké poroty a jednak se vedou pře nad klasickým souvisejícím tématem — regulaci prodeje zbraní,“ uvedla ve středečním vysílání BBC Joanna Jollyová, reportérka stanice v Missoury.

Otázka rasismu

Třebaže průběh Fergusonského případu samotného zůstává nejasný — podle jednoho výkladu se mladík v okamžiku střelby vzdával, podle druhého na policistu útočil —, faktem zůstává, že policisté v mnoha okrscích po celých USA zadržují daleko častěji osoby jiné než bílé barvy pleti, zvláště pak Afroameričany.

Konkrétně ve Fergusonu připadají na jednoho zadrženého bělocha tři černoši. V řadě oblastí je nepoměr ještě větší. Afroameričané a ostatní lidé černé pleti přitom tvoří jen 13,2 procenta populace USA.

Řada analytiků hovoří v této souvislosti o tzv. strukturálním rasismu, který je v amerických policejních sborech hojně rozšířený. Jiní argumentují sociálními důvody, zvláště existencí ghett a chudých příměstských čtvrtí; policisté však zastavují Afroameričany daleko častěji i při silničních kontrolách mimo města.

Znalci tématu dále poukazují na přežívající předsudky v americké společnosti obecně. Ty se přitom již dnes neváží tolik k samotné etnicitě, resp. barvě pleti, avšak ke kombinaci etnicity, oblečení a místa, kde se dotyčný nachází.

Problém s porotou

Příliš významná role laické velké poroty je v USA stálým tématem, málokdy se mu však věnuje tolik pozornosti jako nyní. V kostce jde o to, že sbor laiků — ve Fergusonském případě dvanácti osob — není povoláván jen k posouzení obžaloby, obhajoby a vynesení rozsudku, jak je viditelné v mnoha filmech, ale i — a to přibližně v polovině států USA — k posouzení toho, zda jsou nashromážděné důkazy dostačující vůbec k trestnímu stíhání a popohnání příslušné osoby před soud.

Problém je navíc, že před velkou porotu předstupuje většinou pouze státní žalobce a záleží na něm, jak váhu nashromážděných důkazů porotcům vyloží. V případech, kdy stát může mít sklon eventuálního pachatele chránit, vede takto pojatá instituce nezřídka k obviněním z nespravedlnosti.

Konkrétně fergusonská porota rozhodla, že střílející policista nepůjde před soud, aniž by dotyčný podstoupil křížový výslech. Zasedalo v ní navíc devět osob bílé pleti a pouze tři černé, což její kritiku ještě zesílilo.

A zase zbraně

Také připomínka velmi liberální regulace prodeje a vlastnictví střelných zbraní se objevuje při podobných incidentech opakovaně, třebaže ne v takové míře jako po případech tzv. šílených střelců.

Střelné zbraně alespoň určitých typů se dají v USA koupit téměř všude bez problému a zcela legálně. Policisté tak při zásazích automaticky předpokládají, že osoba, kterou zadržují, může sama střílet a ve vyhrocených situacích neváhají použít vlastní zbraň.