Nejen rozhořčení a projevy solidarity, ale i debatu nad fungováním současné americké společnosti vyvolal v posledních dnech vývoj v tzv. Fergusonském případu. Kauza vážící se k incidentu z 9. srpna, při němž zastřelil na příměstí missourského St. Louis bílý policista černošského mladíka, dospěla o víkendu před velkou porotu. Ta ovšem rozhodla, že policista nepůjde za svůj čin před soud, což podnítilo vlnu protestů nejprve v samotném Fergusonu, a poté i v dalších 170 městech USA.

Na rozdíl od Fergusonu, kde se protesty zvláště v noci z pondělí na úterý zvrhly ve výtržnosti, při nichž bylo založeno více než tucet požárů, a do kterého bylo povoláno na dva tisíce příslušníků Národní gardy, neprovázely zatím protesty v ostatních městech žádné podobné excesy.

Vedle případu samotného se tak i masmédia v posledních dnech soustředila na závažné související otázky.

„Jednak se mluví o důvodech, proč policisté daleko častěji zadržují osoby jiné než bílé barvy pleti, jednak se debatuje nad institucí velké poroty a jednak se vedou pře nad klasickým souvisejícím tématem — regulaci prodeje zbraní,“ uvedla ve středečním vysílání BBC Joanna Jollyová, reportérka stanice v Missoury.

Otázka rasismu

Třebaže průběh Fergusonského případu samotného zůstává nejasný — podle jednoho výkladu se mladík v okamžiku střelby vzdával, podle druhého na policistu útočil —, faktem zůstává, že policisté v mnoha okrscích po celých USA zadržují daleko častěji osoby jiné než bílé barvy pleti, zvláště pak Afroameričany.

Konkrétně ve Fergusonu připadají na jednoho zadrženého bělocha tři černoši. V řadě oblastí je nepoměr ještě větší. Afroameričané a ostatní lidé černé pleti přitom tvoří jen 13,2 procenta populace USA.