Po odchodu premiéra Jana Fischera a ministra vnitra Martina Peciny se doba vnitrácká a policejní vymkla z kloubů a šílí. Fischerův kabinet postavil ministerské úředníky a policisty do latě, což bylo znát například v novém vypracování žaloby na neonacistickou Dělnickou stranu, které vedlo k jejímu rozpuštění. Po příchodu nové vlády se vše obrátilo o sto osmdesát stupňů. Velmi dobře je to vidět na boji proti pravicovému extremismu, který by se z pohledu státních institucí dal nyní označit jinak: Lítý boj za práva neonacistů.

Příchod Radka Johna spojený s tím, že koaliční politici byli kvůli vlastním problémům zahleděni sami do sebe, vrátil ministerstvo vnitra a policii o notný kus nazpět: K autoritářským návykům z dob minulých, k neprofesionalitě, k dalším neblahým jevům, z nichž se represivní orgány po pádu komunismu léčily téměř dvě desetiletí. Byla to práce perná. A její výsledek přitom byl velmi nejistý. Poznat to lze na tom, že celé úsilí o proměnu vnitra a policie na instituce skutečně demokratické padlo vniveč během několika málo týdnů. Policisté opět bezstarostně porušují zákony, s oprávněným pocitem naprosté beztrestnosti. A když už zákony neporušují, chovají se přezíravě a arogantně, jak to známe z dob předlistopadových.

Začněme zdánlivými maličkostmi, ovšem s vědomím, že právě z těchto a podobných detailů se skládá celek.

Brno

Jihomoravská policie odmítla poskytnout romskému serveru Romea.cz část kamerových záběrů prvomájového dění v Brně, pořízených z policejního vrtulníku, přestože je poskytla například České televizi. Na začátku stála žádost Romea.cz o zaslání těchto záběrů. Mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová na tuto (telefonickou) žádost zprvu odpověděla kladně: „Hned, jak se dostanu k počítači, tak vám pošlu to samé, co jsme poslali České televizi.“ Poté však poslala e-mail tohoto znění: „Videozáběry jsme den po opatření poskytli pouze veřejnoprávním médiím, a to z důvodu zamezení možného zneužití jednotlivými názorovými stranami - neposkytli jsme je ani jednomu ze zástupců a příznivců jednotlivých shromáždění.“

Tento policejní postup zpochybňuje právnička ze sdružení In IUSTITIA Klára Kalibová, přední česká odbornice na právo v souvislosti s násilím z nenávisti. Podle ní je běžné, že policie informuje o své činnosti veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.