Po odchodu premiéra Jana Fischera a ministra vnitra Martina Peciny se doba vnitrácká a policejní vymkla z kloubů a šílí. Fischerův kabinet postavil ministerské úředníky a policisty do latě, což bylo znát například v novém vypracování žaloby na neonacistickou Dělnickou stranu, které vedlo k jejímu rozpuštění. Po příchodu nové vlády se vše obrátilo o sto osmdesát stupňů. Velmi dobře je to vidět na boji proti pravicovému extremismu, který by se z pohledu státních institucí dal nyní označit jinak: Lítý boj za práva neonacistů.

Příchod Radka Johna spojený s tím, že koaliční politici byli kvůli vlastním problémům zahleděni sami do sebe, vrátil ministerstvo vnitra a policii o notný kus nazpět: K autoritářským návykům z dob minulých, k neprofesionalitě, k dalším neblahým jevům, z nichž se represivní orgány po pádu komunismu léčily téměř dvě desetiletí. Byla to práce perná. A její výsledek přitom byl velmi nejistý. Poznat to lze na tom, že celé úsilí o proměnu vnitra a policie na instituce skutečně demokratické padlo vniveč během několika málo týdnů. Policisté opět bezstarostně porušují zákony, s oprávněným pocitem naprosté beztrestnosti. A když už zákony neporušují, chovají se přezíravě a arogantně, jak to známe z dob předlistopadových.

Začněme zdánlivými maličkostmi, ovšem s vědomím, že právě z těchto a podobných detailů se skládá celek.

Brno

Jihomoravská policie odmítla poskytnout romskému serveru Romea.cz část kamerových záběrů prvomájového dění v Brně, pořízených z policejního vrtulníku, přestože je poskytla například České televizi. Na začátku stála žádost Romea.cz o zaslání těchto záběrů. Mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová na tuto (telefonickou) žádost zprvu odpověděla kladně: „Hned, jak se dostanu k počítači, tak vám pošlu to samé, co jsme poslali České televizi.“ Poté však poslala e-mail tohoto znění: „Videozáběry jsme den po opatření poskytli pouze veřejnoprávním médiím, a to z důvodu zamezení možného zneužití jednotlivými názorovými stranami - neposkytli jsme je ani jednomu ze zástupců a příznivců jednotlivých shromáždění.“

Tento policejní postup zpochybňuje právnička ze sdružení In IUSTITIA Klára Kalibová, přední česká odbornice na právo v souvislosti s násilím z nenávisti. Podle ní je běžné, že policie informuje o své činnosti veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.

„Dle konkrétních okolností případu může být poskytnutí informací odmítnuto, pokud by zveřejněním byl ohrožen průběh trestního řízení, porušena zásada presumpce neviny podezřelého, byly zveřejněny údaje zúčastněných osob přímo nesouvisejících s trestním řízením či ohroženy osobní údaje a právo na soukromí osob mladších 18 let. Pokud se však policie rozhodne informace zveřejnit, není oprávněna rozlišovat, kterým veřejným sdělovacím prostředkům tyto informace poskytne a kterým ne,“ řekla Kalibová.

„Časopis Romano voďi, tudíž i jeho zpravodajský server Romea.cz, je řádně registrován u Ministerstva kultury ČR jako běžný sdělovací prostředek a jeho redaktoři jsou členy Syndikátu novinářů ČR. Pokládám proto postup jihomoravské policie a vyjádření mluvčí Petry Vedrové za naprosto skandální. Příště nám policie třeba může odmítnout dát jejich tiskovou zprávu. Kam až to může zajít? Možná až tam, že policie bude dávat informace jen tomu, kdo ji nekritizuje,“ řekl Zdeněk Ryšavý, šéfredaktor serveru Romea.cz.

Táž policejní mluvčí Petra Vedrová během prvomájové blokády v Brně na dotaz, proč mají někteří policisté na vestách zakryta služební čísla, uvedla, že je mohou mít zakryta, protože je mají umístěna i na helmách. Služební čísla na helmách však nejsou zepředu vidět, zákon přitom ukládá, že musejí být viditelná. Když jsem na toto zjevné porušování zákona policisty upozornil jednoho z členů policejního Antikonfliktního týmu, odpověděl mi arogantně: „Tak si běžte stěžovat, když vám to udělá radost.“ Téhož porušení zákona se někteří těžkooděnci dopustili i v Novém Bydžově nebo v Krupce.

Policie zahradila auty a těžkooděnci brněnskou ulici Cejl mezi blokádou a Malinovského náměstím. Policisté se opět chovali jako mocipáni. Přes hradbu těžkooděnců pouštěli lidi jenom s podmínkou, že podstoupí osobní prohlídku, během níž je úmyslně ponižovali.

V tu dobu jsem si chtěl vyfotit čelo blokády a postavil jsem se kvůli tomu asi metr a půl od policejní hradby zády. Zezadu do mě začal jeden z těžkooděnců bezdůvodně a bez předchozího upozornění strkat - dvakrát do mě strčil, že jsem málem upadl na zem, a až potom mě vyzval, abych „opustil prostor“. Policistovi, který měl služební číslo 314318, jsem vynadal: „Dopouštíte se omezování osobní svobody a porušujete tím zákon. Vy si myslíte, že si můžete dovolit úplně všechno, ale tentokrát vám to neprojde tak samozřejmě, podám na vás trestní oznámení.“ Nadřízený musel tohoto policistu odvést, protože to vypadalo, že si na mě chce zchladit žáhu obuškem.

Krupka

V Krupce dostal Antikonfliktní tým přezdívku, začali jsme mu říkat Konfliktní tým, protože úmyslně rušil probíhající legální náboženské shromáždění a modlitby, čímž se dopustil porušení hned několika zákonů. A - jako vždy - se snažil přemluvit místní Romy, aby šli domů, zavřeli se tam a nevycházeli ven, dokud neonacisti z města nezmizí.

Policie v Krupce rozehnala náboženské shromáždění, které se postavilo neonacistickému pochodu do cesty. Učinila tak na metodický pokyn Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR, v němž úředníci podali zcela nový výklad shromažďovacího zákona ve vztahu k náboženským shromážděním. Tento zákon přitom žádným způsobem tuto konkrétní problematiku neřeší - shromážděními, která ze zákona nemusejí být a nejsou ohlášena předem (jako je to náboženské), se podrobně vůbec nezabývá. Ministerští úředníci tedy „podali výklad“ neexistující části zákona. Přivlastnili si tak roli zákonodárců či soudců a porušili tak demokratické zvyklosti. A to jen proto, aby policie mohla neonacistům pomoci a jejich odpůrce, včetně dvou farářů, kteří se právě modlili, zmlátit.“

Šéf vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček k tomu v rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl: „Náboženské shromáždění není nutné nahlásit předem, není pak jasné, zda má na místě přednost ohlášené shromáždění, či náboženské shromáždění. Je to mezera v zákoně. Ministerstvo vnitra se ve svém výkladu přiklonilo k tomu, že náboženské shromáždění nemůže mít přednost. Namítám, že pro takové stanovisko není opora. Byl bych velmi rád, kdyby tu existoval nějaký judikát, který by řekl, jak postupovat.“

Nový Bydžov

Policejní mluvčí Královéhradeckého kraje Ivana Ježková tvrdila, že v Novém Bydžově proti neonacistům stála skupina dvou set levicových extremistů. Tuto informaci vedle některých dalších sdělovacích prostředků použila bez jakéhokoli ověřování i televize Nova. Za tuto účelovou lež se Ježková dosud neomluvila. Na pravidelném Task Force C, kde se setkávají ministerští úředníci, policisté a nevládní organizace zabývající se pravicovým extremismem, přitom přítomní zástupci policejního prezídia sdělili, že by se za to omluvit měla.

V Novém Bydžově, v Krupce i v Brně nechala policie domluvit neonacistické řečníky, přestože v tu chvíli porušovali zákon šířením nenávisti vůči menšinám. „Královéhradecká policie dokonce řečníka ze Slovenska, který pronášel evidentně rasistický projev, nezadržela ani po skončení akce. A po několikatýdenním vyhodnocování sdělila, že žádný zákon nebyl řečníky porušen. Stejný názor měli úředníci Odboru bezpečnostní politiky MV, kteří na celém zásahu v Novém Bydžově neshledali nic závadného a na projevech řečníků nic nezákonného. (Podrobné informace o Bydžově: Městský úřad a policie v Bydžově fatálně selhaly, nečinně přihlížely rasistickému štvaní proti menšinám.) V Krupce přitom o měsíc později zadržela policie jiného slovenského neonacistu, který pronášel zřetelně méně rasistický projev než jeho kolega v Novém Bydžově, a soud jej hned na druhý den odsoudil trestním příkazem. (Viz článek: Královéhradecká policie kontra ÚOOZ: Názory na nenávistné projevy v Bydžově se liší. Řečník z Krupky byl přitom odsouzen.)

V Brně policisté nechali naprosto v klidu doříci projev Robina Sienera z německé nacistické NPD. Na adresu migrantů a politiků mimo jiné řekl: „Podívejme se do velkých evropských měst, kde jsou ženy uprostřed náměstí znásilňovány…, kde může ten lidský odpad páchat kriminalitu, aniž by zasáhlo místní obyvatelstvo... Kdy dostane konečně národ svá práva? … Posíláme naši krev do Libanonu, Iráku či Afghánistánu a za to dostaneme jen lidský odpad, o který nikdo nestojí… Ptám se každého z vás, jak dalece to má ještě s našimi zeměmi jít, než vezmeme do rukou hole a pochodně a ty, kteří nás utlačují a posílají nám sem svůj lidský odpad, vyženeme z evropské pevnosti a pošleme tam, odkud k nám přitáhli? Měli bychom je nejlépe poslat hned zpátky do Izraele nebo USA s letenkou bez návratu … Nás rozdělují jen dvě věci, hranice a řeč, jinak nic jiného…“

Tím, že ani jednou nezasáhli v momentě porušení zákona neonacistickými řečníky (i v Krupce ho sebrali až po skončení akce), se policisté dopustili protiústavního jednání. V ústavě je zakotveno právo na důstojnost jako zcela rovnocenné právu na shromažďování. Tím, že v lokalitách, kde žije převážná většina Romů, nechá policie neonacisty hlásat rasismus a xenofobii, tím, že nechá neonacisty při jejich pochodech skandovat hesla ,My ty kurvy nechceme´ či ,Černý kurvy nechceme´a hesla podobná, se policie podílí na porušování práva na důstojnost. Hlavní vinu v tomto nesou starostové a městští úředníci, kteří neonacistická shromáždění nerozpouštějí na místě. Je ovšem třeba dodat, že policie, metodicky vedená Odborem bezpečnostní politiky MV, na ně tlačí, aby tato shromáždění nerozpouštěli, protože mají obavu z toho, co by následovalo (tedy si myslí, že policie by to nezvládla). V rámci policejní a vnitrácké taktiky, která neonacistům umožňuje většinou beztrestně porušovat zákony, státní a městské instituce porušují ústavu a návazné zákony, samozřejmě také zcela beztrestně.

Ještě jednou Martin Šimáček: „V Bydžově bylo kolem 500 extremistů. Značná část projevů na náměstí z úst organizátorů měla vést k okamžitému rozpuštění shromáždění na místě. K tomu ale nedošlo. Starosta v Krupce měl těžší úkol, DSSS si tam dala větší pozor. Bylo těžší se rozhodnout, zda jsou důvody k rozpuštění. I když i tam jsem v davu při pochodu zaslechl brutální hesla jako ,Cikáni, táhněte do práce', ,Jste havěť' i ,Cikáni do plynu'.“

Jediný, kdo z toho vyjde bit (doslova), jsou lidé, kteří se zúčastňují protinacistických akcí, protože mají hrůzu z toho, kam až naši společnost mohou posunout neonacističtí rasisti ruku v ruce s policisty, úředníky ministerstva vnitra a městskými úředníky. Nenechme se uchlácholit tím, že se v Brně postavilo neonacistům tolik lidí, že si policisté netroufli je rozehnat, jak to učinili v Novém Bydžově a v Krupce. Podstata věci leží jinde: Ministerstvo vnitra a policie nám bohužel již neskýtají záruku ochrany demokracie, takže je nejvyšší čas vzít věci do vlastních rukou.