Administrativa Donalda Trumpa postupně omezuje ve Spojených státech nezávislost těch významných médií, která doposud stála v opozici vůči prezidentovi. Soukromá média, jako jsou celostátní televizní stanice, Trump nutí k větší konformitě pomocí kombinace ekonomického nátlaku a soudních žalob. Médiím veřejné služby jednoduše omezil financování z federálních zdrojů do té míry, že budou zřejmě muset úplně skončit.

Pokud jde o soukromá média, nejvíce se pozornost v USA v posledních týdnech soustředila na vítězné tažení Trumpa proti významným celostátním televizním stanicím CBS a ABC. Na obě stanice podal Trump žalobu za jejich údajně tendenční praktiky, které ho měly poškodit.

V případě CBS šlo o rozhovor s Kamalou Harrisovou během prezidentské kampaně v pořadu 60 minut, z něhož editoři některé části vystřihli. Trump argumentoval, že toto editování mělo prezentovat Harrisovou v lepším světle, než v jakém by se jevila, kdyby byl rozhovor odvysílán bez redakčních zásahů.

Editoři CBS i mediální experti argumentovali, že Trump nemůže účelové redigování dokázat, protože nepřekročilo obvyklou praxi, jenže Paramount, mateřská společnost CBS, se nakonec rozhodla s Trumpem uzavřít smír a vyplatila mu šestnáct milionů dolarů. Hlavním důvodem byla skutečnost, že společnost Paramount, vlastněná miliardářskou rodinou Redstonových, potřebovala souhlas federálních regulačních úřadů k prodeji firmy filmové společnosti Skydance. Ta měla zaplatit až osm miliard dolarů.

Rozhodnutí Paramountu ustoupit Trumpovi vyvolalo odpor řady prominentních postav v televizní stanici CBS. Na protest rezignoval hlavní editor 60 minut Bill Owens. CBS také ostře kritizoval ve svém komediálním pořadu Late Night Show populární bavič Stephen Colbert. Stanice následně oznámila, že jeho velmi sledovaný pořad skončí v příštím roce. Je sice pravda, že Colbertovi vzápětí nabídla účinkování v jiné show, ta ale nebude autorským pořadem, v němž by Colbert mohl, jak často činí v Late Night Show, zesměšňovat Trumpa.

S Trumpem se na vyplacení šestnácti milionů dolarů dohodla i stanice ABC poté, co ji Trump žaloval za to, jakým způsobem její moderátor George Stephanopoulos popisoval případ, v němž se s Trumpem v občansko-právním sporu úspěšně soudila novinářka E. Jean Carrolová. Soud uznal její tvrzení, že ji Trump v devadesátých letech sexuálně napadl, a přiřkl jí odškodné ve výši několika desítek dolarů.

I v tomto případě hrály roli obchodní zájmy společnosti, která televizní stanici ABC vlastní — konglomerát Disney. Ten se rozhodl raději spor urovnat, i když, jak upozorňovali mediální a právní experti, Trump měl jen malou šanci s žalobou uspět, pokud by došlo na soudní řízení.

Trump hrozí žalobami i dalším významným mediálním společnostem. Využívá přitom skutečnosti, že federální regulatorní úřady je mohou významně poškodit v okamžiku, když žádají o povolení k fúzi s jinými společnostmi. Anebo dokonce mohou zpochybnit jejich licence. Trumpův loajalista Brendan Carr, který stojí v čele Federální komunikační komise (FCC), bez většího odporu plní Trumpova zadání.

Posledním případem v řadě Trumpových útoků na média, která ho dle jeho názoru poškodila, je soudní žaloba na prominentní deník The Wall Street Journal za to, že zveřejnil Trumpovo někdejší narozeninové přání sexuálnímu násilníkovi a pedofilovi Jeffrey Epsteinovi. Trump tvrdí, že není autorem přání, které bylo doprovozeno kresbou nahé ženy. Jelikož The Wall Street Journal vlastní mediální magnát Ruppert Murdoch, podal Trump žalobu i na něj.

Zejména tento případ bude ostře sledován, protože Murdoch vlastní také Trumpovi nakloněnou televizní stanici FOX News. Pokud zareaguje tak, že změní roli stanice z protrumpovského tlampače na vůči Trumpovi kritické médium, může se americkému prezidentovi tato žaloba politicky velmi nevyplatit.

Trump už také několikrát pohrozil, že bude žalovat televizní stanici CNN, která je k němu silně kritická. Zatím se ale do souboje s mocnou a bohatou stanicí nepustil.

Odečítání ze rtů

Trump ovšem nemusí nutně mediální organizace, které považuje za příliš kritické, nutně žalovat. Dříve k Trumpovi kritičtí vlastníci významných deníků The Washington Post a The Los Angeles Times, miliardáři Jeff Bezos a Patrick Soon-Shiong, se ještě před nástupem Trumpa do Bílého domu rozhodli uzavřít s Trumpem politické příměří.

Výsledkem je, že oba deníky, které patřily k baštám protitrumpovského odporu, výrazně změnily tón, zejména na názorových stránkách. Výsledkem byl odchod řady prominentních novinářů.

S Trumpem uzavřeli příměří i vlastníci největších sociálních sítí. Zatímco vlastník platformy X, Elon Musk, byl aktivním podporovatelem Trumpa už během jeho volební kampaně, vlastník platformy META, k níž patří i Facebook, Mark Zuckerberg, s Trumpem začal spolupracovat až po jeho zvolení.

Jelikož možné tlumení kritiky Trumpa na sociálních sítích lze řídit s pomocí algoritmů, je těžké říci, zda jsou nyní tato média cenzurována ve prospěch Trumpa. Jisté je, že téměř všichni magnáti působící na poli nových médií uzavřeli s Trumpem příměří. Jedním z mála „disidentů“ zůstává vlastník Microsoftu Bill Gates.

Z některých prominentních médií, včetně CNN, odešli významní novináři, kteří byli známi svou ostrou kritikou Trumpa. Není přitom vždy jasné, do jaké míry to mohlo souviset s tlakem Bílého domu, protože součástí dohod o ukončení pracovních poměrů bývají výměnou za odstupné i dohody o mlčenlivosti.

Bílý dům ale trestá „neposlušné“ novináře i jinak. Agentura Associated Press byla kupříkladu vyškrtnuta ze seznamu novinářských organizací, které mají přístup do Bílého domu, včetně tiskových konferencí. Důvodem bylo její odmítnutí uznat Trumpovo přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv.

Jiné organizace jsou občas trestány tím, že jejich novinářům není umožněno se účastnit prezidentských cest na palubě prezidentského letounu. A tiskový odbor Bílého domu také upozadil dříve prominentní „tradiční“ média během tiskových konferencí v Bílém domě. Na ně naopak začal zvát představitele krajně pravicových a konspiračních internetových médií.

Veřejná média a zahraniční vysílání

Trumpův Bílý dům také už dokázal v podstatě zničit veřejnou celostátní rozhlasovou stanici National Public Radio (NPR) a veřejnou televizní stanici Public Broadcasting Service (PBS). Stalo se tak s pomocí výrazného snížení federálního financování Korporace pro veřejné vysílání, pod níž obě mediální stanice patří.

Korporace nyní oznámila, že kvůli nedostatku prostředků vysílání obou veřejných mediálních organizací ukončí. Mediální obsah, který nabízely po mnoho desetiletí NPR a PBS, přitom patřil k tomu nejkvalitnějšímu, co na mediální scéně v USA existovalo. Novináři obou stanic získali desítky prestižních ocenění.

S pomocí škrtů ve financování Trumpova administrativa také výrazně omezila činnost Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Radia Svoboda. Na obě stanice dohlížela Agentura pro globální média, do jejíhož čela jmenoval Trump své loajalisty. Obě stanice, jejichž jedním úkolem byla obhajoba demokratických hodnot a šíření nezávislých informací v zemích s diktátorskými režimy, se sice brání s pomocí soudních žalob, ale zdá se, že budou svoji činnost ukončit.

Jak dál?

Trump dokázal už během prvních několika měsíců cosi, co se zdálo v mediálně pluralistických USA se silnou tradicí nezávislé žurnalistiky nemožné. Pomocí kombinace žalob, hrozeb regulačních zásahů a spolupráce se spřízněnými miliardáři výrazně omezil počet médií, která se odváží být k němu otevřeně kritická.

Doposud se věřilo, že žádný prezident USA se neodváží zaútočit na veřejná média, která patřila k mediálnímu rodinnému stříbru. V případě velkých soukromých mediálních organizací se zase zdálo nemožné, že by je vzhledem k jejich ekonomické síle mohl prezident vystavit účinnému tlaku.

Trump podle všeho cestu našel. Američtí experti občas zmiňují, že některé jeho kroky se podobají těm, které ve snaze ovládnout média učinil maďarský premiér Viktor Orbán. Tam, kde není možné na některá mocná média zaútočit přímo, útočí Trump s pomocí spřízněných miliardářů. Výše zmíněný případ CBS je dobrým příkladem: skupinu Skydance, která kupuje Paramount, jenž vlastní televizní stanici CBS, založil a vlastní David Ellison a jeho rodina. Ten se netají podporou pro Trumpa.

Spojené státy americké, stejně jako některé další západní demokracie, tak začínají doplácet na to, že nedokázaly odstínit média od vlivu miliardářů a oligarchů. Zdá se, že tolik vychvalovaná nezávislost amerických médií fungovala jen tak dlouho, dokud se zájmy řady superbohatých vlastníků předních médií nepropojily se zájmy oligarchického establishmentu v Bílém domě.

Zastavit Trumpovy snahy o potlačení nezávislosti předních médií tak bude velmi těžké. Po předních televizních stanicích a dříve uznávaných celostátních denících může následovat útok na největší ikony amerických médií — deník The New York Times a televizní stanici CNN.