Americký prezident Donald Trump a jeho politická sekta MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou), která ovládla Republikánskou stranu, spustili po vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka další sérii útoků nejen na politické oponenty, ale i na kritiky z řad veřejnosti a médií. A zatím jsou úspěšní. Média a veřejnost totiž nekladou velký odpor.

Americká pravice, reprezentovaná zejména hnutím MAGA, tvrdí, že vraždu Kirka má na svědomí radikální levice. Trump za viníka vraždy dokonce „radikální levici“ označil ještě před tím, než se podařilo vypátrat pachatele. Později začal tvrdit, že většinu aktů politického násilí má v USA v poslední době na svědomí právě levice.

Ve skutečnosti je tomu však naopak. Data z prací politoložky Celinet Duranové nebo ze studií think-tanku Chicago Project ukazují, že v posledních deseti letech byla krajní pravice odpovědná až za 80 procent všech aktů politického násilí v USA. Tím zdaleka největším byl útok Trumpových příznivců na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, 6. ledna 2021.

Trump a hnutí MAGA se v rozjitřené atmosféře pokoušejí o interpretační obrat. Kirka vykreslují jako slušného konzervativce, který rád debatoval a nebál se hájit svoje konzervativní názory.

Vlna kritiky, včetně hrozeb postihu, se pak v USA snesla na hlavy lidí, kteří tuto Kirkovu charakteristiku zpochybnili či zpochybňují, aniž by schvalovali jeho vraždu. Často přitom jen upozorňovali, že Kirk byl ve skutečnosti agitátorem hnutí MAGA, který proslul celou řadou krajně netolerantních názorů.

Jinými slovy: skutečnost, že Kirk aktivně šířil Trumpovu lež o ukradených prezidentských volbách v roce 2020, pomáhal do Washingtonu svážet demonstranty, kteří pak zaútočili na Kapitol, a opakovaně pronášel urážlivé, ba nenávistné výroky na adresu menšin, byla v interpretační ofenzivě lidí z hnutí MAGA vymazána. Nahradili ji vykreslováním Kirka coby slušného konzervativce, kterého za jeho ochotu bránit konzervativní hodnoty připravila nenávistná radikální levice o život.

Viceprezident J.D. Vance, který byl Kirkovým blízkým přítelem, vyzval, aby byli lidé, kteří Kirkovu vraždu oslavují, vyhozeni z práce. K výzvě se okamžitě přidali další představitelé MAGA a stovky lidí už skutečně byly propuštěny.

Pokud se tak děje kvůli otevřenému schvalování vraždy, je potrestání takových lidí legitimním požadavkem. Potíž je v tom, že linie mezi schvalováním vraždy a kritikou Kirka je občas dosti zastřená. Postiženi tak byli i ti, kteří na sociálních sítích napsali, že Kirka, který kupříkladu tvrdil, že masové střelby na školách jsou přijatelnou daní za svobodu vlastnit zbraň, „dostihla karma“.

Trump a Vance zjitřenou atmosféru okamžitě využili i k explicitnímu vyhlášení války liberálně-levicovým uskupením. Je prý třeba na ně pohlížet coby na podporovatele politického násilí, jehož obětí se stal i Kirk.

Válka proti médiím

Trump a jeho hnutí Kirkovy vraždy využili také k zesílení útoků na média. První významnou obětí této ofenzivy se stal známý komik Jimmy Kimmel, jehož velmi úspěšná noční show na ABC byla zrušena samotnou televizní stanicí.

Kimmel doplatil konkrétně na to, že ve svém pořadu jeden ze satirických skečů založil na zprávách z internetu, že Tyler Robinson zabil Kirka nikoliv proto, že by sám měl levicové názory, ale naopak proto, že stál napravo od něj, a Kirka považoval za příliš liberálního. Vyšetřování přitom rychle ukázalo, že Robinson Kirka zavraždil proto, že nesouhlasil s tím, co považoval za jeho nenávistné názory, a že se politicky v poslední době posunul doleva.

Kimmelovo nešťastné vyjádření by se samozřejmě dalo v satirickém pořadu buď přejít, anebo „vyřešit“ omluvou. Jenže Kimmel byl dlouhodobě trnem v oku Trumpovi, kterého si ve svém pořadu opakovaně bral nemilosrdně na paškál.

Po odvysílání problematického dílu Kimmelovy show, Trumpův spojenec v čele Federální vysílací komise Brendan Carr otevřeně požadoval zrušení pořadu, a dokonce hrozil ABC odebráním licence. Mediální skupina Nexstar, která šíří programy ABC v lokálních televizích, vzápětí oznámila, že Kimmelův pořad stahuje, a vedení ABC se pak přidalo s tím, že pořad na neurčito „suspenduje“.

V pozadí tohoto úspěšného útoku Bílého domu na Trumpem kritizovaný pořad je skutečnost, že Nexstar potřebuje souhlas Federální vysílací komise ke koupi mediální skupiny TEGNA za více než 6 miliard dolarů. Trump navíc už před několika měsíci podal na ABC žalobu, v níž požadoval vyplacení šestnácti milionů dolarů za to, jakým způsobem její moderátor ABC George Stephanopoulos popisoval případ, v němž se s Trumpem v občansko-právním sporu úspěšně soudila novinářka E. Jean Carrolová. Stanice mu nakonec ustoupila a peníze vyplatila.

Klíčem jsou peníze

V jiném případě Trump žaloval o 16 miliónů dolarů celostátní televizi CBS kvůli rozhovoru, který stanice vedla s Kamalou Harrisovou během prezidentské kampaně v pořadu 60 minut. I tato stanice mu ustoupila a peníze vyplatila, přičemž hlavním důvodem bylo opět to, že miliardářskou rodinou Redstonových vlastněná společnost Paramount, která CBS ovládá, potřebovala souhlas federálních regulačních úřadů k prodeji firmy filmové společnosti Skydance. Ta měla zaplatit až osm miliard dolarů.

Ústupky vůči Trumpovi ovšem vedly jen k vystupňování dalších požadavků ze strany Bílého domu. Když CBS za dohodu s Trumpem kritizoval ve svém komediálním pořadu Late Night Show komik Stephen Colbert, stanice následně oznámila, že jeho velmi sledovaný pořad skončí v příštím roce.

Trump na své sociální síti Truth Social vyhazovy Colberta a Kimmela přivítal a požaduje, aby podobně naložila stanice NBC s komikem Sethem Meyersem. Mimochodem, na téže stanici se vysílá i populární show Saturday Night Live, která též leží Trumpovi v žaludku.

Trump se navíc pustil do boje i s významnými deníky. Nedávno podal žalobu na deník The Wall Street Journal a jeho majitele Ruperta Murdocha. Požaduje 15 miliard dolarů ta to, že deník zveřejnil dokument, který označil za Trumpovo narozeninové přání sexuálnímu predátorovi Jeffreymu Epsteinovi.

Kvůli zpravodajství o jeho vztazích s Epsteinem se Trump nyní také pustil do boje s nejvýznamnějším americkým deníkem The New York Times, který označil za „nejzvrhlejší hlásnou troubou demokratů“. I v tomto případě požaduje odškodné, a to ve výši 15 miliard dolarů. Deník však jeho požadavek okamžitě odmítl jako zcela neoprávněný a hodlá se soudit.

Hrozby a tlak se Trumpovi ovšem vyplatily v případech deníků The Washington Post a The Los Angeles Times, které k němu byly kritické už dříve. Jejich majitelé, miliardáři Jeff Bezos a Patrick Soon-Shiong, se totiž rozhodli uzavřít s Trumpem politické příměří.

Shrneme-li: Trump zatím s pomocí kombinace žalob a nátlaku ze strany Federální vysílací komise s většinou svých útoků na média uspěl. Nejspíš i proto, že americká média, která nebyla v minulosti na takový otevřený střet s politiky zvyklá, jsou jednoduše zaskočena.

Připočteme-li k tomu, že Bílý dům nyní spustil i otevřenou ofenzivu proti „liberálním“ organizacím a vyvíjí tlak na vyhazování lidí z práce kvůli postům týkajícím se vraždy Charlieho Kirka, výsledkem je houstnutí atmosféry strachu v americké společnosti. Vyhlídky na udržení svobody slova a nezávislosti médií v USA jsou tak momentálně dosti pochmurné.