Chceme-li svobodná a nezávislá média, která nepodléhají oligarchům ani politickým tlakům, musíme jim zajistit stabilní financování. Česká televize a Český rozhlas nepřinášejí jen písničky a filmy — poskytují ověřené zpravodajství, investigativní reportáže i vzdělávací obsah. A to vše stojí peníze.

Poplatky se přitom neměnily sedmnáct let, zatímco náklady na výrobu obsahu i provoz médií rostly. Pokud bychom situaci neřešili, mohlo by to vést k masivnímu omezování obsahu, propouštění novinářů a ve výsledku ke zhoršení kvality vysílání. A to je nepřijatelné. Vládní koalice ovšem zákon připravila naprosto chaoticky, a navíc odmítla řešit zásadní nedostatky, které v něm jsou.

Navýšení a valorizaci poplatků jsem při hlasování podpořila. Nezávislá média nesmí zkolabovat. Chceme, aby nadále poskytovala kvalitní a veřejnosti dostupné informace bez vlivu politiků nebo miliardářů. Ale i do něčeho, co by mohlo být vesměs správné, bohužel vládní koalice propašovala několik dost velkých ale.

Nesmyslná internetová daň

V první řadě, v zákoně je skrytá nová tzv. internetová daň, která dopadne v podstatě na všechny. Pokud máte internet, budete platit. To je absurdní, protože internet dnes lidé potřebují pro práci, vzdělávání i každodenní komunikaci. To ale neznamená, že na svých telefonech s daty lidi sledují veřejnoprávní média. Tento skrytý poplatek vláda odmítla vypustit, přestože jsme jasně upozorňovali, že lidi nespravedlivě zatíží.

Dalším zásadním problémem je fakt, že vláda odmítla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), aby mohl prověřovat hospodaření veřejnoprávních médií. Dnes na finance České televize a Českého rozhlasu dohlížejí mediální rady, jež jsou však zpravidla voleny podle politických zájmů. Transparentnost by měla být samozřejmostí, ale vládní strany ji nepochopitelně odmítly. Přitom právě nezávislá kontrola NKÚ by byla nejlepší pojistkou proti možnému plýtvání nebo netransparentnímu hospodaření.

Piráti zároveň chtěli zavést povinnost členů mediálních rad zveřejňovat svá majetková přiznání. Dnes to dělat nemusí, přitom tyto orgány mají zásadní vliv na kontrolu veřejnoprávních médií, a proto je potřeba posílit jejich odpovědnost. I to ale koalice odmítla.

Nezávislost médií ohrožují i pokusy o politický nátlak. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prosadil memorandum, které mu umožňuje vytvářet politický tlak na ředitele České televize. Jde o nepřijatelný krok směrem k ovlivňování médií ze strany politiků. Politici nesmějí rozhodovat o tom, kdo povede veřejnoprávní televizi a rozhlas.

Riziko vlivu na média

Vidíme, jak nebezpečně se situace vyvíjí na Slovensku, kde tamní vláda veřejnoprávní média systematicky likviduje. A u nás by to mohlo začít právě takovýmto „nenápadným“ memorandem. To je pro mě zcela nepřijatelné.

Problémem je i to, že vláda odmítla spravedlivější nastavení poplatků pro firmy. Dnes například velké společnosti platí za své zaměstnance zvlášť, každý z nich už ale v důsledku internetové daně bude poplatky hradit i doma. To je přece úplný nesmysl. Naše návrhy na zjednodušení a zpřehlednění tohoto systému ale vládní koalice odmítla.

V Pirátské straně máme svobodu a vzájemnou důvěru. Nejsme hnutí ANO, kde se hlasuje podle rozkazů z vedení. To, že jsme umožnili přijetí tohoto zákona, ale neznamená, že přestaneme bojovat za férovější a transparentnější financování médií.

Své návrhy budeme prosazovat dál. Například novelu ústavy ke kontrole hospodaření ze strany NKÚ jsme k projednání navrhli již před několika měsíci. Stále ale čeká v systému Sněmovny na projednání i přesto, že se k tomu vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Veřejnoprávní média prostě musí zůstat nezávislá.