Piráti zvrátili nepříznivý trend z přelomu roku, kdy se v měsících po svém zářijovém odchodu z vlády Petra Fialy (ODS) jejich preference blížily hranici pěti procent potřebné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pozvolný vzestup pirátských preferencí je patrný dlouhodobě, výrazný skok ale nastal koncem června, kdy strana definitivně potvrdila své dílčí spojení se Stranou zelených. Od té doby preference Pirátů v žádném z průzkumů neklesly pod sedm procent.

Nejnovější srpnový průzkum centra STEM naměřil Pirátům s podporou Zelených 8,1 procenta, což by odpovídalo šestnácti sněmovním mandátům. Jejich volební potenciál přitom přesahuje patnáct procent. Průzkum agentury NMS, v souladu se vzestupnou tendencí, Pirátům přisoudil 8,8 procenta, předchozí červencové modely Medianu a agentury Ipsos vykázaly 7,5 procenta, respektive 8,6 procenta. Z dat Medianu rovněž vyplývá, že oproti jiným sněmovním stranám je hlas pro Piráty nejčastěji volbou menšího zla — u 48 procent respondentů.

„Určujícím momentem posledního pirátského vzestupu až k osmi procentům bylo zdárné červnové spojení se Zelenými. Vyplatilo se jim podobně jako spojení kolem SPD. V našich datech je u Pirátů také znát růst podpory v nejmladší věkové skupině, což naznačuje, že jejich kampaň zaměřená na problémy mladých lidí se daří,“ komentuje pro Deník Referendum momentální vývoj pirátských preferencí analytik STEM Martin Kratochvíl. Podle něj Pirátům ještě v první čtvrtině tohoto roku u nejmladších voličů do třiceti let vážně konkurovalo hnutí STAN, což se nyní obrací.

Jak Kratochvíl upozorňuje, stále je patrný vysoký počet nerozhodnutých voličů — více než polovina se rozhoduje měsíc před volbami, což zvyšuje úroveň nejistoty. Nerozhodnutých mají ale všechny strany přibližně stejně. Tito voliči většinou lavírují v rámci bloků: nejde o rozhodování mezi ANO a SPOLU, ale spíše mezi SPOLU a STAN nebo mezi ANO a SPD.

Jistý úspěch však Piráti zatím nemají. V jejich neprospěch může hrát právě to, že se opírají o nejmladší voličské skupiny, které jsou ve své volbě neukotvené a roztěkané. „Tudíž není nutné, že tito lidé z části k volbám dorazí a zda dají skutečně hlas Pirátům. Největší překryv mají totiž s hnutím STAN, částečně je ale zvažují i mladí protestní voliči, takže ono rozhodování může v některých případech paradoxně být i mezi Piráty a třeba Motoristy sobě,“ dodává pro DR analytik Martin Kratochvíl.

„Piráti navíc mají nižší volební jádro, v důsledku čehož může v jejich podpoře docházet k turbulencím, jaká u větších aktérů jako ANO či SPOLU nevidíme,“ uzavírá.

Pirátský propad během vládního angažmá

Nejvážnější krize Pirátů v tomto volebním období vypukla krátce po loňských krajských volbách koncem září. Strana dramaticky propadla a nedostala se do žádného krajského zastupitelstva kromě Plzeňského kraje, kde udržela tři mandáty včetně jednoho pro dosavadního pirátského hejtmana Rudolfa Špotáka. V souběžně konaných senátních volbách ztratil mandát jeden ze dvou pirátských senátorů, Lukáš Wagenknecht v obvodu zahrnujícím Prahu 8 a okolí.

Šlo o další neúspěch v krátkém sledu po červnových evropských volbách, v nichž Piráti obhájili pouze jeden mandát ze tří — pro Markétu Gregorovou. V reakci na to složil svůj post dlouholetý předseda Ivan Bartoš. Na schůzce s premiérem požadoval prosazení stranických priorit, včetně zákona o dostupném bydlení, legalizace marihuany a snížení dotací.

Premiér Fiala jej však místo toho odvolal z postu ministra pro místní rozvoj, údajně kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení a kolapsu na stavebních úřadech — kauze, která rezonovala především během léta. Pirátům vzkázal, aby navrhli jiného kandidáta na tento post. Ti však po vnitrostranickém hlasování oznámili, že z vlády odcházejí, a premiérův krok označili za podraz a porušení koaliční smlouvy.

Na následné tiskové konferenci se předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek ostře pustil do ODS jako do „strany kmotrů“, která dlouho plánovala zbavit se Pirátů. Podle něj Piráti ve vládě dohlíželi na transparentnost, a právě proti jejich reformě na ministerstvu pro místní rozvoj se stavěl šéf Hospodářské komory a vlivný pražský člen ODS Zdeněk Zajíček.

Odchod Pirátů znamenal pro vládu jen malou obměnu: Bartoše na postu ministra pro místní rozvoj nahradil kandidát hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, pozice ministra pro legislativu, kterou zastával za Piráty nominovaný Michal Šalomoun, byla zcela zrušena.

Naopak v čele svého resortu zůstal ministr zahraničí Jan Lipavský, který s odchodem Pirátů z vlády nesouhlasil. Ze strany vystoupil a ve vládě se s podporou premiéra i prezidenta Petra Pavla rozhodl zůstat jako nestraník. V říjnových sněmovních volbách kandiduje za ODS v Praze na třetím místě kandidátky koalice SPOLU.

V říjnu loňského roku proběhl pirátský sjezd, na němž měl být zvolen Bartošův nástupce, který by zvrátil negativní trend četných ztrát. Strana ho zažívala už od posledních sněmovních voleb, kdy vlivem preferenčních hlasů kandidáty Pirátů přeskákali nominanti koaličních Starostů. Z dosavadních dvaadvaceti poslanců Pirátům nakonec zůstali čtyři.

Nejvážnějšími uchazeči o předsednický post byli bývalý pražský primátor a současný první náměstek primátora Zdeněk Hřib, dále senátorka Adéla Šípová a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. Zvolen byl ve druhém kole Hřib se svým programem posunu strany do středu. Na sjezdu straníci též schválili jím navržené změny stanov.

Reforma částečně omezila členskou iniciativu a vnitrostranickou přímou demokracii. Změna se týkala například omezení působnosti internetového celostátního fóra, které již nemá pod kontrolou nominace na členy vlády, zavedení nového kodexu chování a zrušení pirátských tematických odborů, jako byl například odbor pro zahraniční politiku.

V reakci na výsledek sjezdu Piráty opustila řada výrazných straníků: mezi nimi bývalí europoslanci Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja, bývalý poslanec František Kopřiva, odbornice na návykové látky Jana Michailidu a také dřívější uchazeči o předsednický post Lukáš Wagenknecht a Adéla Šípová. Podle informací, které DR poskytl pirátský tiskový odbor, odešlo k letošnímu květnu asi deset procent členů; ve straně tak zůstalo něco málo přes tisíc lidí.

Piráti jdou do voleb s podporou Zelených

Členstvo Pirátů si za lídry krajských kandidátek zvolilo zejména zástupce středového až středopravicového kurzu ve straně: pražským a celostátním lídrem v Praze se stal Zdeněk Hřib, dvojkou za ním místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.

Ve Středočeském kraji kandidátku vede bývalý předseda a exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, v Pardubickém a Moravskoslezském kraji pak bývalí poslanci Mikuláš Ferjenčík a Lukáš Černohorský. V Plzeňském kraji se lídrem stal bývalý radní města Plzně a někdejší člen ODS i kandidát Svobodných Daniel Kůs. Na posledním místě pražské kandidátky figuruje poslanec Jakub Michálek.

Piráti jdou do sněmovních voleb s podporou Strany zelených, jejímž kandidátům připustili převážně nevolitelná místa v některých krajích, tentokrát ovšem povolili individuální kroužkovací kampaně. V Praze jde o dvanácté místo na kandidátce pro spolupředsedkyni Zelených Gabrielu Svárovskou. Celkově jde o dvaatřicet míst v osmi krajích, nejvyšší postavení má první kandidát Zelených v Ústeckém, Olomouckém, Pardubickém, Karlovarském kraji a na Vysočině — jde o pátá místa na kandidátkách. Sedmé místo pak Zeleným připadlo v Jihomoravském kraji, šesté v kraji Zlínském.

Slabé postavení na pirátských kandidátkách bylo důvodem, proč formu spolupráce kritizovala i část Zelených, především ze zelené mládežnické organizace.

Sestavování kandidátek Pirátů provázela kontroverze kolem lídra v Karlovarském kraji, bývalého diplomata Vladimíra Votápka. Část členů mu vyčítala předlistopadové členství v normalizační KSČ — i polistopadové, protože z ní vystoupil až v roce 1992 — a také studium v Moskvě. Votápek své členství označil za chybu. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib jej hájil s tím, že si své pochybení třemi dekádami práce pro demokracii odpracoval. Na základě členské iniciativy hlasovala celá strana o tom, zda má Votápek zůstat lídrem kandidátky, a koncem července jeho setrvání potvrdila.

Piráti jsou před volbami na vzestupu

Ani členský exodus, včetně kdysi významných stranických osobností, ani mediálně vděčné spory o karlovarského lídra a bývalého komunistu Votápka, však na vzestupu preferencí strany nic nezměnily. Redakcí oslovení odborníci — podobně jako analytici sociologického centra STEM — přisuzují úspěch distanci od Fialovy vládní koalice, bitcoinové kauze, která ulpívá především na politicích ODS, a spolupráci Pirátů se Zelenými.

„Přechod z koalice do opozice vyšel Pirátům lépe, než jsem čekal, ale hodně se na tom podepsal stav české politiky, společnosti a ostatních stran. V preferencích Pirátů se podle mne také odráží multiplikační efekt po přizvání Zelených na kandidátky. Že voliči fandí integraci příbuzných stran, je vidět i u SPD spolupracující s Trikolorou, Svobodnými a PRO a u STAČILO!,“ říká pro Deník Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.

„Piráti svou kampaň ladí opět silně protestně s cílem dát vzpomenout na průlomový úspěch ve volbách do sněmovny 2017, a zároveň odborně. Bitcoinová kauza pochopitelně straně dopomohla v gradaci protestního étosu, protože toto je věc, se kterou ve vládě spojováni nebyli a ani nemohou být,“ uvedl pro DR politolog Daniel Šárovec z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Slušné preference Pirátů a Zelených potom snižují šance na úspěch malých progresivních středolevicových hnutí, kam zamířili někteří bývalí Piráti v naději, že pomohou k „vycentrovaným“ Pirátům vybudovat alternativu. Jde například o českou odnož celoevropské strany Volt, do níž odešli bývalý europoslanec Mikuláš Peksa nebo někdejší vedoucí pirátské pracovní skupiny pro duševní zdraví Petr Konečný. Dále potom o hnutí Kruh, jež založily tři bývalé Pirátky Jana Koláříková, Marta Martinová a Klára Kadár.

„Další nové politické formace typu Volt bohužel nedokázaly prorazit do veřejného prostoru, tudíž široká veřejnost o nich nemá značné povědomí, strana se vlivem nízké podpory dokonce ani neobjevuje ve volebních modelech. Za takové situace se zdá, že zde prostor pro integraci hlasů alespoň v tuto chvíli není a bylo by překvapivé, kdyby se to za necelé dva měsíce změnilo,“ poznamenává k tomu politolog Šárovec z ústecké univerzity.

Politický komentátor Lukáš Jelínek se potom pozastavuje nad tím, že z Pirátské strany bylo neformálně vypuzeno levicové křídlo, což bylo následně sanováno spoluprací se Zelenými. „Je to jako by Hřib Pirátům nejprve amputoval levou nohu a pak ji nahradil dočasnou protézou v podobě Zelených.“

Piráti se každopádně nechystají Voltu ani dalším menším stranám uvolnit prostor a zůstávají lídrem pokrokového politického proudu. „Jejich největší konkurencí zůstávají Starostové, u nichž ale liberální akcenty narážejí na loajalitu k Fialově vládě i na personální pestrost STAN,“ říká Lukáš Jelínek. Byť zároveň pohledem za horizont říjnových sněmovních voleb se situace Pirátů podle něj nemusí jevit tak pozitivně.

„Dnes se může zdát, že beze jmen, která odešla, se Piráti nyní obejdou, ale dlouhodobě to podle mne poškodí vývoj a formování Pirátské strany, u níž se existence levicového a levicově liberálního proudu předem přirozeně očekává,“ uzavírá.