Piráti zvrátili nepříznivý trend z přelomu roku, kdy se v měsících po svém zářijovém odchodu z vlády Petra Fialy (ODS) jejich preference blížily hranici pěti procent potřebné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pozvolný vzestup pirátských preferencí je patrný dlouhodobě, výrazný skok ale nastal koncem června, kdy strana definitivně potvrdila své dílčí spojení se Stranou zelených. Od té doby preference Pirátů v žádném z průzkumů neklesly pod sedm procent.

Nejnovější srpnový průzkum centra STEM naměřil Pirátům s podporou Zelených 8,1 procenta, což by odpovídalo šestnácti sněmovním mandátům. Jejich volební potenciál přitom přesahuje patnáct procent. Průzkum agentury NMS, v souladu se vzestupnou tendencí, Pirátům přisoudil 8,8 procenta, předchozí červencové modely Medianu a agentury Ipsos vykázaly 7,5 procenta, respektive 8,6 procenta. Z dat Medianu rovněž vyplývá, že oproti jiným sněmovním stranám je hlas pro Piráty nejčastěji volbou menšího zla — u 48 procent respondentů.

„Určujícím momentem posledního pirátského vzestupu až k osmi procentům bylo zdárné červnové spojení se Zelenými. Vyplatilo se jim podobně jako spojení kolem SPD. V našich datech je u Pirátů také znát růst podpory v nejmladší věkové skupině, což naznačuje, že jejich kampaň zaměřená na problémy mladých lidí se daří,“ komentuje pro Deník Referendum momentální vývoj pirátských preferencí analytik STEM Martin Kratochvíl. Podle něj Pirátům ještě v první čtvrtině tohoto roku u nejmladších voličů do třiceti let vážně konkurovalo hnutí STAN, což se nyní obrací.

Jak Kratochvíl upozorňuje, stále je patrný vysoký počet nerozhodnutých voličů — více než polovina se rozhoduje měsíc před volbami, což zvyšuje úroveň nejistoty. Nerozhodnutých mají ale všechny strany přibližně stejně. Tito voliči většinou lavírují v rámci bloků: nejde o rozhodování mezi ANO a SPOLU, ale spíše mezi SPOLU a STAN nebo mezi ANO a SPD.

Jistý úspěch však Piráti zatím nemají. V jejich neprospěch může hrát právě to, že se opírají o nejmladší voličské skupiny, které jsou ve své volbě neukotvené a roztěkané. „Tudíž není nutné, že tito lidé z části k volbám dorazí a zda dají skutečně hlas Pirátům. Největší překryv mají totiž s hnutím STAN, částečně je ale zvažují i mladí protestní voliči, takže ono rozhodování může v některých případech paradoxně být i mezi Piráty a třeba Motoristy sobě,“ dodává pro DR analytik Martin Kratochvíl.

„Piráti navíc mají nižší volební jádro, v důsledku čehož může v jejich podpoře docházet k turbulencím, jaká u větších aktérů jako ANO či SPOLU nevidíme,“ uzavírá.

Pirátský propad během vládního angažmá

Nejvážnější krize Pirátů v tomto volebním období vypukla krátce po loňských krajských volbách koncem září. Strana dramaticky propadla a nedostala se do žádného krajského zastupitelstva kromě Plzeňského kraje, kde udržela tři mandáty včetně jednoho pro dosavadního pirátského hejtmana Rudolfa Špotáka. V souběžně konaných senátních volbách ztratil mandát jeden ze dvou pirátských senátorů, Lukáš Wagenknecht v obvodu zahrnujícím Prahu 8 a okolí.

Šlo o další neúspěch v krátkém sledu po červnových evropských volbách, v nichž Piráti obhájili pouze jeden mandát ze tří — pro Markétu Gregorovou. V reakci na to složil svůj post dlouholetý předseda Ivan Bartoš. Na schůzce s premiérem požadoval prosazení stranických priorit, včetně zákona o dostupném bydlení, legalizace marihuany a snížení dotací.

Premiér Fiala jej však místo toho odvolal z postu ministra pro místní rozvoj, údajně kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení a kolapsu na stavebních úřadech — kauze, která rezonovala především během léta. Pirátům vzkázal, aby navrhli jiného kandidáta na tento post. Ti však po vnitrostranickém hlasování oznámili, že z vlády odcházejí, a premiérův krok označili za podraz a porušení koaliční smlouvy.