Cesta do hlubin ministrovy duše

Mikuláš Peksa

Postoje ministra zahraničních věcí Jana Lipavského k USA, Evropské unii a Izraeli vysvětluje jeho někdejší mnohaletý kolega.

I nezasvěcenému pozorovateli to začne být divné, když se v televizi objevují ruiny rozbombardované Gazy nebo Trumpových táborů v El Salvadoru vedle usmívajících se obličejů na setkáních mezi českými a izraelskými nebo americkými politiky. Foto MZV ČR

Poslední dny ukázaly neudržitelnost postoje současné české vlády k humanitární krizi v Gaze. Prezident o tom chce mluvit s vládou, ostatní evropské země dohadují společné pozice a Českou republiku k jednáním nezvou. Takto vypadá mezinárodní izolace. Architekta tohoto fiaska, ministra zahraničí Lipavského, znám deset let. Dovolím si tu zkusit odpovědět na otázku, kterou mi kladla řada lidí: co ho k tomu vedlo?

Lipavský sám, než se stal ministrem, byl širší veřejnosti znám jako poslanec zvolený za Piráty. Program Pirátů z roku 2017, dokud ještě nebyl naředěn spoluprací se STAN a takzvanou Novou pirátskou vlnou, kladl silný důraz na lidská práva, mezinárodní právo, odpor proti cenzuře a autoritářství a mezinárodní spolupráci.

×