Hřibem „vycentrovaní“ Piráti znají lídry kandidátek: známá jména i nové tváře

↗

O pirátských kandidátkách jako celku ještě jasno není, v krajských organizacích probíhají decentralizované primární volby. V rámci nich se také rozhoduje, kde budou pirátské kandidátky doplněny kandidáty Zelených, kteří usilují o co nejširší kooperaci s Piráty v nadcházejících sněmovních volbách. Foto Pirátská strana, Flickr

Pirátská strana má předběžně jasno o lídrech svých kandidátek v jednotlivých krajích. Předseda strany a první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib povede Piráty ve své domovské Praze, na druhé místo straníci v primárkách zvolili současnou místopředsedkyni sněmovny Olgu Richterovou.

I v dalších krajích Piráty povedou postavy spojené s participací na pravicové vládní koalici vedené Petrem Fialou (ODS). Z ní Piráti odešli vloni poté, co premiér odvolal tehdejšího předsedu strany Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj.

Právě Bartoš, navzdory své loňské rezignaci na předsednický post, bude lídrem pirátské kandidátky ve Středočeském kraji. V Pardubickém kraji povede Piráty bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, přestože si členové strany po kontroverzích spojených s jeho loňskou evropskou kampaní odhlasovali, že by už nikdy nikam kandidovat neměl.

K bývalým politikům z pirátského prvního sněmovního angažmá v letech 2017 až 2021 patří ještě moravskoslezský pirátský lídr Lukáš Černohorský. Jinde stranu povedou buď dosud neznámé osobnosti, nebo postavy se zkušeností z krajské a komunální politiky.

V Jihočeském kraji tak bude pirátským lídrem zastupitel Písku a bývalý krajský zastupitel Josef Soumar, v Ústeckém kraji zastupitel Ústí nad Labem Lukáš Blažej, v Libereckém kraji zastupitel Liberce Petr Slanina, v Královéhradeckém kraji bývalý náměstek hejtmana Pavel Bulíček, v Jihomoravském kraji zastupitel Dubňan a ředitel Okresní hospodářské komory Hodonín Michal Švagerka, v Olomouckém kraji bývalý krajský radní Martin Šmída a ve Zlínském kraji bývalý krajský zastupitel Jiří Knotek.

V Plzeňském kraji si tamější Piráti do čela zvolili radního Plzně pro smart city a podporu podnikání Daniela Kůse. Ten za stranu neúspěšně kandidoval již v minulých sněmovních volbách a také v senátních volbách v Plzni v roce 2020, kdy jej ve druhém kole porazil Lumír Aschenbrenner (ODS).

Kůs, který byl podle dostupných informací v minulosti sám řadovým členem a komunálním kandidátem ODS a kandidoval téže za Svobodné, patřil v rámci strany k nejostřejším kritikům svých spolustraníků, kteří měli podle jeho mínění příliš blízko k levici.

„Jdi prosím ke komunistům, tam si budete rozumět. Vem sebou i Janku (Michailidu) a Adélu (Šípovou) a další z vašeho komančského křídla. Bude vám vděčná většina členů Pirátů. Tedy strany, na které parazitujete a kterou stále poškozujete svými názory,“ uvedl třeba loni na adresu kandidátky na předsedkyni Pirátů a europoslankyně Markéty Gregorové na dnes již veřejnosti nepřístupném pirátském internetovém fóru.

Ještě předtím veřejně k odchodu vyzýval dnes už bývalou členku Pirátů Janu Michailidu. „Janko, měla bys rezignovat sama a prosím odejdi i ze strany, kterou tímto nesmírně poškozuješ. Totálně tím devalvuješ práci všech ve vládě a vůbec nás všech. Díky tobě získáváme nálepku extrémní levice, a to je naprosto stejné jako extrémní pravice, vůči které se tak moc a správně vymezujeme. (…) Tvé myšlenky a ideologie přinášejí a vždy v minulosti přinesly jen násilí a bídu,“ napsal Kůs v reakci na předloňskou účast Michailidu na akci Dny antikapitalismu pořádané Socialistickou solidaritou.

V Karlovarském kraji mají Piráti úplně opačné starosti, protože je tu povede diplomat Vladimír Votápek, vůči němuž se v dopisu adresovaném pirátskému vedení bouří i část členů Pirátů. A to kvůli jeho předlistopadovému působení, kdy byl podle autorů otevřeného dopisu dlouholetým členem normalizační KSČ, studoval v Moskvě a působil jako učitel marxismu-leninismu na vysoké škole.

Zelení na pirátských kandidátkách

O kandidátkách jako celku ještě jasno není, v krajských organizacích Pirátů probíhají decentralizované primární volby. V rámci nich se též rozhoduje, kde budou pirátské kandidátky doplněny kandidáty Zelených, kteří usilují o co nejširší kooperaci s Piráty v nadcházejících sněmovních volbách.

V některých krajích již jednání dopadla úspěšně, včetně Prahy, kde Zelení vyšlou na pirátskou kandidátku svou spolupředsedkyni Gabrielu Svárovskou, jíž připadne 12. místo. V Pardubickém kraji, kde se však rozděluje podstatně méně mandátů než v Praze, Zeleným připadne mimo jiné páté a deváté místo. Třeba královéhradečtí Piráti však své kandidátky Zeleným poskytnout odmítli, údajně kvůli osobním sporům a rozdílným názorům na jadernou energetiku. Spolupráce se Zelenými podle dostupných informací neproběhne pro nesouhlas Pirátů ani v Moravskoslezském, Libereckém či Plzeňském kraji.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib je s rýsující se podobou pirátských kandidátek spokojený. „Lídry krajských kandidátek si u nás volí krajská sdružení. Říká se tomu demokracie a byl bych rád, aby si tento luxus mohly užít i moje děti, což je jeden z důvodů, proč jsem v politice. Co se týče Vladimíra Votápka, jsem si vědom jeho minulosti, které lituje a opakovaně se za ni omluvil. Důležitá je pro mě jeho mnohaletá polistopadová snaha o omezení ruského vlivu v ČR a jeho odhodlání pracovat pro Piráty a Karlovarský kraj,“ uvedl Hřib pro Deník Referendum.

Sázka na pravicové a středové křídlo Pirátů

Zdeněk Hřib po svém zvolení do čela strany loni v listopadu prosadil strategii „posunu strany do středu“ a reformu vnitrostranických procesů, která částečně omezila členskou iniciativu a vnitrostranickou přímou demokracii. Změna zahrnula také například omezení působnosti internetového celostátního fóra, které již nemá pod kontrolou nominace na členy vlády, nový kodex chování a zrušení pirátských tematických odborů, jako byl například odbor pro zahraniční politiku.

V důsledku toho Piráty postupně opustila řada význačných členů, jako senátorka a Hřibova protikandidátka Adéla Šípová, bývalí europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, exposlanec František Kopřiva, bývalý senátor Lukáš Wagenknecht či odbornice na návykové látky Jana Michailidu. Někteří členové včetně Peksy zamířili do malé eurofederalistické a levicově liberální strany Volt, další trojice bývalých členek Pirátů Jana Koláříková, Marta Martinová a Klára Kadár pak avizovaly založení nového vlastního hnutí Kruh.

Podle dat, která DR poskytla pirátská mluvčí Lucie Švehlíková, měla strana v den zvolení Hřiba předsedou 1164 členů, a nyní jich má 1031. Pirátské řady tak za uplynulý zhruba půlrok opustilo asi deset procent členstva. Podle oslovených odborníků složení pirátských kandidátek odpovídá procesu v Pirátské straně, který probíhá od listopadového Hřibova zvolení předsedou a pro nějž se vžil termín „vycentrování“.

„To mimo jiné znamená sázku na pravicové či středové křídlo Pirátů, takže je logické, že mezi lídry jsou i Ferjenčík s Bartošem. Vycentrování navíc přineslo odchod celé řady známých tváří z levicově-liberálního proudu, takže strana musí vzít zavděk tím, co má. Také proto se mohou mezi předními kandidáty objevit jména nová či kontroverzní. Z mého pohledu jde o jasný handicap. Zvlášť ve chvíli, kdy Piráti navázali spolupráci se Zelenými, jim levá, progresivní noha, které se Hřib zbavil, může chybět,“ říká pro Deník Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.

„Vzhledem k poměrně výraznému odlivu známých tváří po Hřibově reformě stanov, se složení krajských lídrů Pirátů jeví logicky. Pirátům nezbývá než vsadit na osvědčené tváře, které mají alespoň nějaký mediální dopad, či všeobecnou známost. Co se týče třeba Ivana Bartoše, ten se stále ve straně těší velké popularitě, a zároveň je spojován s politikou bydlení, na které Piráti staví celou svou kampaň,“ shrnuje pro DR politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

LÍDŘI KRAJSKÝCH KANDIDÁTEK PIRÁTŮ: