Širší předsednictvo Zelených v minulém týdnu schválilo model spolupráce pro podzimní sněmovní volby s Piráty formou nominací svých osobností na pirátské kandidátky napříč zemí. Dohodu budou muset schválit ještě Piráti, jejich vedení v čele se Zdeňkem Hřibem je však dohodě nakloněno: aktuálně se vyjednává o formě komunikace značky Zelených v rámci pirátských kandidátek a Zelení připomínkují chystaný pirátský volební program.

Už v minulosti účast Zelených na kandidátkách separátně schválily některé krajské pirátské organizace, například na pirátské kandidátce v Pardubickém kraji, vedené exposlancem Mikulášem Ferjenčíkem, mají mít Zelení páté a deváté místo a další dvě místa v druhé desítce. Páté místo na kandidátce by podle předběžných informací měli mít Zelení také v Ústeckém kraji a na Vysočině. Ne ve všech krajích však Piráti s účastí Zelených souhlasí. Zelení nejvíce stojí o kooperaci v největších krajích, v Praze a středních Čechách, kde by rádi kandidovali i oba spolupředsedové.

Stranu Zelených vede od sněmu loni v listopadu spolupředsednická dvojice tvořená diplomatkou Gabrielou Svárovskou a zastupitelem Prahy 16 Matějem Pomahačem. Spoluprací s Piráty naplňují určující cíl, s nímž byli do funkcí zvoleni, tedy přivedení Zelených do koalice či spolupráce se spřízněnými subjekty pro sněmovní volby. Zelení totiž v loňských evropských volbách a ve sněmovních volbách 2021 kandidovali samostatně, v obou případech neúspěšně.

Ve sněmovních volbách získali pouze 0,99 procenta a nedosáhli tak na státní příspěvek, v loňských evropských volbách pod vedením ředitelky občanské organizace Konsent Johanny Nejedlové potom 1,55 procenta. Preference Zelených se dlouhodobě pohybují kolem dvou procent, poslední průzkum sociologického centra STEM z minulého týdne jim přisoudil podporu 2,4 procenta.

„Vzhledem k aktuální situaci v České republice i ve světě považujeme za zásadní, aby byl v příští Poslanecké sněmovně zastoupený jasný proevropský a zelený hlas — s důrazem na ochranu přírody, spravedlivou transformaci a další zásadní témata, která dlouhodobě prosazujeme. Piráti jsou dnes jedinou parlamentní stranou, která se systematicky věnuje boji proti klientelismu — jedné z největších překážek modernizace našeho hospodářství a státu i snižování nerovností mezi sociálními skupinami i mezi regiony,“ vysvětluje spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská pro Deník Referendum.

Spolupráce se Zelenými má podporu i pirátského vedení v čele s předsedou Zdeňkem Hřibem, byť ten zdůrazňuje, že se ve vztahu Pirátů a Zelených nejedná o koalici, nýbrž o méně intenzivnější společný postup, který se nadto neomezuje pouze na Zelené, ale i na další menší strany a odborníky. „Vážím si jejich konstruktivního přístupu a ochoty spojit síly v době, kdy je to opravdu potřeba. Když se dnes spojují extrémní síly, je důležité, aby se naopak liberální a demokratické strany dokázaly domluvit a spolupracovat,“ uvedl Hřib pro ČTK.

Mladí zelení kritizují pravicovou politiku Pirátů

Část členstva Strany zelených však spolupráci s Piráty — či s její zvažovanou formu — nesouhlasí. Zejména jde o část zelené mládežnické organizace. „U nás byla ochota překračovat ideologické rozpory s vědomím, že bez jednotného progresivního hlasu zůstaneme mimo rozhodující debaty. Spolupráci jsme ale vždy chápali jako prostředek k důstojnému posílení zelené politiky, nikoliv jako roli užitečného blbce,“ říká k plánu proniknout na pirátské kandidátky spolupředseda Mladých zelených Josef Horváth pro Deník Referendum.

Mladí zelení Pirátům vyčítají mimo jiné účast na pravicové vládě Petra Fialy (ODS) po většinu volebního období či postup současného předsedy strany a prvního náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který po svém zvolení do čela strany loni v listopadu prosadil strategii posunu strany do středu a reformu vnitrostranických procesů, která částečně omezila členskou iniciativu a vnitrostranickou přímou demokracii.

V důsledku toho pak Piráty postupně opustila řada význačných členů, jako senátorka a Hřibova protikandidátka Adéla Šípová, bývalí europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, exposlanec František Kopřiva či odbornice na návykové látky Jana Michailidu.

„Dokument nezaručuje celostátní spolupráci, ale pouze selektivní partnerství v krajích, kde si to Piráti interně schválí. A už nyní je zřejmé, že získat pro zelenou a sociální politiku alespoň jeden poslanecký mandát bude spíše nereálné,“ kritizuje Horváth s tím, že kdyby šance na zisk zeleného poslance skutečně byla, byl by ochoten pragmaticky spolupráci s Hřibovými Piráty tolerovat.

„Za stávajících podmínek nevidíme důvod podporovat stranu, která se tři roky podílela na pravicové vládě a jejímž dílem je zdegenerování zelené sociální politiky do technooptimistického greenwashingu symbolicky upravujícího současný systém,“ shrnuje postoj jím spoluvedené mládežnické organizace Zelených Josef Horváth, který vidí alternativu spíše v tom, že Zelení budou více pracovat na sobě a pokusí se vytvořit kolem sebe hnutí jakožto širší ekosystém.

Vedení Zelených však spolupráci s Piráty hájí. „Piráti dlouhodobě prosazují politiku, která odpovídá evropskému standardu moderního sociálního státu. Sledujeme, jak hlasují, jak vystupují, co ve Sněmovně prosazují. Debata o levici a pravici je v České republice dlouhodobě vychýlená — často totiž nereflektuje skutečné postoje stran ani zájmy většiny voličů. Důležitější než nálepky nebo určité ideové rozdíly je pro nás to, kam se momentálně ubírá česká společnost. Dnes ji ohrožují tři síly současně: vzestup krajní pravice, rezignace na klimatickou odpovědnost a demontáž sociálního státu,“ říká spolupředsedkyně Svárovská k možnému pnutí ve vlastní straně.

I Svárovská byla kritická k vládnímu angažmá Pirátů. „V mnoha případech ale právě oni zabránili nejproblematičtějším návrhům vládní koalice. Spolupráce s nimi pro nás tedy není účelovým spojenectvím, ale promyšleným rozhodnutím,“ trvá na svém zelená spolupředsedkyně.

Dříve zvažovanou možností bylo také spojenectví Zelených s malými progresivními stranami, mezi nimiž se v současnosti nejvíce prosazuje česká odnož eurofederalistické strany Volt, dále sem patří hnutí Budoucnost, které v roce 2020 založili bývalí členové Zelených, či strana Levice.

Krom toho je straně blízké i nové hnutí Kruh, na jehož vznik začalo letos v březnu sbírat podpisy několik nespokojených bývalých členek Pirátů v čele s Martou Martinovou, Janou Koláříkovou či Klárou Kadár.

„Vztahy s dalšími progresivními stranami — Volt, Budoucnost, Levice nebo nově vznikajícím hnutím Kruh — zůstávají pro nás do budoucna důležité. Už v příštím roce nás čekají komunální a senátní volby,“ říká k tomu vyhýbavě Svárovská.

Pomoci může leda kroužkování

Názory odborníků na model dílčí spolupráce mezi Piráty a Zelenými se liší. „Považoval bych to za dobrou strategii, kdyby nebyla polovičatá. Chápu rozhodnutí, které je za logikou spolupráce jen v některých krajích, ostatně ne všude se obě strany asi zvládnou domluvit, ale přesto by skutečně koherentní strategií byla plnohodnotná aliance,“ říká pro Deník Referendum politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Součástí takové aliance by podle něj mohlo být právě zmíněné hnutí Volt. „Nedocházelo by totiž k tříštění hlasů, které je do značné míry zbytečné,“ dodává.

Podle politoložky Daniely Ostré z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je panující představa, že progresivní voličstvo tvoří jednu stejnorodou, nebo minimálně synergickou kohortu, nepříliš adekvátní.

„Progresivní voliči nejsou jednotnou homogenní masou. Jejich postoje v zásadních socioekonomických otázkách se mohou lišit a hrát čistě na kartu hodnotovou, tedy zahraniční politiku a postmateriální témata, je podle mého názoru riskantní. Navíc musíme brát v úvahu, že dnes hraje silnější roli než v minulosti takzvaná emoční segmentace. Jinými slovy, volič zohledňuje nejen například program, ale řídí se i tím, zda preferuje energičnost, nebo větší rozvahu, zda chce více hodnotově ukotvenou politiku, nebo důraz na racionalitu a efektivitu,“ popisuje Ostrá.

Není jisté ani to, nakolik by se Zeleným mohlo podařit těžit z preferenčních hlasů svých voličů a jak by mohli v rámci pirátských kandidátek posílit. „Pokud by chtěli mít Zelení opravdu šanci na mandát, museli by v některém kraji kandidátku vést. Nebo povolit osobní kampaň vyzývající ke kroužkování — což by Piráti vzhledem ke zkušenosti se STAN pravděpodobně neocenili,“ míní politoložka Daniela Ostrá.

Dvacátá místa nebo místa v druhé polovině první desítky za situace, kdy se Piráti dnes pohybují kolem šesti až sedmi procent, podle Ostré šanci na mandát Zeleným příliš nedávají. „Nicméně možná je cílem strany alespoň prostřednictvím společné kampaně, a tedy i za lepších finančních podmínek, zvýšit povědomí o značce Zelených a zviditelnit pár tváří strany. To je samozřejmě legitimní a pragmatický krok,“ uzavírá politoložka z Univerzity Palackého.

Politolog Aleš Michal vidí šance Zelených optimističtěji. „V zásadě by stačilo, kdyby v nějakém kraji přišlo k volbám mnohem víc skalních zelených voličů než těch, kteří budou ochotni kroužkovat Piráty. Myslím, že jsou kraje, kde tento potenciál je,“ říká.

„Úspěch je ale skutečně závislý také na reálném místě na kandidátce. Případní zelení voliči budou ale jistě kroužkovat víc než Piráti. V situaci, kdy se ale bavíme o možnosti zisku kolem sedmi procent, může hrát kroužkování velkou roli. Profitovat na něm ale mohou jen lokálně silné a významné osobnosti.“