Novými spolupředsedy Strany zelených se na sobotním sjezdu stali diplomatka Gabriela Svárovská a zastupitel Prahy 16 Matěj Pomahač. Nahradili tak dosavadní spolupředsednickou dvojici, kterou tvořili od roku 2020 Magdalena Davis, někdejší starostka a dnes řadová zastupitelka středočeského Mníšku pod Brdy, a zastupitel Vsetína Michal Berg. Zatímco Berg na funkci rezignoval po neúspěchu Zelených v červnových evropských volbách, Davis tak učinila v září po ztrátě většiny zelených mandátů v krajských volbách. Oba přitom ještě letos v březnu na řádném sjezdu své funkce obhájili.

Pomahač ani Svárovská neměli protikandidáta. Původně kandidaturu na post mužského spolupředsedy ohlásil dosavadní první místopředseda Tomáš Mígl, ten se však na sjezdu kandidatury z osobních důvodů vzdal. První místopředsedkyní byla zvolena zastupitelka Plzeňského kraje Jitka Kylišová, v předsednictvu pak zasednou ještě zastupitelka Mladé Boleslavi Jana Krumpholcová, zastupitel Brna-Bystrce Matouš Vencálek, Tomáš Mígl a Kateřina Kuchtová.

„Politika a rozhodování ve veřejném zájmu jsou spoutané klientelismem. Naše domněle tržní ekonomika ve skutečnosti připomíná politiku oligarchizovanou. Oligopoly v odvětvích, jako je energetika, potravinářství nebo telekomunikace, zvyšují marže zisku a tím i ceny; na úkor, konkurence, inovací, spotřebitelů, zaměstnanců i menších firem a diverzity ekonomického prostředí. Náš čas náladou a morálkou připomíná pozdní normalizaci,“ uvedla v kandidátském projevu na sjezdu nová spolupředsedkyně Gabriela Svárovská s tím, že takové asociace vyvolává nedostatečný boj proti ekologické devastaci, pokračování praxe intenzivního zemědělství nebo přehlížení požadavků svobody a rovnosti.

„Po pětatřiceti letech potřebujeme změnu, zelenou sametovou revoluci,“ dodala Svárovská a vyslovila se pro spolupráci s širším ekologickým a sociálním hnutím a občanskou společností pro následující volby. Druhý spolupředseda Matěj Pomahač ve své kandidátské řeči kritizoval mimo jiné systém dotační ekonomiky, který nahrává oligarchům, i zoligarchizované mediální prostředí, které podle něj neinformuje o důležitých událostech.

„Máme za úkol tvořit sebevědomou a hrdou ekologickou třídu, cesta k ní vede zdola přes občanskou společnost. Naše země si již zvykla na propojení politiky a ekonomických zájmů omezené skupiny lidí. Nyní musí přijít na řadu zájmy veřejné,“ uvedl Pomahač. Zelení se podle něj musí vrátit ke kořenům a stát se autentickými obhájci ekologické politiky. Stejně jako Svárovská podpořil spolupráci s ideově spřízněnými subjekty v nadcházejících sněmovních volbách, neboť hrozí, že v příští sněmovně poprvé od sametové revoluce nemusí zasednout progresivní síla — to ve zjevné narážce na aktuální krizi Pirátů.

Třetí z kandidátů, již zmíněný Tomáš Mígl, se kandidatury vzdal, neboť by se funkci nemohl věnovat naplno. Ve své řeči odmítl, aby politika v České republice byla definována výběrem mezi Babišem spolu s krajní pravicí a současnou vládní koalicí. Podobně jako Pomahač a Svárovská proto podpořil vznik koalice progresivních sil.

Budoucnost je v koalici progresivní levice a občanské společnosti

Mimořádný sjezd Zelených se odehrál ve chvíli, kdy se strana nachází ve stále hlubší krizi. Preference Strany zelených se dlouhodobě pohybují kolem dvou procent, v posledních sněmovních volbách 2021 získala pouze 0,99 procenta.

Zeleným se podařilo pouze jednou samostatně proniknout do Poslanecké sněmovny, a to v roce 2006, kdy vstoupili do pravicové vlády Mirka Topolánka (tehdy ODS). Při následujících volbách v roce 2010 nepřekročili hranici pěti procent pro vstup do sněmovny.

Parlamentní zastoupení si stále drželi díky některým svým úspěšným osobnostem v senátních volbách, v roce 2022 však neobhájil mandát ani poslední zelený senátor Petr Orel. Nyní mají Zelení senátní zastoupení už jen nepřímo díky několika senátorům, kteří byli zvoleni i s jejich podporou: například Břetislav Rychlík v letošních senátních volbách v obvodu Brno-město.

Těžištěm činnosti zelených politiků je tak v současnosti komunální politika. Dosud si drží jisté pozice zejména ve velkých městech, například díky dlouholeté starostce brněnské městské části Nový Lískovec Janě Drápalové.

Zvrat v dlouhodobě slabém postavení Zelených nenastal ani v posledních dvou volbách tohoto roku. Zeleným nevyšel experiment se zapojením nezávislých osobností z občanské společnosti, když v letošních evropských volbách do čela kandidátky postavili ředitelku organizace Konsent Johannu Nejedlovou. Získali pouze 1,55 procenta a k pětiprocentní hranici nutné pro zisk českých mandátů v europarlamentu se ani nepřiblížili.

V krajských volbách letos v září Zelení ztratili šest z dosavadních sedmi mandátů napříč kraji, které před čtyřmi lety získali především díky spolupráci s TOP 09 — například ve Středočeském, Ústeckém či Jihomoravském kraji. Nyní mají díky účasti na koalici s hnutím STAN pouze jediný mandát v Plzeňském kraji, který zastává nová první místopředsedkyně strany Jitka Kylišová.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který sjezd Zelených sledoval z místa jako pozorovatel, potvrzuje, že Zelení jsou dnes strana, jejíž úspěch skoro výhradně závisí na širší spolupráci. To si uvědomovala dle vystoupení i většina delegátů sjezdu. Strana, která se v minulosti v některých obdobích, včetně vládní epizody, orientovala spíše liberálně pravicově, se dnes profiluje jednoznačně levicově a progresivně. Svou budoucnost proto vidí ve spolupráci s dalšími stranami v této části spektra: na sjezdu Zelených ostatně byli hosté z Pirátů, SOCDEM a menších progresivních či lokálních stran a občanské společnosti.

„Právě autenticita a důraz na levicová a progresivní témata jsou klíčem k tomu, aby se Zeleným mohlo znovu dařit. Dlouho byl jejich úspěch prakticky z definice limitovaný stabilně dobrým výsledkem Pirátů. Posledních několik voleb však ukázalo, že je tu stále prostor pro zelenou progresivní politiku, který nebude spojený jen s nimi,“ komentuje politolog Aleš Michal.

Širší koalice progresivních sil je podle Michala otevřenou možností. „Otázkou je míra případné spolupráce s Piráty, o níž rozhodne zejména pirátské celostátní fórum příští týden. Za základ spolupráce ale můžeme vnímat iniciativu Progresivní Česko, která by Zeleným mohla vyhovovat,“ uzavírá pro DR politolog.