Zelení kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny na pirátských kandidátkách celkem v osmi krajích. Ve zbývajících šesti, včetně nejlidnatějšího Středočeského kraje, spolupráce neprobíhá. Dohody se povedlo uzavřít pouze tam, kde nenarážely na odpor místních pirátských členů. Například v Královéhradeckém kraji místní Piráti spolupráci se Zelenými odmítli kvůli rozdílnému názoru k jaderné energetice a osobním neshodám.

V Jihomoravském kraji kandiduje na pirátské listině sedm Zelených. Nejvýše je na sedmém místě konzultantka pro občanské organizace Irena Ferčíková Konečná, na devátém místě pak religionista a výzkumník Masarykovy univerzity Matouš Vencálek. Ve Zlínském kraji mají voliči na pirátské kandidátce k dispozici tři Zelené, nejvýše na šestém místě organizátora Festivalu svobody ve Zlíně Tomáše Pasterného.

V dalších krajích mají Piráti zpravidla čtyři Zelené na kandidátkách, nejvýše postavený z nich je obvykle na pátém místě. V Olomouckém kraji je to zemědělská inženýrka Jana Jaňourová, v Ústeckém kraji náměstek primátora Teplic Adam Souček, v Pardubickém kraji zastupitel Pardubic Robert Hrdina, na Vysočině softwarová testerka Jarmila Krásová a v Karlovarském kraji místostarosta Aše Pavel Matala.

Kroužkování může Zeleným pomoci

„Zelení se netají tím, že budou preferovat kroužkování svých kandidátů a není tak zcela vyloučené, že bychom po dlouhé době mohli vidět zasednout ve Sněmovně zástupce této strany. Pokud se tak stane, budou to ale maximálně jednotlivci, kteří jsou výraznými osobnostmi uvnitř strany,“ říká pro DR politolog Daniel Šárovec z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Voliči mají až čtyři individuální preferenční hlasy, které mohou udělit konkrétním kandidátům. Přihlíží se k nim však pouze, pokud kandidát získá alespoň pět procent hlasů; jinak platí pořadí stanovené stranou.

Na rozdíl od spolupráce s hnutím STAN před čtyřmi lety dohoda s Piráty neblokuje individuální kroužkování Zelených, jen stanovuje konkrétní pravidla, zčásti neveřejná. Spolupředseda Zelených Matěj Pomahač pro Seznam Zprávy uvedl, že strana nemůže voliče přímo vyzývat ke kroužkování, jednotliví kandidáti ano. Piráti naopak aktivně doporučují, aby voliči dali preferenční hlasy prvním čtyřem kandidátům, kteří jsou vždy nominovaní jimi.

Podle politologů může potenciálnímu úspěchu zelených kandidátů v kroužkování napomáhat fakt, že historicky pirátští voliči příliš nekroužkovali.

„Piráti většinou nelákali na silné osobnosti, které by na sebe strhávaly pozornost, což se jim stalo osudným v roce 2021. Bude tedy zajímavé sledovat, jak k preferencím pirátští voliči přistoupí teď. Možnost, že podpoří své kandidáty ještě kroužkem, samozřejmě šance Zelených sama o sobě trochu limituje. To, že v příští sněmovně uvidíme zástupce Zelených, ale určitě není vyloučené,“ uvedl pro DR politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Zároveň to ale pokládám za méně pravděpodobné než to, že s sebou SPD vytáhne do Sněmovny Rajchla nebo Majerovou,“ dodal Michal s odkazem na hnutí SPD, které na svých kandidátkách dalo prostor několika málo členům ideově spřízněných malých stran Trikolora, PRO a Svobodní.

Kumulaci preferenčních hlasů pro Zelené v některých krajích může napomoci migrace aktivních voličů z krajů, kde Zelení na pirátských kandidátkách nejsou, do těch, kde hlasovat mohou. Tak učiní mimo jiné řada zelených straníků, například místopředseda Tomáš Mígl, který má trvalé bydliště ve Středočeském kraji, plánuje s voličským průkazem hlasovat v Ústeckém kraji.

„Chci tak podpořit místní progresivní kandidáty a kandidátky včetně těch ze Strany zelených. To, že v krajích, kde žije dohromady pět milionů Čechů a Češek, není na kandidátce nikdo ze Zelených, považuju za strategickou chybu, která se promítne do volebního výsledku,“ vysvětluje Mígl své důvody.

Podobně plánuje volit mimo svůj kraj také třeba řadový člen Zelených Petr Hrudka z Jaroměře v Královéhradeckém kraji. „Jsem přesvědčen, že člen politické strany by měl volit ve volbách svou stranu. Vyřídil jsem si voličský průkaz a udělám si výlet do Pardubic, kde podpořím svoje Zelené kolegy a kolegyně. V mém okolí vím o pár lidech, kteří budou tak činit podobně, jen si vybírají větší kraje,“ uvedl pro Deník Referendum.

Není však jasné, do jaké míry půjde o aktivitu členů Zelených a nakolik se projeví u širšího voličstva strany.

Zelení mají šanci uspět v Praze

Největší šance, jak se oslovení odborníci shodují, mají na potenciální vykroužkování do Sněmovny Zelení v Praze — konkrétně jejich spolupředsedkyně Gabriela Svárovská z dvanáctého místa pirátské kandidátky. „V Praze se rozděluje mnoho mandátů a nepřiznaná koalice Pirátů a Zelených má v hlavním městě nejvyšší podporu. Navíc Zelení zde dlouhodobě dosahují úspěchů i na komunální úrovni. Zadruhé kandiduje v Praze jejich spolupředsedkyně, a bylo by minimálně symbolické, kdyby Zelené zastupovala v parlamentu právě ona,“ říká pro DR politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„A zatřetí, v nedalekých krajích, jako je Jihočeský, Plzeňský, Středočeský, Liberecký a Královéhradecký, Zelení žádné kandidáty nemají, proto lze očekávat, že voliči využijí voličský průkaz a zamíří právě do Prahy — jednak díky dopravní dostupnosti, jednak kvůli kandidatuře spolupředsedkyně,“ dodává.

Malý připomíná, že Zelení tradičně dosahují nejlepších výsledků v Praze. Ve volbách do Evropského parlamentu loni v červnu tu získali 3,31 procenta, tedy více než dvojnásobek celostátního výsledku. Odpovídalo to 12 527 hlasům. Výjimkou byly sněmovní volby v roce 2021, kdy v hlavním městě dopadli podprůměrně. Výsledek tehdy určovala silná mobilizace proti vládě Andreje Babiše (ANO): v Praze s více než čtyřiceti procenty zvítězila koalice SPOLU, následovaná spojenectvím Pirátů a STAN.

„Obecně platí, že pokud voliči Zelených podpoří své kandidáty kroužkováním, efekt se projeví výrazněji tehdy, když Piráti dosáhnou spíše nižšího výsledku. Pokud budou mít kolem sedmi až osmi procent, šance Zelených vidím vyšší, než kdyby dosáhli deseti a více,“ podotýká politolog Aleš Michal. V případě vyšší podpory Pirátů, již nyní naznačují průzkumy, se totiž mohou hlasy mobilizovaných zelených voličů ztratit v přesile pirátských.

Kritika spolupráce s Piráty

Zelení po čtyřech volebních obdobích mimo Sněmovnu tentokrát zvolili jinou strategii: spojili se s Piráty a jejich kandidáti se objevují na nižších místech pirátských listin v několika krajích. Ještě loni ve volbách do Evropského parlamentu se přitom pokoušeli uspět samostatně. Sázka na nezávislé osobnosti občanské společnosti, jako byla ředitelka Konsentu Johanna Nejedlová nebo klimatický aktivista Petr Doubravský, jim ale nevyšla a získali jen 1,55 procenta.

Na mimořádném sjezdu v listopadu si Zelení zvolili novou spolupředsednickou dvojici — diplomatku Gabrielu Svárovskou a zastupitele Prahy 16 Matěje Pomahače. Oba slíbili, že do nadcházejících sněmovních voleb dovedou stranu v rámci širší aliance. V praxi to nakonec znamenalo dílčí spolupráci s Piráty, kterou širší předsednictvo Zelených schválilo začátkem května.

„Vzhledem k aktuální situaci v České republice i ve světě považujeme za zásadní, aby byl v příští Poslanecké sněmovně zastoupený jasný proevropský a zelený hlas — s důrazem na ochranu přírody, spravedlivou transformaci a další zásadní témata, která dlouhodobě prosazujeme. Piráti jsou dnes jedinou parlamentní stranou, která se systematicky věnuje boji proti klientelismu — jedné z největších překážek modernizace našeho hospodářství a státu i snižování nerovností mezi sociálními skupinami i mezi regiony,“ vysvětlila tehdy spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská pro Deník Referendum.

Formu spolupráce i samotné Piráty kritizovali v reakci Mladí Zelení, mládežnická organizace spojená se stranou. Připomínali mimo jiné, že Piráti byli ještě do loňského září součástí pravicové vlády Petra Fialy (ODS) a že si na podzim zvolili do čela centristu, náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba.

„Dokument nezaručuje celostátní spolupráci, ale pouze selektivní partnerství v krajích, kde si to Piráti interně schválí. A už nyní je zřejmé, že získat pro zelenou a sociální politiku alespoň jeden poslanecký mandát bude spíše nereálné,“ kritizoval ve vyjádření pro DR spolumluvčí Mladých Zelených Josef Horváth.

„Nevidíme důvod podporovat stranu, která se tři roky podílela na pravicové vládě a jejímž dílem je zdegenerování zelené sociální politiky do technooptimistického greenwashingu symbolicky upravujícího současný systém,“ dodal.