Když občané Záhřebu zamířili v květnu během komunálních voleb k volebním urnám, nevybírali si jen nového primátora. Po čtyřech letech, kdy na radnici vládla koalice Možemo! a Sociálnědemokratické strany (SDP), byl jejich hlas v podstatě referendem o úspěchu či neúspěchu první levicově-zelené vlády v historii chorvatského hlavního města.

Výsledkem bylo přesvědčivé vítězství stávající koalice. Ve volbě primátora postoupil do druhého kola lídr strany Možemo! Tomislav Tomaševič se ziskem 47,6 procent hlasů, s obrovským náskokem oproti své pravicové vyzývatelce Mariji Selakové Raspudićové, které voliči svěřili pouhých 15,7 procent hlasů. Druhé kolo skončilo pohodlným vítězstvím Tomaševiće se ziskem 56,6 procent. Co je ale ještě důležitější, Možemo! a Sociálnědemokratická strana si udržely většinu také v zastupitelstvu, čímž si zajistily důležitou oporu v pokračování vlády.

Možemo! ovšem dosáhlo dobrých výsledků i na dalších místech v Chorvatsku. V Pazinu byla podruhé zvolena starostkou Suzanna Jašićová, čímž potvrdila stabilní podporu strany v tomto městě. V Karlovaci dosáhla kandidátka Možemo! Draženka Polovićová překvapivě dobrého výsledku, když jí vítězství ve volbách starosty uniklo jen o několik málo procentních bodů, a symbolicky tak prorazila v regionu, kde platforma doposud neměla velkou podporu. A konečně v Rijece, Splitu, Osijeku, Dubrovníku, Pule a několika dalších větších městech si Možemo! udrželo mandáty v obecních zastupitelstvech, čímž potvrdilo, že jeho městská voličská základna zůstává silná.

Co bylo hlavní hybnou silou úspěchu mladé strany?

Semínka změny

Téměř dvě desetiletí vládl Záhřebu populistický politik Milan Bandić a jeho síť politických a byznysových kontaktů. Bandićova éra byla poznamenána řadou skandálů, netransparentním způsobem vládnutí, rostoucím zadlužením, chaotickým městským plánováním a podezřeními z klientelismu. Jeho náhlé úmrtí v roce 2021 však otevřelo skulinu politické příležitosti, které se Možemo! pohotově a strategicky chopilo.

Před letošními komunálními volbami založila strana svou kampaň organizovanou převážně členy a sympatizanty na příslibu zásadní politické, administrativní a infrastrukturní obnovy, postavené na principech transparentnosti, udržitelnosti a sociální spravedlnosti.

Předešlá kampaň v roce 2021 se zaměřila na uzavření skládky ve čtvrti Jakuševec, investice do hromadné dopravy a urychlení zelené transformace. Záhy se na scéně objevil Tomašević coby vůdčí osobnost a symbol generační i politické změny. Následně se podařilo straně Možemo! v městském zastupitelstvu získat 23 z celkových 47 křesel a sestavit se Sociálnědemokratickou stranou (SPD) vládnoucí většinu.

První volební období koalice bylo charakterizováno úsilím stabilizovat situaci, restrukturalizovat podniky v městském vlastnictví, konsolidovat veřejné finance a posílit kontrolu nad správou města. Straně Možemo! se podařilo dosáhnout viditelných úspěchů v oblastech, jako jsou veřejná doprava, renovace předškolních zařízení a škol či investice do sportovní infrastruktury.

Zavedení elektrických autobusů, nákup tramvají tuzemské výroby a rozšíření pěších zón v centru města signalizovalo hmatatelnou změnu směrem k zelenějšímu a na lidi orientovanému městskému plánování. Přestože některé klíčové předvolební sliby, jako bylo uzavření skládky ve čtvrti Jakuševec, zůstaly nesplněné a kroky kupředu postupovaly někdy pomaleji kvůli obstrukcím zájmových skupin napojených na předešlé vládní struktury, voliči se rozhodli podpořit Možemo! i v dalším volebním období.

Ve svém vítězném projevu v předvečer květnových voleb do městského zastupitelstva Tomašević slíbil, že příští čtyři roky budou ve znamení „závazku rozvoje“. Zatímco předešlé funkční období se soustředilo převážně na odklízení nepořádku, který jim odkázaly předešlé vlády, to následující se zaměří na dostupné bydlení, energetickou transformaci a rozsáhlé infrastrukturní projekty, včetně dlouho očekávaného střediska komunálního odpadu. Otázka nyní zní: dokáže Možemo! dostát svým slibům a konsolidovat se jako stabilní politická síla?

Minulost plná zvratů

Historie zeleného hnutí v Chorvatsku se vyznačuje řadou krátkodobých úspěchů a rychlých pádů a také ustavičným hledáním autentického hlasu, který by dokázal postavit environmentální a sociální otázky do středu politické debaty. Během devadesátých a nultých let se na politické scéně neobjevili žádní významní zelení hráči a ekologická témata zůstávala stranou veřejného zájmu, popřípadě zůstala omezená na občanskou společnost.

První výraznější politická iniciativa se vynořila až v roce 2013, kdy vznikla strana Udržitelný rozvoj Chorvatska (Održivi razvoj Hrvatske, ORaH) v čele s tehdejší poslankyní a bývalou ministryní životního prostředí Mirelou Holyovou.