Nová slovinská vláda budí očekávání. Čas ukáže, zda jim dostojí
Jan LoužekStředolevicová vláda nastoupila do úřadu 1. července a začala „uklízet“ po předchozí vládě Janeze Janši, blízkého Babišovi i Orbánovi. Její kroky vzbuzují očekávání, nesmí proto ustrnout jen ve vymezování se proti vládě předchozí.
V dubnu letošního roku vyhrálo slovinské parlamentní volby dosud nepříliš známé Hnutí Svoboda podnikatele Roberta Goloba. Slovinská demokratická strana Janeze Janši, která byla dlouho favoritem všech průzkumů, skončila druhá a musela se spokojit s ústupem do opozice. Ve volbách zcela pohořel liberální List Marjana Šarce, kterému ještě v roce 2019 připisovaly průzkumy roli budoucího vítěze.
Nálada a očekávání trochu připomínaly loňskou předvolební atmosféru v České republice. Janša se totiž v mnohém podobá Andreji Babišovi. Značná část slovinské společnosti si proto kladla otázku: Jak porazit Janeze Janšu, politika, který působil ve slovinské politice už od rozpadu Jugoslávie? O tom, jak měnil politické názory a v jakých politických stranách byl během posledních třiceti let by vydalo na samostatný článek. Poslední jeho vládní angažmá však bezpochyby vedlo k erozi právního státu, kterou kryl pod rouškou koronavirových opatření.
Ne nadarmo byl Janša přirovnáván k Viktorovi Orbánovi nebo polským konzervativcům, kteří se vydali podobnou cestou. Téměř desetimilionové Maďarsko je však na evropské mapě až nápadně vidět. Dvoumilionové Slovinsko je malé a málokdo si ho na evropské úrovni všimne. Existuje o tom koneckonců i celá řada vtipů, které jsou oblíbené už z časů Jugoslávie.
O co se však vlastně Janša pokoušel? S trochou trpkosti bychom to mohli už nazvat středoevropskou klasikou: ovlivňování práce soudů, prosazování legislativy na hraně slovinského práva, pokus o získání kontroly médií. Janša se navíc považuje za sympatizanta Donalda Trumpa.