Slovinská vláda torpéduje svobodu tisku i právní stát. Změní to nadcházející volby?

Mikuláš Peksa

Slovinsko je v poslední době sužováno narůstajícími problémy s dodržováním právního státu, útoky na novináře a systematickou korupcí. Letos mají Slovinci šanci rozhodnout o tom, jakým směrem bude jejich stát směřovat.

Největší krizi ve Slovinsku zažívá svobodný tisk. Kritičtí a investigativní novináři stejně jako opoziční politici a kdokoliv, kdo se premiérovi Janšovi nezamlouvá, se stávají terčem organizovaných útoků v provládních médiích a na sociálních sítích. Foto FB Janez Janša

Slovinci jdou letos k volbám hned třikrát — nejdřív budou volit do parlamentu, na podzim pak prezidenta a do třetice ještě zastoupení v regionech. Veškerá pozornost v zemi se teď ale upírá k parlamentním volbám, které se odehrají už za celé dva měsíce. Slovinci se v dubnu vyjádří k tomu, zda jim vyhovuje vláda premiéra Janeze Janši, který za jedno volební období bleskurychle obrátil směřování Slovinska směrem k Maďarsku a Polsku.

Je to totiž právě vláda premiéra Janši, která za poslední dva roky ve Slovinsku prakticky vyhlásila válku právnímu státu a svobodě tisku. Novináři a soudci jsou často zastrašováni veřejnoprávními médii, policie zase podává žaloby na opoziční kritiky a korupce se v zemi dostala na historické maximum.

To vše se za pár měsíců může změnit. Opoziční strany vytvořily proti Janšově vládě novou alianci, která jej dost možná dokáže porazit. I tak to ale nebude jednoduché — slovinský politický prostor je neskutečně dynamický a v boji o parlament se neustále objevují nové strany. Zásadní jsou letošní volby i pro Pirátskou stranu Slovinska, která se letos může stát už čtvrtou Pirátskou stranou zastoupenou v parlamentu vůbec.

Právní stát zařadil ve Slovinsku zpátečku na plný plyn

Jeden z nejambicióznějších států východního bloku dnes zažívá obrovskou krizi. Vláda Janeze Janši zde doslova otřásla právním státem v základech. Slovinci se dnes potýkají s takovými problémy, o kterých se jim ještě před pár lety ani nezdálo. O co přesně jde?

Slovinská média začala znenadání čelit nesčetným útokům ze strany dosavadní vlády, která jim neustále hází klacky pod nohy. Nedostatek profesionální a investigativní žurnalistiky stejně jako rostoucí nátlak na média zásadně omezil prostor na nezaujaté zpravodajství, které by na porušování právního státu mohlo vůbec upozorňovat.

Před hněvem vlády a veřejnosti se nedokáží schovat ani nezávislí soudci, kteří jsou dokonce napadáni a biti před svými domy. Došlo dokonce i na pozastavení jmenování soudců a na návrh zákona o uzavření okresních soudů, čímž by se moc přesunula vyšším soudům, na něž má Janšova koalice větší vliv.

Lépe na tom nejsou ani státní zástupci, kterým bylo znemožněno jmenování do funkcí, čímž se zbrzďuje fungování státních institucí. Jiní zástupci se zase setkali s výhrůžkami nad ztrátou zaměstnání rodinných příslušníků, budou-li vládní koalici „dělat problémy“.

Největší hrozbou pro právní stát je ale hluboká propojenost aktuálního ministerstva vnitra a policie. Současné vládě se podařilo do vedoucích postů policie dosadit své vlastní lidi, a veskrze ji tak ovládnout. Nežádoucí zaměstnanci, kteří se nepodřídili novému vedení, byli „pro jistotu“ převeleni na periférie, kde na působení vlády nemají vliv.

Tyto podmínky umožňují účinně odstínit jakékoli porušení zákona ze strany důležitého úředníka. Vyšetřování se zkrátka odbyde a protáhne. Janšova vláda také začala využívat policii proti demonstrantům a lidem, kteří jí vyjadřují nesouhlas.

Krize veřejnoprávního vysílání

Jak jsem se sám mohl minulý rok přesvědčit při parlamentní misi do Slovinska, největší krizi ve Slovinsku zažívá svobodný tisk, který se nachází pod neustálým tlakem z vrchu. Kritičtí a investigativní novináři stejně jako opoziční politici a kdokoliv, kdo se Janšovi nezamlouvá, se znenadání stávají terčem organizovaných útoků v provládních médiích a na sociálních sítích.

Novináři jsou bombardování urážkami, strategickými žalobami s účelem je zastrašit, nebo dokonce i hrozbami fyzického násilí či znásilnění. Něco takového v moderní Evropě nemá co dělat!

Nejsilnějším nástrojem Janšovy vlády je ovšem a bezesporu veřejnoprávní rozhlas a televize (RTV). Vládní koalice při hlasování o jmenování nových členů do rady využila procedurálních kliček, které jí zajistily větší podíl hlasů, než jaký jí náleží. Pod vlivem vládnoucí strany SDS se radě RTV podařilo vyměnit ředitele celostátní televize a jeho prostřednictvím prosadila řadu změn, které vedly k masivní rezignaci mnoha významných novinářů, redaktorů a ředitelů odborů. Skrze ovládnutí RTV dosavadní vláda získala mocný nástroj pro své zviditelňování a nastavování veřejných témat.

Rostoucí nátlak SDS na své kritiky se začal projevovat i čistkami ve státní RTV. Erika Žnidaršič, moderátorka populárního pořadu Odkrito, byla členy a spojenci SDS donucena k rezignaci po tom, co ve svém pořadu zabývajícím se skandály politiků přijala národního tajemníka na ministerstvu vnitra Franca Kanglera. K jejímu vyhazovu postačilo to, že před Kanglerem, který má velmi blízké vazby na SDS, zmínila procesní chyby vyšetřovatelů kolem korupčních kauz, do kterých byl Kangler zapletený.

Záhadné billboardy a miliony za PR

Pro Janšovu koalici můžou letošní volby znamenat konec a sám premiér si to moc dobře uvědomuje. Vládní SDS a její spojenci se proto nebrání využít dostupné vládní zdroje k nasměrování milionů eur do různých médií, která jsou úzce propojena s vládními úředníky. Média, PR agentury a agentury pro výzkum veřejného mínění ze všech sil propagují vládní strany jak v celostátním, tak lokálním prostoru.

Jak jsem se navíc dozvěděl od svých pirátských kolegů, malebnou slovinskou krajinu nedávno zalilo šílené množství billboardů vládní koalice. Není přitom jasné, kde vládní strany na takovou masivní kampaň vzaly peníze — ani ty největší korporace totiž nejsou schopny vyčlenit takové reklamní rozpočty, aby pokryly tolik billboardové plochy v zemi.

Problémy rostou jako houby po dešti. Změní to letošní volby?

Volební aréna je ve Slovinsku letos velice pestrá. Na jedné straně stojí SDS premiéra Janši, která má spolu s vládními křesťanskými demokraty (NSi) dohromady šanci získat až třetinu všech hlasů. Zbylé dvě strany, které byly pro dosavadní koalici naprosto klíčové, už ale takovou pozici nemají a letos se zřejmě ani nedostanou do parlamentu.

Ztráta spojenců premiéra Janšu sice trápí, v rukávu má ale skryté další karty. Několik menších slovinských pravicových stran sbírá podporu těch pravicových voličů, které radikalizace SDS odradila natolik, že se raději stáhli do ústraní. Pokud se ovšem některá z těchto stran dostane do parlamentu, je téměř jisté, že ve vytvoření nové vlády podpoří právě Janšu.

Na druhé straně barikády stojí aliance čtyř středo-levých stran Koalice ústavního archu (KUL), která svým názvem odkazuje na italskou poválečnou koalici bojující proti fašismu. Opoziční strany na rozdíl od Maďarska nevytvořily sjednocený opoziční blok, ale rozhodly se kandidovat samostatně. Před rokem se jim navíc málem podařilo zbavit vládu důvěry, chybělo jim ale šest hlasů. I přes veškeré útoky dosavadní vlády si však strany KUL podobně jako vládní koalice drží podporu zhruba třetiny voličů.

Koho volit? Možností je mnoho

Slovinští voliči se ale ani zdaleka nemusí omezovat na volbu ze dvou koaličních gigantů. Letošních voleb do parlamentu se totiž účastní i naši kolegové z Pirátské strany Slovinska. Vedle důrazu na boj proti rostoucí korupci a úpadku právního státu se Piráti drží témat jako je transparentnější stát nebo boj s klimatickou krizí, která větší strany příliš neřeší.

Mezi třinácti kandidujícími stranami se letos nachází také několik nových projektů a hnutí, které se dohromady pohybují kolem čtyřprocentní laťky nutné pro vstup do parlamentu. Výjimkou je hnutí bývalého manažera státní energetické firmy Gen-I, která v posledních měsících raketově nabírá na popularitě. Výběr je letos vážně pestrý, a výsledek voleb je tak velmi nepředvídatelný.

Slovinci si letos můžou vybrat mezi znovuzvolením vládní koalice, vložením naděje do opozičních stran nebo sázkou na nové hnutí. Pokud volby vyhraje dosavadní vláda, můžeme očekávat další směřování Slovinska směrem ke státům, pro které je koncept právního státu nežádoucí. Autokrati by v Evropě získali dalšího spojence a Evropě by pravděpodobně mezi každodenní strasti s Polskem a Maďarskem přibylo ještě Slovinsko. Největší prohru by však zaznamenali sami Slovinci.

advertisment
advertisment