Slovinci volí mezi populismem a progresivismem

Aleš Michal

Slovinci budou volit v druhém kole prezidentských voleb. Otázkou voleb je, zda konzervativní populisté získají po porážce v dubnových parlamentních volbách zpět část podpory, nebo zvítězí středolevicová kandidátka.

Slovinská středolevicová kandidátka na prezidentku Nataša Pirc Musarová odevzdává svůj hlas v prvním kole voleb v Radomlje 23. října 2022. Foto Jure Makovec, AFP

Ve Slovinsku skončilo v neděli první kolo prezidentských voleb. Do druhého kola postoupila progresivní právnička Nataša Pirc Musarová a pravicový politik Anže Logar. Voliči budou mezi nimi rozhodovat 13. listopadu.

Prezidentské kampaně v zemi, která platí za demokratický vzor balkánskému regionu, se nevyznačují ostrými slovními výpady a zákeřnými politickými útoky. Konec éry dosavadního smířlivého prezidenta, který přichází po dubnové prohře populistického premiéra Janeze Janši ve sněmovních volbách, však může přinést zásadní změnu.

Dosavadní prezident Borut Pahor byl od vzniku samostatného Slovinska v roce 1991 v pořadí čtvrtým prezidentem. Podobu samostatného Slovinska ovlivnil jako málokdo. S novým miléniem vstoupil do politiky jako poslanec sociální demokracie, ve kterou se — podobně jako v mnoha dalších demokratizujících se zemích po pádu Sovětského svazu — postupně transformovala reformní část dosavadního komunistického establishmentu.

Transformace v 90. letech se zemi vyvedla na výbornou. Slovinsko je podle kritérií prestižního žebříčku Freedom House považováno za plně konsolidovanou demokracii. V praxi to znamená například to, že jeho demokratické instituce nejsou bezprostředně ohroženy. A přestože zejména třetí vláda Janeze Janši, vládnoucí v letech 2020—2022, byla často kritizována za snahu o posun neliberálním směrem, země si dlouhodobě vede velmi dobře.

Klidné dědictví Boruta Pahora

Pahora jako předsedu strany, premiéra i prezidenta po celou jeho politickou kariéru charakterizovala umírněnost a konsenzuálnost, se kterou přistupoval k obrušování ideologických hran. Osvojil si dominantní liberálně-demokratický diskurz a přibližoval zemi západní Evropě. Ze slovinské sociální demokracie — přestože se často zapojoval do bojů frakcí uvnitř strany — se mu podařilo vytvořit standardního evropského středolevicového aktéra, který se několikrát omluvil za zločiny komunistického režimu.

×