Slovinsko má od minulého týdne novou — středolevicovou — vládu. Sestavila ji ekonomka a předsedkyně strany Pozitivní Slovinsko (PS) Alenka Bratušeková. Třiačtyřicetiletá politička získala premiérské pověření poté, co se na konci února rozpadla pravicová koalice Janeze Janši. V následujících týdnech si pak sestavila kabinet, jemuž vyjednala většinovou podporu.

V nové vládě zasedají ministři z celkem čtyř stran — vedle premiérčina PS také slovinské sociální demokracie, liberální Občanské listiny a Demokratické strany slovinských důchodců. Právě poslanci těchto uskupení ji vyjádřili v noci ze středy na čtvrtek důvěru.

„(Chceme Slovinsko) přivést na cestu pozitivních změn a pokroku,“ řekla Bratušeková na první tiskové konferenci v nové funkci.

„Čekají nás obtížná rozhodnutí, ale jsem pevně přesvědčena, že máme dost vědomostí, síly a houževnatosti, abychom dosáhli vytyčených cílů,“ uvedla dále.

Nová vláda chce prioritně řešit hospodářské problémy země, zvláště pak stabilizaci bankovního sektoru a podnícení růstu. Nehodlá přitom pokračovat v politice škrtů, kterou praktikoval předchozí kabinet, ani žádat o zajišťovací půjčku od eurozóny.

Pozorovatelé z agentur zdůrazňují, že je Bratušeková první premiérkou v dějinách země, že je věkový průměr kabinetu nezvykle nízký (45 let) a že nejvýznamnější posty obsadili obecně uznávaní odborníci; zároveň ale dodávají, že řídit zemi s příslušnými problémy středolevicovým způsobem bude nesmírně obtížné.

Vzhledem ke křehkosti koalice a síle premiérčiny pozice je možné, že vláda nevydrží více než rok. Sama Bratušeková již ostatně slíbila, že po uplynutí jednoho roku požádá vláda znovu o důvěru.

Problémy v hospodářství

Největší z výzev nového kabinetu vidí pozorovatelé v bankovní, resp. socio-ekonomické krizi. Slovinské banky, z nichž tři největší dosud kontroluje alespoň z části stát, tíží nesplácené úvěry klientů. Celková výše tzv. bad loans v nich dosáhla minulý rok sedmi miliard eur (175 miliard korun), což odpovídá 20 procentům slovinského HDP.

Podle expertíz Mezinárodního měnového fondu nelze situaci řešit jinak než kombinací finanční injekce z veřejných peněz v rozsahu jedné až tří miliard eur (25 až 75 miliard korun) a alespoň dílčí privatizace. Levicově se profilující vláda ale chce zvážit další alternativy.

Země současně zažívá i obecně hospodářskou recesi. Vinou dopadu krize na Itálii a poklesu domácí poptávky, který prohloubila i úsporná opatření předchozího kabinetu, vykázala slovinská ekonomika loni 2,5procentní propad. Evropské komise navíc předpovídá, že slovinský HDP sníží i letos, a to nejméně o dvě procenta.

Nezaměstnanost v zemi dnes dosahuje 13,6 procenta — nejvíce za posledních 14 let.

Korupce, aféry, nedůvěra

Podle analýz ve vlastním slovinském tisku bude počínání nového kabinetu zajímavé sledovat i z řady dalších, zvláště pak socio-politických důvodů. Slovinsko totiž zažilo v posledním roce bezprecedentní pokles důvěry v politickou reprezentaci i politické instituce obecně. Místní média rozkryla několik korupčních afér a nastínila podezření; na podzim pak zemí proběhla vlna tematických protestů.

Právě aféry stály — spolu s nepopularitou politiky škrtů — za rozpadem Janšovy koalice; za části však provázejí i nový kabinet. Slovinský tisk dnes vyzdvihuje zvláště dvě podezření. První se týká ministra infrastruktury a územního plánování Igora Mahera, jenž si měl nelegálně postavit dům na zemědělské půdě u pobřeží. Druhé se váže k samotné premiérce, jejíž domovská univerzita prošetřuje, jestli neopsala větší část diplomové práce.

Maher dle posledních informací již podlehl tlaku a v pondělí 25. března odstoupil. Bratušeková se nechala slyšet, že se rozhodne až po uzavření šetření.

Podobně jako agenturní pozorovatelé se i slovinští komentátoři domnívají, že novou koalici čeká nesmírně těžký úděl. Vedle zmíněných socio-politických problémů a výzev v hospodářství poukazují ještě na ideo-politické rozdíly v kabinetu (zvl. mezi Občanskou listinou a levicovými stranami) a nevyjasněnou pozici lublaňského primátora a stále vlivného expředsedy PS Zorana Jankoviče. Ten čelí podobným podezřením jako expremiér Janša, podle některých komentátorů je to však právě on — a ne Bratušeková — kdo Pozitivní Slovinsko, tj. nejsilnější vládní uskupení, řídí.