Slovinsko má novou vládu, moc se jí ale nevěří

Petr Jedlička

Nový středolevicový kabinet chce skončit s politikou škrtů a podpořit růst, krize v zemi mu ale nenechává mnoho prostoru. Podle pozorovatelů jej navíc čekají vnitrokoaliční střety i boj s nedůvěrou většiny občanů.

Slovinsko má od minulého týdne novou — středolevicovou — vládu. Sestavila ji ekonomka a předsedkyně strany Pozitivní Slovinsko (PS) Alenka Bratušeková. Třiačtyřicetiletá politička získala premiérské pověření poté, co se na konci února rozpadla pravicová koalice Janeze Janši. V následujících týdnech si pak sestavila kabinet, jemuž vyjednala většinovou podporu.

V nové vládě zasedají ministři z celkem čtyř stran — vedle premiérčina PS také slovinské sociální demokracie, liberální Občanské listiny a Demokratické strany slovinských důchodců. Právě poslanci těchto uskupení ji vyjádřili v noci ze středy na čtvrtek důvěru.

„(Chceme Slovinsko) přivést na cestu pozitivních změn a pokroku,“ řekla Bratušeková na první tiskové konferenci v nové funkci.

„Čekají nás obtížná rozhodnutí, ale jsem pevně přesvědčena, že máme dost vědomostí, síly a houževnatosti, abychom dosáhli vytyčených cílů,“ uvedla dále.

Nová vláda chce prioritně řešit hospodářské problémy země, zvláště pak stabilizaci bankovního sektoru a podnícení růstu. Nehodlá přitom pokračovat v politice škrtů, kterou praktikoval předchozí kabinet, ani žádat o zajišťovací půjčku od eurozóny.

Pozorovatelé z agentur zdůrazňují, že je Bratušeková první premiérkou v dějinách země, že je věkový průměr kabinetu nezvykle nízký (45 let) a že nejvýznamnější posty obsadili obecně uznávaní odborníci; zároveň ale dodávají, že řídit zemi s příslušnými problémy středolevicovým způsobem bude nesmírně obtížné.

Vzhledem ke křehkosti koalice a síle premiérčiny pozice je možné, že vláda nevydrží více než rok. Sama Bratušeková již ostatně slíbila, že po uplynutí jednoho roku požádá vláda znovu o důvěru.

Problémy v hospodářství

Největší z výzev nového kabinetu vidí pozorovatelé v bankovní, resp. socio-ekonomické krizi. Slovinské banky, z nichž tři největší dosud kontroluje alespoň z části stát, tíží nesplácené úvěry klientů. Celková výše tzv. bad loans v nich dosáhla minulý rok sedmi miliard eur (175 miliard korun), což odpovídá 20 procentům slovinského HDP.

Podle expertíz Mezinárodního měnového fondu nelze situaci řešit jinak než kombinací finanční injekce z veřejných peněz v rozsahu jedné až tří miliard eur (25 až 75 miliard korun) a alespoň dílčí privatizace. Levicově se profilující vláda ale chce zvážit další alternativy.

Země současně zažívá i obecně hospodářskou recesi. Vinou dopadu krize na Itálii a poklesu domácí poptávky, který prohloubila i úsporná opatření předchozího kabinetu, vykázala slovinská ekonomika loni 2,5procentní propad. Evropské komise navíc předpovídá, že slovinský HDP sníží i letos, a to nejméně o dvě procenta.

Nezaměstnanost v zemi dnes dosahuje 13,6 procenta — nejvíce za posledních 14 let.

Korupce, aféry, nedůvěra

Podle analýz ve vlastním slovinském tisku bude počínání nového kabinetu zajímavé sledovat i z řady dalších, zvláště pak socio-politických důvodů. Slovinsko totiž zažilo v posledním roce bezprecedentní pokles důvěry v politickou reprezentaci i politické instituce obecně. Místní média rozkryla několik korupčních afér a nastínila podezření; na podzim pak zemí proběhla vlna tematických protestů.

Právě aféry stály — spolu s nepopularitou politiky škrtů — za rozpadem Janšovy koalice; za části však provázejí i nový kabinet. Slovinský tisk dnes vyzdvihuje zvláště dvě podezření. První se týká ministra infrastruktury a územního plánování Igora Mahera, jenž si měl nelegálně postavit dům na zemědělské půdě u pobřeží. Druhé se váže k samotné premiérce, jejíž domovská univerzita prošetřuje, jestli neopsala větší část diplomové práce.

Maher dle posledních informací již podlehl tlaku a v pondělí 25. března odstoupil. Bratušeková se nechala slyšet, že se rozhodne až po uzavření šetření.

Podobně jako agenturní pozorovatelé se i slovinští komentátoři domnívají, že novou koalici čeká nesmírně těžký úděl. Vedle zmíněných socio-politických problémů a výzev v hospodářství poukazují ještě na ideo-politické rozdíly v kabinetu (zvl. mezi Občanskou listinou a levicovými stranami) a nevyjasněnou pozici lublaňského primátora a stále vlivného expředsedy PS Zorana Jankoviče. Ten čelí podobným podezřením jako expremiér Janša, podle některých komentátorů je to však právě on — a ne Bratušeková — kdo Pozitivní Slovinsko, tj. nejsilnější vládní uskupení, řídí.

Pokud chce vláda Alenky Bratušekové dopadnout lépe než její předchůdkyně, musí dle komentátorů dbát na maximální srozumitelnost, sociální citlivost a transparentnost svých politik. Její počínání bude dle slovinských autorů záhodno sledovat i proto, že jiné sociálnědemokratické vlády v EU zatím při podobných výzvách  moc neobstály.

Další informace:

Dnevnik.si Janša predal posle Bratuškovi: Slovenija lahko brez težav poravnava svoje obveznosti

The Slovenia Times Slovenia With New Government

The Slovenia Times Is New Coalition in Danger?

STA Maher Steps Down as Infrastructure Minister

Reuters Slovenia PM promises jobs, growth; cabinet approved

Reuters Slovenia's incoming PM forms majority coalition

TOL.org New government for Slovenia