Po Bulharsku padla vláda i ve Slovinsku, novou vytváří levice

Zatímco bulharský premiér Borisov podal demisi sám, vládě jeho slovinského protějšku Janši byla vyslovena nedůvěra poslanci. Bulharsko nyní směřuje k předčasným volbám. Ve Slovinsku vzniká díky konstruktivní nedůvěře nová koalice.

(pjed)

04.03.2013 14:04

A2_radio_si_eu

Novou slovinskou vládu by měla vést finanční expertka Alenka Bratušeková. Získá-li důvěru, půjde o první premiérku v dějinách země. Foto archiv Radiosi.eu

Týden po Bulharsku se ocitlo bez plnohodnotné vlády i Slovinsko. Stalo se tak z vůle poslanců, kteří vyslovili minulou středu nedůvěru kabinetu Janeze Janši. Za bezprostřední důvod označují agentury nález slovinského protikorupčního úřadu, jenž upozornil na 210 tisíc eur (více než pěti milionů korun) na Janšově soukromém účtu. Hlasování o nedůvěře bylo vyvoláno poté, co pravicový premiér nedokázal původ peněz věrohodně vysvětlit.

Podle znaleckých analýz bylo nicméně příčin více. Vládu koalice odlišně orientovaných stran provázely už od podzimu politické neshody, spory nad zvládáním hospodářské krize i osobní konflikty. Jednotu kabinetu navíc oslabily protesty, které od loňského listopadu podněcovala politika škrtů, zhoršující sociální situace a řada dalších korupčních podezření – podobně jako v Bulharsku.

„Janšova koalice se rozpadala postupně několik měsíců. Vláda neměla podporu veřejnosti (...) a od druhé poloviny ledna už ani jistotu sněmovní většiny (...) Po velké generální stávce (23. ledna) již bylo zřejmé, že jsou dny Janšova kabinetu sečteny,“ uvádí k poslednímu vývoji několik analytiků pro BBC.

Nová premiérka
Podle agenturních prognóz teď nahradí středopravicovou koalici spojenectví dvou středolevicových stran – tradiční sociální demokracie a nové strany Pozitivní Slovinsko (PS), která zůstávala až doposud v opozici, třebaže vyhrála poslední volby. K nutné většině 46 poslaneckých hlasů má pomoci 28 zákonodárcům PS a 10 sociálním demokratům 8 poslanců liberální strany Občanská listina a zřejmě i 6 poslanců Demokratické strany slovinských důchodců. Právě tato dvě uskupení se odtrhla od Janšovy koalice a ve středu hlasovala pro její konec.

Detailní program a složení nového kabinetu nejsou doposud známy. Ví se však, že vyjednávání povede Alenka Bratušeková. Známá finanční expertka a teprve týden předsedkyně PS – její předchůdce Zoran Jankovič se stáhl též kvůli korupčním podezřením – získala mandát už v rámci středečního hlasování. V slovinském politickém systému lze totiž vyslovit nedůvěru vládě jen konstruktivně – za předpokladu, že poslanecká většina schválí současně pověření pro náhradního premiéra, resp. premiérku.

Bratušeková má nyní týden a půl na sestavení vlády. Z hlediska programu se chce prioritně zaměřit na zmírnění hospodářských a sociálních problémů a na odvrácení hrozby defaultu, či lépe nutnosti požádat o nouzový zajišťovací úvěr.

„Pokud se programu týče, měli bychom se dohodnout zejména na třech klíčových otázkách: jak vyhodnotit situaci v bankovnictví a jak toto odvětví stabilizovat; jak konsolidovat veřejné finance způsobem, který by neohrozil růst; a jak lépe zacházet se státními aktivy. Věřím, že se nám podaří uklidnit finanční trhy (...) že vlastní problémy zvládneme bez zahraniční pomoci (...) a že se obejdeme bez dalších sociálních škrtů,“ řekl Bratušeková ve čtvrtek zpravodajům Reuters.

Důsledky krize
Podle ekonomických rozborů doplácí slovinská ekonomika zejména na krizi v Itálii, kam byly místní podniky zvyklé vyvážet, a problémy vlastních bank. Ty tíží především nesplácené úvěry jejich klientů, jež loni dosáhly celkové výše sedm miliard eur (175 miliard korun). To odpovídá 20 procentům slovinského HDP.

Pravicoví ekonomivé vidí krom řečeného problém i nedokončené privatizaci a zadlužení státu. Slovinský rozpočet je sestavován s nadprůměrným schodkem již od roku 2009. Výše veřejného dluhu se ovšem blíží jen evropskému průměru.

Vláda Janeze Janši postavila svou politiku na dogmatu úspor. Za rok působení prosadila 8procentní snížení platů státních zaměstnanců, škrty v sociálních výdajích i úpravu vyplácení penzí. Slovinská ekonomika pak vykázala 2,5procentní propad (po Řecku a Kypru nejhorší výsledek v eurozóně) a nezaměstnanost vzrostla na 12 procent – nejvíce za posledních 14 let.

Také na letošní rok přitom znalci předvídají recesi. Výkon slovinské ekonomiky má klesnout o další dvě procenta.

Vyhlídky nejasné
Nová levicová vláda bude ze zmíněných důvodů již od počátku v nesmírně těžké situaci. Kromě klasických problémů bude dle slovinských novinářů nucena překonat ideopolitický rozpor mezi levicovými stranami a liberální Občanskou listinou, sociálněji, leč přesto dál škrtat a zřejmě i sáhnout k rekapitalizaci některých bank. Na velké hospodářské oživení v zahraniční to zatím nevypadá; lepších výsledků než Janšova koalice tak může dosáhnout jedině větším důrazem na srozumitelnost, sociální citlivost a transparentnost vlastních politik.

Slovinsko má však dle znalců stále lepší vyhlídky než zmíněné Bulharsko. V nejchudší zemi EU byly na 12. května vypsány předčasné volby. Do nich má zemi vést jen provizorní kabinet.

Bulharský prezident Plevneliev minulý týden slíbil pozastavení škrtů a zvýšení důchodů. Protesty proti neúnosnosti sociálních poměrů a úrovni politiky v zemi však stále pokračují.


Další informace:
The Slovenia Times The End of Janša´s Government, PM-designate Bratušek Still Without Clear Coalition
The Slovenia Times New Government: Difficult job!!
The Slovenia Times Elections Instead of New Government Still Realistic Option
Reuters Slovenia can avoid bailout, PM-designate says
Reuters Slovenia mandates new PM to halt dramatic decline
AP Slovenia's troubled government ousted
BBC News Slovenian coalition loses majority as Civic List quits
PressEurope.eu Democracy or kleptocracy: What’s it to be?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.