Ve Slovinsku a v Chorvatsku se mění vlády, měly by být víc doleva

V obou balkánských zemích se letos volilo ve stejný den. V obou zároveň zvítězila středolevicová uskupení. Chorvatský vývoj zaujal pozorovatele spoluprací opozičních stran. Slovinský zase tím, co zmůže mobilizace levicového voličstva.

(pjed)

15.12.2011 14:30

A1

Na 30 procent slovinských voličů letos nehlasovalo pro "svoji" stranu, ale pro toho, kdo měl největší naději zabránit návratu pravice k moci. Foto Wikimedia Commons

Ve Slovinsku i Chorvatsku se mění vlády. Děje se tak na základě voleb, jež v obou zemích proběhly 4. prosince. Slovinské volby vyhrála překvapivě Listina Zorana Jankoviče - Pozitivní Slovinsko (LZJ-PS) – mladá politická strana vybudovaná známým primátorem Lublaně. V Chorvatsku zase zvítězila volební koalice Kykyryký vedená diplomatem Zoranem Milanovičem.

Jak LZJ-PS, tak Kykyryký jsou uskupení levého středu. Oba jmenovaní politikové také dnes vedou koaliční jednání.

Podle pozorovatelů je blíže k dohodě chorvatský Zoran Milanovič. Volební koalice Kykyryký tvořená liberály, sociálními demokraty, Istrijským demokratickým shromážděním a Chorvatskou stranou důchodců získala ve volbách 80 ze 151 sněmovních křesel. Nad dosud nejsilnějším Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ) dosluhující premiérky Jadranky Kosorové si drží převahu 32 mandátů a měla by poměrně bez problémů vytvořit silný kabinet.

Komentátoři ale připomínají, že i v ideově blízké koalici přetrvávají mnohé neshody. Hospodářsky se Chorvatsku příliš nedaří. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 17 procent, zahraniční dluh překračuje 100 procent HDP a i levicové strany se rozcházejí v názoru na způsoby, jimiž lze zemi z krize vyvést.

Podle liberálů a Milanovičových sociálních demokratů bude zapotřebí pracovat „více, tvrději a déle“, čemuž je potřeba přizpůsobit i zákoník práce. Podle důchodců je si záhodno vzít další půjčky.

Chorvatské středolevé strany začaly před volbami spolupracovat nejen dík ideové blízkosti, ale i kvůli korupčním podezřením, která se nalepila na špičky HDZ. Pravicově-konzervativní strana vládla Chorvatsku přímo od roku 2003. Rozhodující vliv na chod státu si ale držela po všechna léta od jugoslávské občanské války, a tak se většina korupčních skandálů pojí právě s jejími představiteli.

Zřejmě nejznámější aférou se v posledních letech stal případ předchůdce Kosorové a premiéra z let 2003-2009 Iva Sanadera. Ten byl pro podezření z korupce a zneužití pravomocí držen po celý uplynulý rok ve vazbě, kterou opustil teprve před několika dny. Sanader je i dnes dále vyšetřován na svobodě.

Slovinské překvapení
Ve Slovinsku se – na rozdíl od Chorvatska – volilo letos předčasně, neboť dosavadní kabinet vedený sociálními demokraty Boruta Pahora v září padl. Po rozpadu koalice, jemuž výrazně napomohlo červnové odmítnutí malé důchodové reformy v celostátním referendu, se všeobecně očekávalo vítězství opoziční pravice. Její hlavní sílu – Slovinskou demokratickou stranu (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši – nicméně oslabil úspěch dalších pravicových uskupení jako je Občanská listina Gregora Viranta, bývalého Janšova ministra, či křesťanskodemokratického Nového Slovinska – Křesťanské lidové strany. Volby tak nakonec vyhrála nová levicová strana pod názvem Listina Zorana Jankoviče – Pozitivní Slovinsko.

Listina byla založená 22. října, to jest necelý měsíc a půl před volbami; Zoran Jankovič sám je ale v zemi znám už dlouho. Již v půli 90. let proslul jako úspěšný manažer Slovinské házenkářské federace (ve Slovinsku velmi populární sport); v letech 1997 až 2004 pak velmi pozvedl a de facto řídil síť polodružstevních samoobslužných obchodů Mercator. Nemenší popularitu mu získala správa hlavního města Lublaně, kde se stal roku 2006 primátorem.

LZJ-PS šla do voleb se stejným programem, jaký Jankovič naplňoval právě ve slovinské metropoli: kvalitní správa státu a jeho služeb i za cenu zvyšování daní, přímá stimulace podnikatelských aktivit a rozsáhlé budování infrastruktury placené z výhodných, třebaže značných půjček. Její kandidáti obsadí v 90členné sněmovně 28 křesel (zisk 28,5 procent hlasů), což je o dvě více než nominanti Janšovy SDS.

Znalci slovinského dění označují Jankoviče za jednoho z nejschopnějších manažerů a politických vyjednavačů; konstatují však, že jeho úloha je nyní mnohem těžší než chorvatského Milanoviče. Jankovič se již před volbami jasně vymezil vůči Janšovi a své odmítnutí velké koalice zopakoval i v minulých dnech. Bez SDS však musí získat podporu nejméně tří dalších stran. Do sněmovny se jich dostalo letos sedm.

Také Slovinsku se přitom dnes nevede tak, jak bylo v minulých letech zvykem. Kvůli sepětí místního hospodářství s italskou ekonomikou (a tamní krizi) poklesl slovinský HDP loni o osm procent, vzrostla nezaměstnanost i úroky ze státních dluhopisů. LZJ-PS současně nemá ve sněmovně předpokládané ideově blízké partnery, neboť známá uskupení liberální levice – Liberálně demokratická strana a Zares - Nová politika – tentokrát nepřekročila čtyřprocentní práh.

Dle části komentátorů Jankovič při jednáních neuspěje a vládu nakonec přeci jen povede Janšova pravice. Dle jiné skupiny si levicový politik poradí, i když koalice bude zákonitě křehká.

Podle politologických analýz byly jak chorvatské, tak slovinské volby zajímavé především nezvyklou mobilizací levicového elektorátu. Na 30 procent slovinských voličů přitom výzkumníkům přiznalo, že schválně nehlasovalo pro sobě-nejbližší kandidáty, ale volilo toho, kdo měl největší naději zabránit návratu pravice k moci.


Další informace:
Delo Raziskovalci o anketah: Zmagalo taktično glasovanje
The Slovenia Times Election Surprise
EurActiv Ruling parties defeated in Slovenia, Croatia
ANSA Slovenia/Croatia: Elections, left-wing parties win, official
The Guardian Slovenia election: Ljubljana's mayor takes surprise victory
The Guardian Croatia elects centre-left government
Blog Floriana Biebra A semi-surprising outcome of elections in Slovenia and Croatia


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Doplnění Čtvrtek, 15.Prosince 2011, 14:59:13

Pro úplnost ještě výsledky méně úspěšných, ale do parlamentů proniknuvších stran z obou voleb:

V Chorvatsku skončili za volební koalicí Kykyryký a HDZ Chorvatští labouristé (6 křesel, 5,1 procent hlasů), Chorvatský demokratický svaz Slavonie a Baranie (6 křesel, 2,9 procent), Nezávislá listina Ivana Grubišiče (dvě křesla, 2,8 procenta), Chorvatská rolnická strana a Chorvatská strana práva doktora Anteho Starčeviče – Chorvatská čistá strana práva (obě po jednom křesle a kolem tří procent hlasů).

Volební účast v Chorvatsku přesáhla 61 procent.


Ve Slovinsku pak za LZJ-PS a HDZ skončili Pahorovi sociální demokraté (10 mandátů za 10,5 procent hlasů) a Virantova listina (8 mandátů, 8,4 procenta). Do slovinské sněmovny se ještě dostala Demokratická strana slovinských důchodců (6 mandátů, 7 procent), Slovinská lidová strana (6 mandátů, 6,9 procent) a v textu zmiňované křesťanskodemokratické Nové Slovinsko (4 křesla).

Volební účast ve Slovinsku dosáhla 65 procent.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.