Slovinský předkrm

Pouze dva měsíce před Čechy volí prezidenta i ve Slovinsku. Tamní hlava státu má podobné postavení, přímo je ale volena už řadu let. Bližší pohled na slovinskou kampaň a zkušenosti tak může napovědět, co očekávat a nač se připravit.

Třebaže srovnání podobného typu zpravidla zkreslují, v tomto případě se nutí sama: prezident Slovinska i ČR se těší shodnému postavení, moci i prestiži. Oba jsou voleni přímo, oba musejí projít podobnou registrační procedurou a s oběma volbami se pojí podobná očekávání. V obou zemích se přitom v současnosti vládne k většinové nevoli. Výběr aktuálního prezidenta se navíc koná v téměř stejné době – v ČR jen s necele dvouměsíčním odstupem.

Slovinci ovšem volí svou hlavu státu přímo už dvanáct let. Bližší pohled na tamní kampaň a volební zkušenosti tak může napovědět mnohé o tom, co očekávat a nač se i u nás připravit.

Vážní zájemci o nejvyšší úřad se letos ve Slovinsku objevili tři: dosavadní prezident Danilo Türk, známý konzervativní politolog Milan Zver a bývalý předseda slovinské sociální demokracie a premiér z let 2008 až 2011 Borut Pahor. Také ve Slovinsku se k volbám hlásily v předchozích obdobích osobnosti, které se vymezovaly vůči všem etablovaným stranám; postupně ale své snažení vzdaly.

Ne, že by ne-politikové mívali potíž splnit podmínky – v zemi s necelými dvěma miliony obyvatel je pro kandidaturu nutné získat buďto nominaci od nejméně desíti poslanců z 90členného Národního shromáždění, nebo od minimálně jedné strany, tři poslanců a tří tisíc voličů, anebo od pěti tisíc voličů přímo. Kandidáti, kteří se stran neštítí, se ale naučili oslovovat všechny významné skupiny voličstva a za pomoci stranických propagačních mechanismů již nenechávají důsledně nezávislým prostor. Ti, kdo nechtějí hledat podporu u některé z významnějších stran, se proto o kandidaturu už ani nepokoušejí.

Různé zázemí, různé strategie
Dosavadní prezident Türk – sám nestraník – získal před minulými volbami (2007) podporu u celé levice. Letos se za něj postavilo nové a dosud nejsilnější stranické sdružení v parlamentnu jménem Listina Zorana Jankoviče – Pozitivní Slovinsko. To s programem hospodářských stimulací, středolevicové politiky a osobností ředitele polodružstevních obchodů Mercator a populárního primátora Lublaně Jankoviče v čele vyhrálo loňské parlamentní volby.

Türka podpořila též řada mimoparlamentních subjektů a Demokratická strana slovinských důchodců, která dnes vládne – volbám navzdory – s pravicovou Slovinskou demokratickou stranou (SDS). Dosluhující prezident, který se proslavil jako zástupce země v četných orgánech OSN, byl tak již o jara považován za jasného favorita.

Politolog Zver šel do voleb jako reprezentant pravice. SDS premiéra Janši a další člen současné koalice – křesťanskodemokratické Nové Slovinsko – ho podpořily jako politika, jenž získal v posledních volbách do Evropského parlamentu (2009) nejvíce preferenčních hlasů. Známý sociální vědec též mohl těžit z faktu, že je pravidelným účastníkem občanských i politických debat a oblíbeným komentátorem nejrůznějšího dění ve slovinských médiích.

Expremiér a sociální demokrat Pahor měl nástupní situaci zdaleka nejtěžší. Jeho vláda skončila v roce 2011 předčasně poté, co se mu po zamítnutí malé důchodové reformy v referendu vyvolaném odboráři rozpadla koalice. Jeho strana pak kvůli nástupu Pozitivního Slovinska v předčasných volbách výrazně ztratila. A když si Pahor požádal v červnu o obnovení mandátu předsedy sociální demokracie, utrpěl další porážku.

Zkušený politik se přesto nevzdal. Ještě na červnovém kongresu, kde byl v předsednické funkci nahrazen Igorem Lukšičem, překvapil oznámením prezidentské kandidatury. Ještě překvapivěji ale dokázal v prvním kole prezidentské volby – konala se teď v neděli 11. listopadu – zvítězit. Türk měl dle průměru odhadů vyhrát nejméně o pět procent. Nakonec o necelých pět zaostal.

Znalci, kteří se ihned pustili do rozboru neočekávaného výsledku, došli ke komplexnímu závěru: o Pahorově vítězství rozhodla kombinace voličské únavy a skepse, poptávky po energickém, a přitom sjednocujícím kandidátovi a specifická akční kampaň. Zatímco totiž Türk postavil svoji předvolební prezentaci na aristokratickém vystupování, obecných klipech a státnických projevech, a Zver na různých happeninzích a spolupráci s neziskovými organizacemi, Pahor se rozhodl pro kampaň dvou stylů.

V předvolebních debatách – slovinské televize jich za poslední měsíc uvedly šest – se Pahor prezentoval státnicky, klidným projevem a jako člověk, který je schopen moderovat spory stran; v terénu ovšem už od poloviny prázdnin odpracoval desítky hodin jako dobrovolník v různých občanských a místně-rozvojových projektech, do nichž se zapojoval se svými příznivci.

Pahor agitoval s podporou sociální demokracie a třetí z malých vládních stran – Občanské listiny Gregora Viranta. Měřeno počtem předvolebních střetnutí tak činil nejintenzivněji z celé trojice. Nikoliv ale bombasticky. Všichni kandidáti letos slíbili finančně skromnou kampaň a také to dodrželi; Pahor jediný ale nahradil turné přesvědčováním „dům od domu“.

Oněch necelých 48 procent slovinských voličů, jež dosud nepropadlo úplné skepsi a přišlo v neděli k urnám, pak mohlo hlasovat pro politika s image nositele dvou předností – rozumného a poučeného sjednotitele, a přitom schopného znalého člověka, kterého sami potkali, nebo se přesvědčili, že je ochoten vzít i osobně za práci.

Pahor zvítězil v prvním volebním kole se 40 procenty proti 36 Türkovým a 24 Zverovým. Druhé kolo je plánováno na 2. prosince a agenturní politologové tvrdí, že je sociální demokrat vyhraje s velkou pravděpodobností také.

Další dny ukážou, zda se některý z postupujících – tedy Pahor, anebo Türk – chopí nabídky premiéra Janši, který uvedl, že vyzve pravici k podpoře kandidáta, jenž podpoří jeho reformy. Oba postupující se ale v minulých debatách vůči politice vlády vymezili, a tak je pravděpodobnější, že zůstanou na svém. V opačném případě by se od dotyčného totiž odklonili původní voliči.

Žádoucí profil
Slovinský prezident má podle ústavy pravomoc nominovat guvernéra centrální banky, což je při stávajícím rozhodování země, zda-li požádá o záchranný euro-úvěr, významné opatření. S ostatním však mnoho nezmůže. Slovinsko dnes trápí 12procentní nezaměstnanost, zejména italský výpadek v poptávce po místní průmyslové produkci a klesající chuť populace utrácet, jíž dále snižují Janšovy škrty. V takové situaci lidé hlasují pro kandidáta, který nepředstírá všemoc a nepředhazuje snadná spásná řešení. Hlasují pro toho, kdo mluví jejich jazykem a zdá se mít obyčejné, leč zřejmé kvality.

Žádný z letošních slovinských kandidátů nedosáhl obliby ani charismatu zemřelého Janeze Drnovšeka, premiéra z let 1992 až 2000 a prezidenta v letech 2002 až 2007, u něhož nacházely aktivní podporu petiční aktivity a občanské počiny všeho druhu a který do značné míry naplňoval profil, do něhož si česká liberální levice toužila promítnout Václava Havla. Pahor však nejlépe dostál občanské poptávce, aniž by ztratil smysl pro realitu a politické řemeslo.

Jak ukázalo první slovinské kolo, rozhodující část elektorátu dokáže docenit i ne-ideálního politika při přesvědčení, že právě dotyčný poznal každodenní problémy; že si nevystačí jen s billboardy, bonmoty a obecnou rétorikou a že s jeho pomocí bude vládnoucí garnitura slyšet hlas bezmocných. Již za deset dní uvidíme, zda-li obstojí příslušný výklad i ve druhém kole. Nejspíše v půli ledna pak budeme moci pozorovat, zda platí podobné tendence i u nás.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 14.Listopadu 2012, 17:34:52

Pro snazší orientaci ve slovinské politice ještě vhled politických poměrů v zemi:

V letech 2008 až 2011 vládla koalice vedená sociálními demokraty, v jejímž čele stál tehdy právě Pahor. Na podzim loňského roku se koalice rozpadla a proběhly předčasné volby. Od nich až do dnes je 90členné Národní shromáždění obsazeno následovně:

(Nová, středolevicová) Kandidátka Zorana Jankoviče – Pozitivní Slovinsko 28 poslanců
(Tradiční, pravicová) Slovinská demokratická strana 26 poslanců
(Tradiční, středolevicová) Sociální demokracie 10 poslanců
(Nová, liberální) Občanská listina Gregora Viranta 8 poslanců
Demokratická strana slovinských důchodců 6 poslanců
(Tradiční, konzervativní) Slovinská lidová strana 6 poslanců
(Nová, křesťanskodemokratická) Nové Slovinsko – Křesťanská lidová strana 4 poslanci
+ 2 nezávislí

Vládu se nejprve snažil poskládat s vydatnou pomocí prezidenta Türka Jankovič. Pro svůj plán výrazných investic do hospodářství (prorůstové zadlužení) ale nezískal většinovou podporu. Jak se později ukázalo, předseda SDS Janša vedl jednání souběžně s ním. Když si pak v únoru 2012 otevřeně řekl o pověření, měl již koalici smluvenou.

Navzdory výsledkům voleb tak nyní ve Slovinsku vládne pravicový kabinet Janze Janši s šesti ministry z SDS, dvěma z Občanské listiny, dvěma z Nového Slovinska a dvěma ze strany důchodců.

Předseda Pozitivního Sloivnska Jankovič vzal odpovědnost za neúspěch při formování koalice na sebe a odešel z parlamentu. V dubnu 2012 pak opět kandidoval na primátora Lublaně a znovu vyhrál. Jankovičův poslanecký mandát připadl Alence Bikarové, slavné slovinské sprinterce.

Mirza Hadžič - Praha 5

Čtvrtek, 15.Listopadu 2012, 12:40:46

Rád bych ocenil úroveň článku. Jen bych dodal jednu věc: Drnovšek a Kučan (velký přítel V. Havla), velké osobnosti a přirozené autority moderních dějin Slovinska, jsou oba bývalí komunisté, kteří se od svého působení v čelních funkcích jugoslávské strany komunistů nijak necítili potřebu distancovat. To je asi z pohledu občanů ČR, kde se zvedá "panika" nad jediným komunistickým hejtmanem, dost zajímavý úkaz.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.