Slovinský předkrm
Petr JedličkaPouze dva měsíce před Čechy volí prezidenta i ve Slovinsku. Tamní hlava státu má podobné postavení, přímo je ale volena už řadu let. Bližší pohled na slovinskou kampaň a zkušenosti tak může napovědět, co očekávat a nač se připravit.
Třebaže srovnání podobného typu zpravidla zkreslují, v tomto případě se nutí sama: prezident Slovinska i ČR se těší shodnému postavení, moci i prestiži. Oba jsou voleni přímo, oba musejí projít podobnou registrační procedurou a s oběma volbami se pojí podobná očekávání. V obou zemích se přitom v současnosti vládne k většinové nevoli. Výběr aktuálního prezidenta se navíc koná v téměř stejné době — v ČR jen s necele dvouměsíčním odstupem.
Slovinci ovšem volí svou hlavu státu přímo už dvanáct let. Bližší pohled na tamní kampaň a volební zkušenosti tak může napovědět mnohé o tom, co očekávat a nač se i u nás připravit.
Vážní zájemci o nejvyšší úřad se letos ve Slovinsku objevili tři: dosavadní prezident Danilo Türk, známý konzervativní politolog Milan Zver a bývalý předseda slovinské sociální demokracie a premiér z let 2008 až 2011 Borut Pahor. Také ve Slovinsku se k volbám hlásily v předchozích obdobích osobnosti, které se vymezovaly vůči všem etablovaným stranám; postupně ale své snažení vzdaly.
Ne, že by ne-politikové mívali potíž splnit podmínky — v zemi s necelými dvěma miliony obyvatel je pro kandidaturu nutné získat buďto nominaci od nejméně desíti poslanců z 90členného Národního shromáždění, nebo od minimálně jedné strany, tři poslanců a tří tisíc voličů, anebo od pěti tisíc voličů přímo. Kandidáti, kteří se stran neštítí, se ale naučili oslovovat všechny významné skupiny voličstva a za pomoci stranických propagačních mechanismů již nenechávají důsledně nezávislým prostor. Ti, kdo nechtějí hledat podporu u některé z významnějších stran, se proto o kandidaturu už ani nepokoušejí.
Různé zázemí, různé strategie
Dosavadní prezident Türk — sám nestraník — získal před minulými volbami (2007) podporu u celé levice. Letos se za něj postavilo nové a dosud nejsilnější stranické sdružení v parlamentnu jménem Listina Zorana Jankoviče — Pozitivní Slovinsko. To s programem hospodářských stimulací, středolevicové politiky a osobností ředitele polodružstevních obchodů Mercator a populárního primátora Lublaně Jankoviče v čele vyhrálo loňské parlamentní volby.
V letech 2008 až 2011 vládla koalice vedená sociálními demokraty, v jejímž čele stál tehdy právě Pahor. Na podzim loňského roku se koalice rozpadla a proběhly předčasné volby. Od nich až do dnes je 90členné Národní shromáždění obsazeno následovně:
(Nová, středolevicová) Kandidátka Zorana Jankoviče – Pozitivní Slovinsko 28 poslanců
(Tradiční, pravicová) Slovinská demokratická strana 26 poslanců
(Tradiční, středolevicová) Sociální demokracie 10 poslanců
(Nová, liberální) Občanská listina Gregora Viranta 8 poslanců
Demokratická strana slovinských důchodců 6 poslanců
(Tradiční, konzervativní) Slovinská lidová strana 6 poslanců
(Nová, křesťanskodemokratická) Nové Slovinsko – Křesťanská lidová strana 4 poslanci
+ 2 nezávislí
Vládu se nejprve snažil poskládat s vydatnou pomocí prezidenta Türka Jankovič. Pro svůj plán výrazných investic do hospodářství (prorůstové zadlužení) ale nezískal většinovou podporu. Jak se později ukázalo, předseda SDS Janša vedl jednání souběžně s ním. Když si pak v únoru 2012 otevřeně řekl o pověření, měl již koalici smluvenou.
Navzdory výsledkům voleb tak nyní ve Slovinsku vládne pravicový kabinet Janze Janši s šesti ministry z SDS, dvěma z Občanské listiny, dvěma z Nového Slovinska a dvěma ze strany důchodců.
Předseda Pozitivního Sloivnska Jankovič vzal odpovědnost za neúspěch při formování koalice na sebe a odešel z parlamentu. V dubnu 2012 pak opět kandidoval na primátora Lublaně a znovu vyhrál. Jankovičův poslanecký mandát připadl Alence Bikarové, slavné slovinské sprinterce.