Slovinsko příkladem?

Petr Jedlička

Slovinským odborářům se podařilo vyvolat celonárodní referendum o malé důchodové reformě, v němž ji voliči jednoznačně odmítli. V naší části Evropy jde o jeden ze vzácných případů, kdy je k hájení sociálních práv využit institut přímé demokracie.

Slovinští voliči odmítli tamější verzi malé důchodové reformy. Návrh, jenž vláda Boruta Pahora prosadila v parlamentu už v prosinci, zvyšoval oběma pohlavím věk odchodu do penze z 57, resp. 58 na 65 let. Omezoval také možnosti nakládání s prostředky vloženými do druhého pilíře, tedy do důchodových fondů.

Na věci ale není ani tak zajímavá stránka obsahu, jako spíš formy. Příslušné odmítnutí totiž proběhlo referendem, které se k ochraně sociálních práv rozhodly využít slovinské odbory.

Podle současného právního řádu Slovinské republiky lze referendum vypsat o jakékoliv legislativě, která již prošla parlamentem. K vyvolání referenda je přitom potřeba nejméně 40 tisíc podpisů. A pokud lidé příslušný návrh zákona zamítnout, musí parlament počkat s přijetím jakékoliv podobné předlohy nejméně rok.

Když se v tomto konkrétním případě ukázalo, že se příslušný počet podpisů shromáždí poměrně snadno, zkusila Pahorova vláda zrušit referendum jako takové. Podnítila skupinu právníků, aby požádala o jeho zneplatnění ústavní soud s argumentem, že zamítnutí reformy „může rozvrátit systém sociálního zabezpečení“. To je garantováno právě ústavou. Soudci však námitkám nevyhověli s tím, že role referenda je v systému důležitá podobně, jako úloha voleb.

Vláda tak změnila taktiku - začala strašit řeckou cestou. „Dnes jsme ještě pány vlastního osudu,“ říkal krátce před referendem v televizi premiér. „Jestliže ale reformu nepodpoříme, mohou se veřejné finance zhroutit. A pak se pány našeho osudu stanou státy, které nám půjčí peníze,“ dokládal s poukazem na konkrétní důsledky krize pro Řecko, Irsko a Portugalsko.

Slovince nicméně ani Pahorova slova nevyděsila — ze 40 procent hlasujících se 72 vyslovilo proti. A tady zajímavost věci nabývá dalšího, patrně nejvýznamnějšího rozměru. Slovinští politikové se totiž dnes předhánění v líčení katastrof, které rozhodnutí většiny způsobí: vláda se údajně rozpadne, ratingové agentury sníží Slovinsku hodnocení, země bude muset seškrtat dalších 220 milionů eur, a tak dále, a ještě hrůzněji.

Vyplatí se nyní sledovat, jak vše dopadne ve skutečnosti. Použít k obhajobě sociálních práv nástroj přímé demokracie, to je v postkomunistickém prostoru poměrně vzácná věc. O něco podobného se již o zimy snaží odbory na Slovensku a nové také odbory v Polsku.

Pokud opravdu v důsledku referenda dojde ve Slovinsku k výrazně negativním jevům, získají kritikové další demokratizace politického prostředí významný argument. Jestliže ale nastane opak — tedy že k ničemu zase tak hroznému nedojde — stane se událost nejen zajímavou v regionálním kontextu, ale inspirativní všude tam, kde mechanismy parlamentní demokracie nedokážou pomoci.

    Diskuse (13 příspěvků)
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    June 10, 2011 v 13.43
    Revoluční diktatura u nás ještě neskončila.
    V zemi, kde byl majetek „lidu“ zprivatizován, aniž se ho kdo ptal, jeho domovská vlast revoluční kamarilou rozdělena dokonce i proti protestům některých občanů, kde byla státu naoktrojována ústava, provedeny restituce a další revoluční změny a to vše bez posvěcení referendem, chtít dneska referendum o penzích, by bylo příliš pozdním přepychem. Polistopadová mocenská skvadra, jestli někdy vůbec, tak povolí lidu referendum až potom, co v zemi vytvoří situaci jen těžce zvratitelnou nenásilnými prostředky.
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    July 1, 2011 v 11.13
    Pozvánka na veřejnou diskusi 2.7. v 18 hod. vedle Tomáška
    Veřejnou diskusi o přímé demokracii pořádají společně brněnské iniciativy, diskusi uvede dr. Milan Valach, mluvčí letos upgradovaného Hnutí za přímou demokracii (HzPD), kterému se denně hlásí noví členové.
    Více podrobností o veřejné diskusi o PD zde: http://blisty.cz/art/59220.html
    Téma ulatňování přímé demokracie a naopak nechuť vládních garnitur k uzákonění obecného (spravedlivého) referenda jsou věci, které zajímají stále více a více lidí. K prvkům přímé demokracie (např. také zavedení Občanské ústavy aj.) se dnes hlásí celá řada iniciativ zdola. Je žádoucí, aby i přes malé programové rozdíly začaly spolu více spolupracovat, třeba pod hlavičkou AZ (alternativa zdola). A bez spolupráce s odbory to nepůjde. Kde jsou brněnští odboráři?


    Petr Jedlička, redaktor DR
    July 1, 2011 v 13.0
    Odbory nemusí být vždycky pokrokovou silou. Ve Španělsku stojí například při vládě, proti všem částem demokratizačního hnutí ...
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    July 1, 2011 v 13.37
    Nejsou to nějací zaprodanci?
    To mi připadá divné. Je pro to nějaké vysvětlení, ev. nějaký odkaz na zdroj, kde se pozice odborů ve Španělsku specifikuje? Může být i v angličtině, pokud není nějaký český text.
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    July 1, 2011 v 14.2
    Tak nevím.
    Našla jsem ve svém PC další odkazy na Vaše články o Španělsku, zdá se, že o tom hodně víte, ale ohledně odborů jsem objevila např. toto zde http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/stovky-lidi-ve-spanelsku-pres-zakaz-pokracovaly-v-protestech/640564
    Kde se 21.5. (na konci) píše toto: "Masová protestní hnutí jsou ve Španělsku vzácná. Naposledy loni v říjnu uspořádaly odbory den manifestací proti úsporné politice, o níž rozhodla socialistická vláda. Podle průzkumů tak v nedělních regionálních a místních volbách zvítězí konzervativní lidovci. "
    K tomu bych ještě podotkla, že i protesty našich odborů mi připadají takové trochu bezzubé.
    Je ale pravda, že takový nástroj jako je obecné referendum, které použily slovinské odbory (a které je nutnou součástí demokracie) není u nás k dospozici.
    Ví se, jak to mají s referendm Španělé?
    Petr Jedlička, redaktor DR
    July 1, 2011 v 14.16
    Máte pravdu, výraz "při vládě" nebyl přesný, loni proběhlo i několik stávek. Kritizují reformy, nedostatečnou tvorbu pracovních míst atd. ... ale vůči hnutí se vymezují. Díky tomu, že ve Španělsku vládnou sociální demokraté, mají velké odoborové centrály v sociálním dialogu zvýhodněné postavení , a vláda jejich názor do reforem promítá ... nějaký souhrnný odkaz vám dát nemohu, je to spíš poznatek z řady nejrůznějších zpráv k obecnému dění za poslední rok
    Petr Jedlička, redaktor DR
    July 1, 2011 v 14.24
    A přece odkaz ...
    ... na jeden odkaz jsem si vlastně vzpomněl ... tady ta dohoda o byla podepsána v rámci španělské tripartity v únoru. Odbory jí podmíněně podpořily oficiální protikrizový postup i nové vyjednávací mechanismy zavedené Zapaterovou vládou. Toho se dones drží a konfrontační referenda nechtějí ... http://www.elpais.com/articulo/english/triumph/for/dialogue/elpepueng/20110203elpeng_8/Ten
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    July 1, 2011 v 20.30
    Odkaz nefunguje
    Vám ten odkaz fungoval? Mně to dnes 1.7. ve 20:09 hlásí španělsky a anglicky, že ta adresa již není na serveru dostupná.
    Ostatně i u nás asi změna vlády (vládní strany na jinou silnou stranu - ČSSD - vlastně "vítězku" voleb) není to hlavní, co povede k autentické demokracii. Soudím, že je třeba změna celého systému a vlastně i o tom je třeba přesvědčit naše odbory.
    Jiří Kouba, živnostník
    July 1, 2011 v 21.51
    Funkční odkaz
    S dovolením vkládám zkrácenou verzi odkazu - ta delší od pana Jedličky se sem nevejde: http://goo.gl/P9BjT
    HP
    Helena Puchýřová, malířka
    July 2, 2011 v 8.38
    Dík za zkrácený odkaz
    Odkaz zprestředkuje otevření článku na té adrese, kterou pan Jedlička chtěl uvést, ale neuvádí úplně celou. Ono to k v jeho příspěvku i vypadá, že tam chybí nějaké písmenko, ale mělo tam být delší dokončení : ....elpepueng/20110203elpeng_8/Ten
    Tak to jdu přelouskat.
    + Další komentáře