Ve Slovinsku a v Chorvatsku se mění vlády, měly by být víc doleva
Petr JedličkaV obou balkánských zemích se letos volilo ve stejný den. V obou zároveň zvítězila středolevicová uskupení. Chorvatský vývoj zaujal pozorovatele spoluprací opozičních stran. Slovinský zase tím, co zmůže mobilizace levicového voličstva.
Ve Slovinsku i Chorvatsku se mění vlády. Děje se tak na základě voleb, jež v obou zemích proběhly 4. prosince. Slovinské volby vyhrála překvapivě Listina Zorana Jankoviče - Pozitivní Slovinsko (LZJ-PS) — mladá politická strana vybudovaná známým primátorem Lublaně. V Chorvatsku zase zvítězila volební koalice Kykyryký vedená diplomatem Zoranem Milanovičem.
Jak LZJ-PS, tak Kykyryký jsou uskupení levého středu. Oba jmenovaní politikové také dnes vedou koaliční jednání.
Podle pozorovatelů je blíže k dohodě chorvatský Zoran Milanovič. Volební koalice Kykyryký tvořená liberály, sociálními demokraty, Istrijským demokratickým shromážděním a Chorvatskou stranou důchodců získala ve volbách 80 ze 151 sněmovních křesel. Nad dosud nejsilnějším Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ) dosluhující premiérky Jadranky Kosorové si drží převahu 32 mandátů a měla by poměrně bez problémů vytvořit silný kabinet.
Komentátoři ale připomínají, že i v ideově blízké koalici přetrvávají mnohé neshody. Hospodářsky se Chorvatsku příliš nedaří. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 17 procent, zahraniční dluh překračuje 100 procent HDP a i levicové strany se rozcházejí v názoru na způsoby, jimiž lze zemi z krize vyvést.
Podle liberálů a Milanovičových sociálních demokratů bude zapotřebí pracovat „více, tvrději a déle“, čemuž je potřeba přizpůsobit i zákoník práce. Podle důchodců je si záhodno vzít další půjčky.
Chorvatské středolevé strany začaly před volbami spolupracovat nejen dík ideové blízkosti, ale i kvůli korupčním podezřením, která se nalepila na špičky HDZ. Pravicově-konzervativní strana vládla Chorvatsku přímo od roku 2003. Rozhodující vliv na chod státu si ale držela po všechna léta od jugoslávské občanské války, a tak se většina korupčních skandálů pojí právě s jejími představiteli.
Zřejmě nejznámější aférou se v posledních letech stal případ předchůdce Kosorové a premiéra z let 2003-2009 Iva Sanadera. Ten byl pro podezření z korupce a zneužití pravomocí držen po celý uplynulý rok ve vazbě, kterou opustil teprve před několika dny. Sanader je i dnes dále vyšetřován na svobodě.
V Chorvatsku skončili za volební koalicí Kykyryký a HDZ Chorvatští labouristé (6 křesel, 5,1 procent hlasů), Chorvatský demokratický svaz Slavonie a Baranie (6 křesel, 2,9 procent), Nezávislá listina Ivana Grubišiče (dvě křesla, 2,8 procenta), Chorvatská rolnická strana a Chorvatská strana práva doktora Anteho Starčeviče – Chorvatská čistá strana práva (obě po jednom křesle a kolem tří procent hlasů).
Volební účast v Chorvatsku přesáhla 61 procent.
Ve Slovinsku pak za LZJ-PS a HDZ skončili Pahorovi sociální demokraté (10 mandátů za 10,5 procent hlasů) a Virantova listina (8 mandátů, 8,4 procenta). Do slovinské sněmovny se ještě dostala Demokratická strana slovinských důchodců (6 mandátů, 7 procent), Slovinská lidová strana (6 mandátů, 6,9 procent) a v textu zmiňované křesťanskodemokratické Nové Slovinsko (4 křesla).
Volební účast ve Slovinsku dosáhla 65 procent.