V Evropě vzrůstá napětí. Rusko činí nátlak na Ukrajinu i mezinárodní společenství. Vstupujeme tedy do období, kdy vlády i státní organizace v demokratických zemích Evropské unie potřebují více než kdy jindy vzbuzovat ve svých občanech důvěru. Polsko činí ale pravý opak: potýká se s aférou zneužití izraelského špehovacího sytému Pegasus tamními tajnými službami.

Aplikace Pegasus používá telefon k permanentnímu odposlechu, může posílat zprávy cizím jménem, číst poštu, dokonce i zašifrované aplikace. Schopna je i řady dalších špehovacích operací.

Skandál propukl tak, že agentura AP přinesla zprávu o zneužití systému Pegasus polskými tajnými službami ke sledování kritiků vládnoucí strany Právo a spravedlnost — PiS. Uvedla to na základě zjištění skupiny Citizen Lab, která působí při univerzitě v Torontu a zneužíváním programu Pegasus se zabývá dlouhodobě.

Následně vyšlo najevo, že polské tajné služby koupily systém pravděpodobně v roce 2017, jak vyplývá z faktury, kterou zveřejnila televize TVN24. Nákup se měl uskutečnit v říjnu a už následující měsíc byl aktivní uživatel s krycím jménem „Orzeł Biały“ (Bílý orel). Jediným klientem izraelské firmy, která aplikaci Pegasus vyvinula, přitom v Polsku byly tajné služby.

Ač má systém sloužit hlavně jako nástroj pro odhalování terorismu a další závažné trestné činnosti, v Polsku jej podle odhalení Citizen Lab použili k napíchnutí senátora opoziční strany Občanská koalice Krzysztofa Brejzy v době, kdy v roce 2019 vedl její volební kampaň. Panuje tak dokonce podezření, že akce mohla zásadně ovlivnit výsledky voleb. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost zkrátka použila špehovací systém proti svému politickému rivalovi.

Program Pegasus polské tajné služby nasadili také na advokáta Roman Giertycha, který často zastupuje opoziční politiky, a na prokurátorku Ewu Wrzosekovou, kritickou vůči polské vládě. Mezi naposledy uváděné terče mají patřit šéf organizace polských zemědělců Agrounia Michał Kołodziejczak a novinář Tomasz Szwejgiert, který je spoluautorem knihy o současném polském ministru vnitra Mariuszovi Kamińském.

Vše tedy vypadá tak, že se polská vláda mnohem víc než teroristů a organizovaného zločinu obává svobodné politické soutěže a v ní vyslovovaných kritických názorů. Jak jinak vysvětlit, že se terči šmírovacího programu stali kritici vládnoucí sestavy a její političtí rivalové?

Kvůli nezákonnému sledování lidí nepohodlných Právu a spravedlnosti vznikla senátní komise, která se bude možným zneužitím špehovacího systému Pegasus zabývat. Vládní strana její vznik považuje za zbytečný a neprojevila zájem mít v ní svého zástupce.

Je třeba poznamenat, že v Polsku má vláda na tajné služby značný vliv. Dnes je navíc vedou lidé, kteří čelili v minulosti obvinění ze zneužití moci. Nynější ministr vnitra Mariusz Kamiński byl z toho důvodu nepravomocně odsouzen v době, kdy vedl polskou civilní rozvědku CBA.

Omilostnil ho ale jeho stranický kolega prezident Andrzej Duda. Na rozdíl od České republiky, kde se rozvědka zodpovídá vládě a parlamentu, se polská civilní rozvědka zodpovídá přímo premiérovi a vojenská ministrovi obrany. Vládní strana Právo a spravedlnost vede ministerstva, pod něž tajné služby spadají, je tak zároveň koordinátorem i kontrolorem tajných služeb.

Vedení země koupi systému nejprve popíralo, později ji opatrně přiznalo. Představitelé vládního Práva a spravedlnosti ale nadále obvinění bagatelizují a opozici viní z účelového nafukování aféry.

Pokud se opozici a občanům nepodaří polskou vládu přimět ke krokům, které by nezákonné odposlechy vysvětlily a vyvodily z nich důsledky, občané budou mít plné právo si myslet, že jim nebezpečí hrozí nejen zvnějšku hranice, ale i ze strany vlastní politické reprezentace. Pro zemi, která sousedí s Ukrajinou a Běloruskem, to je velmi ošemetná situace.