Polská vláda špehovala své kritiky. Místo vyvození důsledků nabízí jen výmluvy

Aneta Lakomá

Zneužití špehovacího programu Pegasus polskou vládou je další ranou otřásající důvěrou tamějších občanů ve stát. Vzniká sice vyšetřovací komise v Senátu, vláda ovšem skandál zlehčuje jako účelovou akci opozice.

Jedním z terčů špehování programem Pegasus byl Michał Kołodziejczak, předseda organizace polských zemědělců Agrounia. Foto Facebook Michał Kołodziejczak

V Evropě vzrůstá napětí. Rusko činí nátlak na Ukrajinu i mezinárodní společenství. Vstupujeme tedy do období, kdy vlády i státní organizace v demokratických zemích Evropské unie potřebují více než kdy jindy vzbuzovat ve svých občanech důvěru. Polsko činí ale pravý opak: potýká se s aférou zneužití izraelského špehovacího sytému Pegasus tamními tajnými službami.

Aplikace Pegasus používá telefon k permanentnímu odposlechu, může posílat zprávy cizím jménem, číst poštu, dokonce i zašifrované aplikace. Schopna je i řady dalších špehovacích operací.

Skandál propukl tak, že agentura AP přinesla zprávu o zneužití systému Pegasus polskými tajnými službami ke sledování kritiků vládnoucí strany Právo a spravedlnost — PiS. Uvedla to na základě zjištění skupiny Citizen Lab, která působí při univerzitě v Torontu a zneužíváním programu Pegasus se zabývá dlouhodobě.

Následně vyšlo najevo, že polské tajné služby koupily systém pravděpodobně v roce 2017, jak vyplývá z faktury, kterou zveřejnila televize TVN24. Nákup se měl uskutečnit v říjnu a už následující měsíc byl aktivní uživatel s krycím jménem „Orzeł Biały“ (Bílý orel). Jediným klientem izraelské firmy, která aplikaci Pegasus vyvinula, přitom v Polsku byly tajné služby.

Ač má systém sloužit hlavně jako nástroj pro odhalování terorismu a další závažné trestné činnosti, v Polsku jej podle odhalení Citizen Lab použili k napíchnutí senátora opoziční strany Občanská koalice Krzysztofa Brejzy v době, kdy v roce 2019 vedl její volební kampaň. Panuje tak dokonce podezření, že akce mohla zásadně ovlivnit výsledky voleb. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost zkrátka použila špehovací systém proti svému politickému rivalovi.

Program Pegasus polské tajné služby nasadili také na advokáta Roman Giertycha, který často zastupuje opoziční politiky, a na prokurátorku Ewu Wrzosekovou, kritickou vůči polské vládě. Mezi naposledy uváděné terče mají patřit šéf organizace polských zemědělců Agrounia Michał Kołodziejczak a novinář Tomasz Szwejgiert, který je spoluautorem knihy o současném polském ministru vnitra Mariuszovi Kamińském.

Vše tedy vypadá tak, že se polská vláda mnohem víc než teroristů a organizovaného zločinu obává svobodné politické soutěže a v ní vyslovovaných kritických názorů. Jak jinak vysvětlit, že se terči šmírovacího programu stali kritici vládnoucí sestavy a její političtí rivalové?

Kvůli nezákonnému sledování lidí nepohodlných Právu a spravedlnosti vznikla senátní komise, která se bude možným zneužitím špehovacího systému Pegasus zabývat. Vládní strana její vznik považuje za zbytečný a neprojevila zájem mít v ní svého zástupce.

Je třeba poznamenat, že v Polsku má vláda na tajné služby značný vliv. Dnes je navíc vedou lidé, kteří čelili v minulosti obvinění ze zneužití moci. Nynější ministr vnitra Mariusz Kamiński byl z toho důvodu nepravomocně odsouzen v době, kdy vedl polskou civilní rozvědku CBA.

Omilostnil ho ale jeho stranický kolega prezident Andrzej Duda. Na rozdíl od České republiky, kde se rozvědka zodpovídá vládě a parlamentu, se polská civilní rozvědka zodpovídá přímo premiérovi a vojenská ministrovi obrany. Vládní strana Právo a spravedlnost vede ministerstva, pod něž tajné služby spadají, je tak zároveň koordinátorem i kontrolorem tajných služeb.

Vedení země koupi systému nejprve popíralo, později ji opatrně přiznalo. Představitelé vládního Práva a spravedlnosti ale nadále obvinění bagatelizují a opozici viní z účelového nafukování aféry.

Pokud se opozici a občanům nepodaří polskou vládu přimět ke krokům, které by nezákonné odposlechy vysvětlily a vyvodily z nich důsledky, občané budou mít plné právo si myslet, že jim nebezpečí hrozí nejen zvnějšku hranice, ale i ze strany vlastní politické reprezentace. Pro zemi, která sousedí s Ukrajinou a Běloruskem, to je velmi ošemetná situace.

advertisment