Ve středu 28. srpna zadržela francouzská policie na pařížském letišti Pavla Durova, zakladatele a CEO šifrované sítě Telegram. Souhrnným důvodem zadržení údajně je, že jeho síť na svém messengeru umožňovala kriminální aktivity. Kauce byla stanovena na 5 milionů eur, Durov nesmí opustit Francii a na policejní stanici se musí hlásit dvakrát týdně.

Prezident Macron přitom v těchto dnech přijal zodpovědnost za to, že Francie v roce 2018 udělila Durovovi francouzské občanství. Kromě toho je Durov i občanem Spojených arabských emirátů, přičemž samotný Telegram sídlí v Dubaji. Hlavní programátor Telegramu, Pavlův bratr Nikolaj Durov žije podle dostupných údajů v Rusku.

Dvanáctibodová francouzská obžaloba zahrnuje například spoluúčast a umožnění ilegálních aktivit organizovaných skupin, odmítnutí komunikovat s příslušnými autoritami a poskytnutí informací, spoluúčast na držení pornografického materiálu nezletilých a jeho distribuci v rámci organizovaných skupin, spoluúčast na držení a distribuci ilegálních substancí, nelegitimní shromažďování citlivých dat, spoluúčast na organizovaném podvodu, podíl na zločinu se sazbou pět let a vyšší nebo praní špinavých peněz organizovaných skupin.

Právě fakt, že síť Telegram je hojně využívána organizovaným zločinem, je z pohledu státních autorit největším „hříchem“ sítě, kterou v současnosti využívá téměř miliarda lidí po celém světě, a to s výrazným zastoupením Rusů a Ukrajinců. Režim „tajného chatu“ disponuje funkcemi pro ochranu soukromí: zprávy můžete číst pouze vy a příjemce — nikdo jiný je nemůže dešifrovat, a to ani sám provozovatel. Tento režim si nicméně oba účastníci konverzace musí zapnout, a mnoho uživatelů o tom, že Telegram není koncově šifrovaný automaticky, neví.

Kromě toho nelze zprávy přeposílat; a pokud smažete zprávy na své straně konverzace, aplikace na druhé straně chatu obdrží příkaz, aby je rovněž smazala. Své zprávy, fotografie, videa a další soubory můžete podrobit samozničení poté, co je příjemce přečetl nebo otevřel. Zpráva tak zmizí z vašeho zařízení i zařízení vašeho protějšku. Konverzace vícero lidí — a právě pro kanály poskytující informace až desítkám tisíc lidí se stal Telegram v některých zemích tak populární — nicméně šifrované nejsou a být nemohou.

Durov a Kreml?

Kromě výše zmíněných obvyklých problémů s nelegálním obsahem, který mají více méně všechny sítě poskytující alespoň nějakou komunikaci s koncovým šifrováním, se v případě Durova a Telegramu dlouhodobě spekuluje také o jeho vazbách na Kreml.

V roce 2013 Durov spustil „ruský Facebook“ — síť VKontakte. Následně po něm Kreml požadoval všechny informace o Majdanu, což Durov podle svého veřejného prohlášení odmítl. Síť VKontakte mu proto byla zestátněna a on sám se přesunul do Dubaje, kde začal pracoval na Telegramu. Ten byl mezi léty 2018 a 2020 v Rusku blokován. Od té doby se nicméně situace změnila a dnes už si nemůžeme být tak jistí, že Durov je stále u Putina v nemilosti.

Telegram v současnosti hostí řadu významných kanálů podporujících ruskou agresi na Ukrajině, včetně kanálů provozovaných ruským ministerstvem obrany. Slouží ke koordinaci útoků, sdílení lokací a obecně coby alternativa k tajné vojenské komunikaci ruské armády.

Patrně právě proto byl Telegram v Rusku znovu povolen, což Kreml oficiálně odůvodnil tím, že Durov projevil vůli pomoci vládě stíhat terorismus a extremismus. Lze dohledat také důkazy, že Pavel Durov po svém odchodu do exilu navšívil Rusko více než padesátkrát, zůstává tu jeho rodina — včetně nejdůležitější osoby pro technologické fungování Telegramu, jeho bratra Nikolaje — a má tu i další silné vazby.

To by mohlo naznačovat, že existuje určitá dohoda s Kremlem. Zda se jedná přímo o zadní vrátka do konverzací či alespoň individuální sledování vytipovaných osob, není jisté. Pokud by však byl Durov skutečně nepřítelem Kremlu, nepobíral by on ani jeho síť v Rusku tolik výhod.

Odkud vane vítr

Zadržení Durova zdvihlo především otázky: proč, proč nyní a proč on. Vzhledem k tomu, že podobným obviněním by mohli čelit i provozovatelé dalších sítí, jako je Elon Musk či Mark Zuckerberg, ovšem neděje se tak, nabízí se vysvětlení, že skutečné motivy zadržení Durova nesouvisí s moderací obsahu nebo s ní souvisí jen částečně.

To by samozřejmě nemělo ubírat na váze transparentním motivacím francouzských autorit, jako je například strmý nárůst násilí drogových kartelů, které Telegram používají, anebo dezinformační kampaň lepenovců či masivní šíření ruských narativů v zemi prostřednictvím této sítě.

Nejčastěji skloňované jsou nicméně politické a vojenské účely. Je možné, že se Francie pokouší dohodnout s Pavlem Durovem na spolupráci v postupu proti Rusku a jeho agresi na Ukrajině, chce odhalit, zda skutečně Rusko má takzvaný backdoors do Telegramu a co ví o francouzských bezpečnostních plánech, případně jaký má jiný způsob, aby využívalo síť k získání informačního náskoku.

V neposlední řadě to také může být způsob, jak vyděsit špičky v Kremlu, že komunikační nástroj, který používají i generálové ke koordinaci některých postupů, padne do rukou Západu. Durov sice ve vazbě křičel, že se nikdy nezaprodá nikomu — co přesně se ve vazbě stalo, je však lhostejné. Diplomatický signál Francie směrem k Rusku je totiž jasný: máme na vás páky, pokud chceme.

Jaký postoj zaujmout?

Je ironií, ale nikoli překvapením, že striktnost francouzských autorit ocenil například lídr íránské teokracie Ájatolláh Chameneí, v jehož zemi je Telegram — navzdory snahám jej blokovat — hojně využíván. Špehovat občany, číst si soukromé konverzace a vědět o každém šustnutí je snem především autoritářských vlád, jak ale vidíme na příkladu šmírovacího nástroje Pegasus, neštítí se ho používat ani demokratické evropské vlády typu Polska.

Francie v poslední době jde cestou bezpečnosti nade vše, čemuž za oběť padá především soukromí občanů. Kvůli olympiádě v Paříži bylo širší centrum města osázeno kamerami s biometrickým sledováním, a to bez jakékoli veřejné debaty. I z hlediska legislativy je Francie takříkajíc papežštější než papež a mezi zeměmi Evropské unie patří k těm nejtvrdším.

Jako Pirátka budu vždy stát na straně soukromí občanů. Zda uživatelům poskytuje soukromí zrovna Telegram, nechávám na zvážení každého z nich. Osobně nevěřím ničemu, co nemám na vlastních serverech. Nelze ale začít uplatňovat plošnou odpovědnost poskytovatelů šifrovaných komunikací za to, co si na platformě uživatelé povídají, jelikož to může vést k masovému šmírování, zneužívání takto nabytých dat a potlačení svobody vyjadřování.

Jak jsme viděli na příkladu odhalení plánu na teroristické útoky na koncert Taylor Swiftové, s cíleným soudním příkazem a spoluprací bezpečnostních složek lze bojovat s terorismem i bez plošného šmírování. Odvěké dilema bezpečnost versus svoboda je s nástupem technologií dohledu pro naši společnost ještě důležitější než kdy dřív. To nejhorší, co pro něj můžeme udělat je, když o něm nepovedeme veřejnou debatu, ale budeme jen potichu instalovat kamery.