V Evropě vstoupí v nadcházejících měsících v platnost nové právní předpisy, první svého druhu na světě. Velké technologické firmy (Big Tech) se konečně stanou odpovědnými vůči společnostem, v nichž působí a podnikají.

Každý z nás již bezpochyby něco slyšel o nebezpečích, jaká představují velké online platformy pro demokracii, duševní zdraví dětí nebo hospodářskou soutěž. V případě všech těchto hrozeb přitom působí stejné základní mechanismy: algoritmy, které redukují konverzaci na malé skupiny takzvaných „přátel“, jež vytvářejí na základě dostupných uživatelských dat, a moc velkých hráčů — takzvaných gatekeeperů, kteří ovlivňují dostupnost informací a ohýbají online trhy ve vlastní prospěch. V takovém prostředí roste riziko, že ztratíme orientaci ve skutečném světě kolem nás.

Po desetiletí si mohly technologické platformy více méně dělat, co se jim zachtělo. Existovalo jen velmi málo právních předpisů, které by jim kladly omezení při získávání stále větší kontroly nad informačními kanály po celém světě. Změna nastala teprve před několika lety, když se do čela úsilí o obnovení částečné rovnováhy v digitální ekonomice postavila Evropská unie, aby zajistila v digitálním světě spravedlnost a právní ochranu.

Jako první přišla na řadu otázka soukromí. Především bylo třeba modernizovat naše dosavadní pojetí jeho ochrany, protože velké platformy dosahují rekordních příjmů prostřednictvím shromažďování údajů o svých uživatelích. Soukromí se tak stalo nezadatelným právem — jsme to my, evropští občané, kteří nyní výhradně určujeme hranice toho, jaké údaje o sobě chceme nebo nechceme sdílet. Toto nové pojetí soukromí jako základního práva zakotvilo v roce 2016 obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, takzvané GDPR.

Přijetím nařízení GDPR si Evropa pospíšila, aby dohnala zpoždění demokracie za rozvojem technologií. V současnosti již není návratu do stavu před přijetím nařízení. Přelomový právní předpis Evropské unie od té doby inspiroval podobné právní úpravy v zemích po celém světě.