↗

Metaverse si lze představit jako virtuální říši, do které můžou lidé kdykoli vstoupit a dělat zde, cokoliv chtějí: potkávat se přáteli, tvořit umění, hrát hry, nakupovat anebo navštěvovat jiné říše. Jejich identita s nimi přitom zůstává v podobě avataru. Zdroj WmC

Projekt Metaverse, se kterým přichází zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, má v sobě integrovat různé součásti kyberprostoru — rozšířenou realitu, kombinaci digitálních a fyzických aspektů života, 3D technologii, „internet věcí“, osobní avatary, digitální tržiště a poskytovatele virtuálního obsahu. Tím by měl vytvořit aktivnější, bezprostřednější a více pohlcující zážitek než současné sociální sítě, které ostatně trpí čím dál větším nezájmem hlavně mladších generací a také hrozbou masivních regulatorních zásahů.

Metaverse jako pracoviště

Metaverse pro mnohé bude také „pracovištěm“. Například Microsoft se údajně chystá zkombinovat „možnosti rozšířené reality služby Microsoft Mesh“ — která „umožňuje lidem na různých fyzických místech připojit se ke spolupráci a sdíleným holografickým zážitkům“ — se známějšími „nástroji Microsoft Teams, kde se lidé mohou připojit k virtuálním schůzkám, využívat chaty, spolupracovat na sdílených dokumentech a podobně“. Cílem je vytvořit interaktivnější a kolaborativnější pracovní prostředí pro vzdálené pracovníky.

Ačkoli to může znít jako dobrá věc, první obava spočívá v tom, že taková kombinace bude ještě více zvyšovat stres ze stále invazivnějších a neúprosnějších forem algoritmického dohledu, které již nyní zažívají vzdáleně pracující zaměstnanci. Hrozby zvýšeného psychosociálního rizika nelze podceňovat, mimo jiné proto, že technologie tvořící Metaverse by mohly umožnit nové formy kyberšikany.