Přežije umění umělou inteligenci?

Markéta Gregorová

První digitální revoluce nedokázala vzít kreativcům práci. Dokáže to další technologický pokrok, který má v názvu pojem „inteligence“? Proč začínáme s automatizací u kreativní, a ne manuální práce?

Skutečné umění či design pracují s čistou lidskou kreativitou, která je nekonečná, a kontextem, který spolu stále sdílí především lidé ve společnosti. To umělá inteligence nedokáže nahradit. Ilustrace WmC

Jedním z motivů vzniku Pirátství jako politického projektu bylo očividné zastarávání autorských práv tváří v tvář nástupu Internetu a zrychlujícímu se pokroku na poli technologií bez nosičů. Copyrightové směrnice neplnily funkci ochrany umělců a jejich příjmů, ba naopak se jen snažily zakonzervovat příjmovou pozici velkých vydavatelských domů a korporací. Zároveň bránily svobodnému šíření informací všeho druhu — a tedy i skutečnému rozvoji kreativity.

Volné šíření autorských děl podporuje šíření inspirace a rozšiřuje možnosti konzumovat umění. Aby mohl takový model fungovat, musí být ovšem současně schopen uživit ty umělce a umělkyně, kteří v něj vkládají pořád to hlavní — svou kreativní práci a uměleckou invenci.

Pirátství nenavrhovalo přesnou podobu koncového modelu. Pirátská vize autorství na svobodném Internetu počítala především s ochranou práv autorů, zrušením monopolů kolektivních správců a snahou nebrodit se zbytečně proti proudy řeky — tedy proti budoucnosti, kterou Internet přináší, ať si tvůrci, prodejci i konzumenti přejí cokoli.

Přizpůsobení začaly časem nabízet například streamovací platformy typu Netflix. Jejich duši tíží zase jiný hřích — monopolizace a neudržitelnost ekonomického modelu. Z hlediska autorských práv ale přeci jen aspoň vykročily správným směrem. Umožňují totiž skvělým filmařským talentům po světě vyrábět kvalitní obsah s rozpočtem, na který jinak nemohli dosáhnout. Za poměrně malý poplatek pak má každý uživatel přístup k veškerému uměleckému obsahu, který takto vzniká.

Znamená to, že už nikdo na světě nepoužívá torrenty? Samozřejmě, že ne. Ale tvůrci mají platformy — YouTube, Spotify, ale i Shutterstock — kam mohou svou tvorbu nahrát, dostat ji teoreticky zdarma k masám lidí a vydělat na tom. A uživatelé si mohou pohodlně na pár službách za malý poplatek vychutnat všechno umění, které zrovna chtějí konzumovat.

První nástup digitálních technologií, zdá se, tvůrci přežili a dokázali ho přetvořit ve svůj prospěch. Je tedy panika kolem nastupující nadvlády umělé inteligence v kreativní oblasti bouří ve sklenici vody nebo milníkem, na který budeme muset najít řešení? Anebo přinese přímo konec umění, jak ho dosud známe?

Strašák umělé inteligence?

×
Diskuse
JP
January 5, 2023 v 12.18

"Nápad totiž bude mít vždycky duši" - zajímavá téze. A v zásadě je možno s ní vyslovit plný souhlas. Nápad - pokud je jím míněna autentická umělecká kreativita - vždy musí vycházet z hloubky niterného prožitku, tedy z citů, emocí; a to je to co žádná UI principiálně nemá.

V tomto smyslu tedy skutečně není nutno se obávat, že by UI mohla nahradit skutečné umění, lidskou kreativitu, autentický umělecký počin umělce zakoušejícího jsoucí svět.

Problém je ale někde jinde: už dnes naprostá většina konzumentů není schopna rozlišit pravé umění od kýče; jak pak by bylo možno očekávat, že dokáží rozlišit pravé umělecké dílo od velice zdařilé - umělé, respektive "umělointeligenční" - napodobeniny?...

Vlastním problémem tedy není umělá inteligence jako taková; vlastním problémem zůstává sám člověk. A otázka míry jeho osobní inteligence.