Česko-polské tažení proti emisním povolenkám škodí klimatu i spotřebitelům
Adam Rektor-PolánekPolská vláda chce rozbít trh s emisními povolenkami, či z něj alespoň vystoupit. Spojence našla v Babišovi. Pilíř klimatické politiky však růst cen energií téměř nezpůsobuje — a výnosy z něj mohou financovat potřebnou sociální politiku.
Polský Sejm — dolní komora parlamentu — nedávno přijal usnesení, ve kterém požaduje okamžité pozastavení trhu s emisními povolenkami. Pokud tak Unie neučiní, Polsko chce ze společného systému vystoupit. Ohrožuje tak fungování jednoho z pilířů evropské klimatické politiky.
Polské tažení proti povolenkám navíc tento týden podpořili představitelé končící vlády Andreje Babiše (ANO). „Není divu, že Polsko chce vystoupit ze systému emisních povolenek,“ řekl premiér v demisi během pondělní tiskové konference. Stanovisko Babišova kabinetu následně doplnil končící vicepremiér Karel Havlíček, který také požaduje „okamžitě začít vytvářet jiný systém obchodování s emisními povolenkami“.
Tažení proti unijní klimatické politice vysvětlovala polská i končící česká vláda současnou energetickou krizí, jejíž důsledkem hrozí milionům evropských domácností propad do energetické chudoby. Přední politici obou zemí opakují nepravdivou a analytiky opakovaně vyvrácenou tezi, že hlavním viníkem rostoucích cen energií je právě trh s emisními povolenkami.
Ve skutečnosti za zdražování může především raketově rostoucí cena fosilního plynu. V úterý to opět potvrdila analýza energetického think tanku Ember, ve čtvrtek pak analýza Evropské komise. Naopak nárůst cen povolenek se do cen energií spotřebitelů promítá jen minimálně.
Dražby povolenek navíc pro země Evropské unie představují nemalé příjmy. Peníze od znečišťovatelů putují do takzvaného Modernizačního fondu, ze kterého Unie vyplácí členským státům dotace — především na rozvoj udržitelné energetiky.