Vlažný začátek summitu COP26. Překvapila jen Indie, Babiš lhal o unijní politice

Adam Rektor Polánek

Klimatický summit v Glasgow zatím žádný výrazný posun nepřinesl. Nejvýraznějším hráčem prvního dne se stala Indie, která si vytyčila hned dvě důležité klimatické mety. Český premiér naopak hovořil o snižování ambicí.

Žádný ze světových lídrů zatím v Glasgow výraznou proměnu klimatické politiky nepřislíbil — tedy kromě indického premiéra Módího (na fotce druhý zprava), který chce masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Foto Twitter Boris Johnson

„Stále neděláme dostatek pro to, abychom udrželi globální oteplení pod hranicí jednoho a půl stupně Celsia. Nové závazky jsou pouhou kapkou v rychle se oteplujícím moři,“ řekl o začátku klimatického summitu COP26 premiér hostující Velké Británie Boris Johnson. Zároveň přiznal, že bez výrazných změn v přístupu zemí G20 bude summit neúspěšný.

I když vrcholné jednání oficiálně začalo už v neděli, svět napjatě očekával především pondělní jednání. Během dne totiž vystupovali lídři jednotlivých zemí a představovali své vize klimatické politiky. O největší překvapení dne se postaral indický premiér Naréndra Módí, když oznámil hned dva nové závazky jihoasijského giganta. Zaprvé, do konce dekády mají celou polovinu indického energetického mixu tvořit obnovitelné zdroje. Zadruhé, Indie má uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2070.

Zatímco první cíl budí naději, druhý se může zdát neslučitelný s ambicí udržet globální oteplení pod hranicí jednoho a půl stupně Celsia. Podle vědců musí být planeta uhlíkově neutrální už v roce 2050, má-li lidstvo předejít klimatické katastrofě.

Módí si však úmyslně vymezil prostor pro další jednání, neboť uhlí je pro nejchudší obyvatele země klíčovou surovinou. Jak připomíná fotoreportáž serveru Al Džazíra, pro statisíce Indů je těžba uhlí jediným možným zdrojem obživy. V současnosti je proto v Indii boj s chudobou s kompletním koncem uhlí neslučitelný.

Někteří analytici však tvrdí, že Módího plán bude znamenat dostatečně rychlý pokles uhlí na to, aby lidstvo dosáhlo na ambice Pařížské dohody. Tedy alespoň za předpokladu, že nejbohatší země zavčasu kompletně dekarbonizují ekonomiku.

Zároveň je Indie zatím jedinou zemí G20, která na summitu přislíbila výraznou změnu své klimatické politiky. Další velcí hráči v úvodních projevech nijak nepřekvapili.

Prezident Spojených států Joe Biden zopakoval svou dřívější ambici proměnit zemi v klimatického lídra. V projevu akcentoval nutnost mezinárodní spolupráce, přičemž v řešení klimatické krize spatřuje příležitost k nevídané ekonomické prosperitě. Politika USA má světu „snad už brzy jít příkladem.“

Prozatím však Bidenův kabinet prosadit kýžená klimatická opatření nezvládá. Už několik měsíců se na půdě amerického kongresu projednává velký balíček investic, který měl původně financovat sociální reformy i zelenou infrastrukturu. Na konkrétních detailech legislativního balíčku však stále nepanuje shoda — jeho finální verze tak může být značně okleštěná a pro ochranu klimatu takřka bezvýznamná.

Kromě Bidena se svých dosavadních pozic držel i čínský lídr Si Ťin-pching. Generální tajemník komunistické strany se sice nedostavil osobně, i přesto však mohl být jeho projev jedním z nejdůležitějších. Řešení klimatické krize není možné bez dekarbonizace největšího světového znečišťovatele, a každý obrat v čínské klimatické politice je proto pod drobnohledem analytiků. Nakonec však Si Ťin-pchingův projev pouze apeloval na nejbohatší země, aby chudším zemím poskytly více finančních prostředků na boj se změnami klimatu.

Začátek summitu tak kromě Módího slibu proběhl beze zvratů. Energetický think tank Ember ale připomíná symbolicky důležité východisko: všech deset největších spalovačů uhlí nyní přislíbilo uhlíkovou neutralitu. Ještě před rokem přitom cíl neutrality stanovila pouze polovina z nich. Zajisté jde o krok správným směrem, který je důkazem globálního posunu v diskurzu o ochraně klimatu. Jak ale poznamenal sám hostitel Boris Johnson: „přísliby neutrality jsou samy o sobě příliš vágní, a musíme proto chtít víc.“

Všech deset největších spalovačů uhlí přislíbilo konkrétní termíny uhlíkové neutrality. Většina z nich navíc chce uhlí výrazně utlumit do konce dekády. Grafika Twitter Ember

Babiš nepřekročil vlastní stín, šířil lži a polopravdy

Svým způsobem nepřekvapil ani projev českého premiéra Andreje Babiše. Namísto proslovu o nutnosti jednat — po vzoru takřka všech ostatních evropských politiků — Babiš řešení klimatické krize naopak relativizoval. Vymezil se především vůči unijnímu legislativnímu balíčku Fit for 55, takzvané Zelené dohodě, pro niž paradoxně sám hlasoval.

Podle Babiše evropská reforma nebere zřetel na HDP — přitom je celá rámovaná snahou o takzvaný zelený růst, a podle ekologů a analytiků právě kvůli podpoře průmyslu není dostatečně ambiciózní. Dále premiér kritizoval emisní povolenky, které údajně zapříčinily růst cen energií. Podle odborníků však za zdražování může přílišná závislost na fosilních palivech, kterou Babišova vláda jen prohloubila. Svůj lživý výstup pak Babiš dovršil protichůdným tvrzením, že Česká republika může uhlíkové neutrality dosáhnout pouze díky „zemnímu plynu.“ Plyn je přitom fosilním palivem — a z definice tak uhlíkovou neutralitu jen oddaluje.

Zatímco zbytek světa v Glasgow jedná o globálním odvrácení klimatického kolapsu, Andrej Babiš přiletěl zpochybňovat unijní politiku. Z jeho projevu byla zřejmá neznalost či úmyslné přecházení nejnovějších vědeckých poznatků, především srpnové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, která jasně popsala ničivý rozsah současných i budoucích klimatických změn.

Odcházející premiér tak mohl v pondělí překročit vlastní stín, ale neučinil tak. Ke škodě České republiky, kterou nereprezentoval, nýbrž ztrapňoval.

Premiér Babiš měl jedinečnou příležitost oznámit, že Česká republika bere klimatickou krizi vážně a je připravena spolupracovat. Vydal se však zcela opačným směrem. Foto Barbora Kvasničková

Apel mladých aktivistek i starších autorit

V přímém kontrastu s projevy politiků je otevřený dopis čtveřice klimatických aktivistek, který k dnešnímu dni podepsalo téměř milion a půl lidí. Greta Thunbergová, Vanessa Nakateová, Dominika Lasotaová a Mitzi Tanová v něm vyzývají světové lídry, aby začali neprodleně snižovat emise.

Dosavadní konání světových lídrů považují signatáři dopisu doslova za „zradu mladých lidí.“ Konkrétně po účastnících COP26 požadují pět politických kroků:

  • Udržet globální oteplení na hranici jednoho a půl stupně Celsia skrze okamžitou a rozsáhlou dekarbonizaci napříč sektory
  • Skoncovat s veškerými investicemi do fosilních paliv
  • Zveřejnit skutečná data o uhlíkových emisích
  • Dostát slibu finanční podpory klimatické politiky v chudších zemích částkou sta miliard dolarů ročně
  • Zavést rovnostářská klimatická opatření která ochrání pracující lidi a zranitelné skupiny

Kromě výzvy mladých žen internetem koluje i srdečný a přitom plamenný projev známého britského přírodovědce Sira Davida Attenborougha. Pětadevadesátiletý popularizátor ochrany přírody v něm kritizoval „honbu za krátkodobým ziskem na úkor klimatické stability, na které všichni závisíme.“ Závěrem delegátům řekl: „Můj život byl svědectvím hrozivého úpadku — ten váš může a musí být svědectvím úžasné obnovy. Právě kvůli této naději vás nyní sleduje celý svět.“

Zdali představitelé především bohatších zemí vyslyší mnohé apely na odvážnější a rychlejší ochranu klimatu, ukážou už následující dny. Summit COP26 je nyní v plném proudu a bude trvat až do dvanáctého listopadu. Každý den přitom bude na pořadu jiný bod klimatické či ekologické agendy.

V okně poblíž haly, kde se vrcholná jednání odehrávají, stála v první den summitu dívka s transparentem nesoucím jasný vzkaz: Zachraňte planetu. Foto Barbora Kvasničková

Další informace: