COP26: Sliby ochrany světových lesů a snížení emisí metanu. Bohužel bez závazků
Adam Rektor-PolánekDruhý den klimatického summitu v Glasgow přinesl hned několik klíčových příslibů, především konec odlesňování a snížení emisí metanu o třetinu. Obojího chtějí světoví lídři dosáhnout do roku 2030. Nové sliby jsou však příliš obecné.
Po vlažném začátku přišel překvapivý obrat. V úterý na půdě summitu COP26 představili představitelé zemí světa celou řadu iniciativ k řešení klimatické krize. Ohlasy mají mezi komentátory hlavně dva přísliby. Zaprvé, úplný konec odlesňování do roku 2030. Zadruhé, snížení emisí metanu o třicet procent — taktéž do konce dekády.
K oběma ambiciózním plánům se přihlásilo přes sto zemí a některá média mluví doslova o „proměně globálního paradigmatu“. Pokud by světové společenství novým slibům dostálo, výrazně by tak podpořilo nejen boj se změnami klimatu, ale i ochranu biodiverzity plynoucí právě z ochrany lesů.
Jak už je ale u summitů COP zvykem, veškeré deklarace jsou nezávazné a obecné. Jde o svého druhu programová prohlášení, která neobsahují konkrétní mechanismy, jak cíle zavčasu naplnit. „Podepsat deklaraci je jednoduché… v zájmu lidí a planety ale musí změna nastat ihned,“ řekl o nových příslibech summitu COP26 generální tajemník OSN António Guterres.
Plán snížit emise metanu představil americký prezident Joe Biden. Součástí iniciativy bude sto tři zemí včetně šesti z deseti největších producentů metanu, mezi něž patří kromě USA například Brazílie či Indonésie. Naopak Rusko, Čína, Indie a Austrálie se zatím přidat odmítly.
I přesto plán pokrývá dvě třetiny světové ekonomiky a v případě úspěšné aplikace podle prezidenta COP26 Aloka Sharmy omezí globální oteplení o 0,2 stupně Celsia. Zároveň však důvěryhodnost iniciativy podráží skutečnost, že se k ní může přidat kterákoli země bez závazku ke konkrétním klimatickým opatřením. Není proto zřejmé, jak přesně má snižování emisí proběhnout.
Výrazná regulace metanu je přitom k řešení klimatické krize klíčová. Metan platí za jeden z nejničivějších skleníkových plynů a v krátkodobém výhledu může k oteplování planety přispět až čtyřiaosmdesátkrát více než oxid uhličitý. Zároveň však CO2 vydrží v atmosféře podstatně déle, a snižování obou typů emisí se tak vzájemně nemůže kompenzovat. „Globální příslib omezit metan je skvělý — ale jen za předpokladu, že neztlumí naši pozornost věnovanou snižování emisí CO2,“ napsala pro web The Conversation klimatoložka Michelle Cainová.
Podobně se odborníci staví k druhému důležitému příslibu, tedy konci odlesňování před rokem 2030. Pokud by se tak skutečně stalo, pro svět by to znamenalo neobyčejnou obnovu druhové rozmanitosti i přirozených „úložišť“ uhlíku (neboli „carbon sinks“). Ani zde však plán, do velké míry motivovaný snahou zachránit Amazonský prales, neobnáší konkrétní a závazné politické kroky.
Prázdné sliby vyvolaly protesty
Představitelé občanské společnosti jsou o to skeptičtější, že podobně ambiciózní plány vyslovovali představitelé zemí světa už v minulosti — vždy ale bezvýsledně. „Očekávali jsme více podrobností a je neuspokojivé, že se nedostavily… Podobné deklarace o omezení a konci odlesňování jsme již viděli a nikdy se nakonec nestaly skutečností,“ řekla pro deník Financial Times vedoucí sekce pro politiku ochrany lesů při lidskoprávní organizaci Global Witness Jo Blackmanová.
Občanská společnost proto světové lídry obviňuje z pokrytectví a protestuje v ulicích Glasgow. V posledních dnech proběhlo hned několik různých protestů, účastní se jich tisíce lidí. Díky mezinárodní povaze summitu jsou protestující z celého světa, na místě jsou například i klimatické aktivistky Vanessa Nakateová z Ugandy a Greta Thunbergová ze Švédska.
„Dochází nám čas. Konference jako COP26 změnu nepřinesou, pokud je k tomu nepřiměje tlak veřejnosti,“ napsala Thunbergová na Twitter. Ve stejném příspěvku pak pozvala na hned dvě klimatické stávky.
Na místě protestují také původní obyvatelé především ze zemí Latinské Ameriky. Pochody se symbolickými obřady chtějí světu připomenout, že právě na jejich domovy a způsob života často dopadají změny klimatu a destrukce životního prostředí nejtíživěji.
Původní obyvatelé jsou navíc coby ochránci přírody častými oběťmi útoků ze strany korporací i vlád. K odvrácení ekologického kolapsu je proto nezbytná i důsledná ochrana práv původních obyvatel.
Dosavadní přísliby nestačí. Začíná druhá fáze COP26
I přesto, že by oba přísliby výrazně napomohly planetární stabilitě, nestačí samy o sobě k udržení globálního oteplení na relativně stabilní hranici jednoho a půl stupně Celsia. K dosažení takové mety by byl zapotřebí co možná nejrychlejší odklon od fosilních paliv napříč sektory a výrazné snížení spotřeby v zemích globálního Severu.
Úterkem zároveň skončil takzvaný Summit světových lídrů. Hlavy států tak Glasgow už postupně opouštějí. COP26 se nyní přesouvá do druhé fáze, ve které budou diplomaté soustředěněji projednávat další možnosti, jak koncipovat mezinárodní klimatickou politiku. Podle editorů globální novinářské spolupráce Covering Climate Now, jejímž zakládajícím členem je i Deník Referendum, tak summit nyní de facto „teprve začíná“.