Po vlažném začátku přišel překvapivý obrat. V úterý na půdě summitu COP26 představili představitelé zemí světa celou řadu iniciativ k řešení klimatické krize. Ohlasy mají mezi komentátory hlavně dva přísliby. Zaprvé, úplný konec odlesňování do roku 2030. Zadruhé, snížení emisí metanu o třicet procent — taktéž do konce dekády.

K oběma ambiciózním plánům se přihlásilo přes sto zemí a některá média mluví doslova o „proměně globálního paradigmatu“. Pokud by světové společenství novým slibům dostálo, výrazně by tak podpořilo nejen boj se změnami klimatu, ale i ochranu biodiverzity plynoucí právě z ochrany lesů.

Jak už je ale u summitů COP zvykem, veškeré deklarace jsou nezávazné a obecné. Jde o svého druhu programová prohlášení, která neobsahují konkrétní mechanismy, jak cíle zavčasu naplnit. „Podepsat deklaraci je jednoduché… v zájmu lidí a planety ale musí změna nastat ihned,“ řekl o nových příslibech summitu COP26 generální tajemník OSN António Guterres.

Plán snížit emise metanu představil americký prezident Joe Biden. Součástí iniciativy bude sto tři zemí včetně šesti z deseti největších producentů metanu, mezi něž patří kromě USA například Brazílie či Indonésie. Naopak Rusko, Čína, Indie a Austrálie se zatím přidat odmítly.

I přesto plán pokrývá dvě třetiny světové ekonomiky a v případě úspěšné aplikace podle prezidenta COP26 Aloka Sharmy omezí globální oteplení o 0,2 stupně Celsia. Zároveň však důvěryhodnost iniciativy podráží skutečnost, že se k ní může přidat kterákoli země bez závazku ke konkrétním klimatickým opatřením. Není proto zřejmé, jak přesně má snižování emisí proběhnout.

Výrazná regulace metanu je přitom k řešení klimatické krize klíčová. Metan platí za jeden z nejničivějších skleníkových plynů a v krátkodobém výhledu může k oteplování planety přispět až čtyřiaosmdesátkrát více než oxid uhličitý. Zároveň však CO2 vydrží v atmosféře podstatně déle, a snižování obou typů emisí se tak vzájemně nemůže kompenzovat. „Globální příslib omezit metan je skvělý — ale jen za předpokladu, že neztlumí naši pozornost věnovanou snižování emisí CO2,“ napsala pro web The Conversation klimatoložka Michelle Cainová.

Podobně se odborníci staví k druhému důležitému příslibu, tedy konci odlesňování před rokem 2030. Pokud by se tak skutečně stalo, pro svět by to znamenalo neobyčejnou obnovu druhové rozmanitosti i přirozených „úložišť“ uhlíku (neboli „carbon sinks“). Ani zde však plán, do velké míry motivovaný snahou zachránit Amazonský prales, neobnáší konkrétní a závazné politické kroky.

Prázdné sliby vyvolaly protesty

Představitelé občanské společnosti jsou o to skeptičtější, že podobně ambiciózní plány vyslovovali představitelé zemí světa už v minulosti — vždy ale bezvýsledně. „Očekávali jsme více podrobností a je neuspokojivé, že se nedostavily… Podobné deklarace o omezení a konci odlesňování jsme již viděli a nikdy se nakonec nestaly skutečností,“ řekla pro deník Financial Times vedoucí sekce pro politiku ochrany lesů při lidskoprávní organizaci Global Witness Jo Blackmanová.

Občanská společnost proto světové lídry obviňuje z pokrytectví a protestuje v ulicích Glasgow. V posledních dnech proběhlo hned několik různých protestů, účastní se jich tisíce lidí. Díky mezinárodní povaze summitu jsou protestující z celého světa, na místě jsou například i klimatické aktivistky Vanessa Nakateová z Ugandy a Greta Thunbergová ze Švédska.

„Dochází nám čas. Konference jako COP26 změnu nepřinesou, pokud je k tomu nepřiměje tlak veřejnosti,“ napsala Thunbergová na Twitter. Ve stejném příspěvku pak pozvala na hned dvě klimatické stávky.