Přes dvě stě lékařských časopisů vyzývá státníky: chraňte klima, jde o zdraví

Adam Rektor-Polánek

Ve společném editorialu 233 předních lékařských publikací žádá ráznější politické řešení klimatické krize. Přelomová výzva apeluje především na bohaté země a žádá „neprodlené změny“. Mezi českými lékaři jsou podobná prohlášení ojedinělá.

Zdravotníci, kteří stáli v první linii boje s pandemií koronaviru, nyní vybízejí k boji s klimatickou krizí. Součástí fotky jsou také roušky se vzorem inciativy Show Your Stripes, která vizualizuje růst teplot od 19. století až po současnost. Foto Twitter, UN Climate Change

Největší hrozbu pro veřejné zdraví představuje globální oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia. To je hlavní sdělení editorialu, který v pondělí vydalo 233 lékařských časopisů z celého světa. Vybízejí v něm představitele především bohatých zemí, aby neprodleně snížili emise a zamezili dalšímu ničení životního prostředí.

„Změny klimatu a ničení přírody už dnes ohrožují lidské zdraví — jedná se o skutečnost, na kterou zdravotníci upozorňují už celá desetiletí… Vědecké poznatky jsou jednoznačné. Oteplení o jeden a půl stupně Celsia a dlouhodobý úbytek biodiverzity může mít katastrofální a nezvratné dopady na zdraví,“ stojí v prohlášení, ke kterému se přidaly například britský The British Medical Journal nebo čínský Chinese Science Bulletin.

Komentátoři poznamenávají, že takovýto editorial nemá v dějinách odborných publikací obdoby. Nikdy předtím se k podobné výzvě nepřipojilo tolik vědeckých časopisů. Nevídanou spolupráci vysvětlují editoři časopisů „závažností situace“.

Důležité je i vlastní načasování výzvy. Už příští týden začne letošní Valné shromáždění OSN, na kterém budou političtí představitelé řešit mimo jiné i změny klimatu.

V listopadu se potom koná klíčový klimatický summit COP26 ve skotském Glasgow, který podle komentátorů může globální klimatickou politiku formovat na roky dopředu. Pondělní editorial se snaží východiska obou zmíněných události ovlivnit.

Lékařské časopisy navíc nevolají po pouhých kosmetických úpravách stávajících opatření, ale naopak po systémové transformaci. Požadují „neprodlené celospolečenské změny“, které musí být „zásadní a spravedlivé“, aby odvrátily ekologický kolaps.

Výzva apeluje především na nejbohatší státy, které v historickém úhrnu mají na svědomí největší díl znečištění: „Bohaté národy by měly jednat rychleji a podpořit ty země, které už vysoké teploty sužují. Rok 2021 musí být rokem, kdy světové společenství změní kurz. Závisí na tom naše zdraví.“

Lékařská diskuze o klimatu u nás zatím zaostává

Mezi autory a signatáři editorialu je hned několik evropských lékařských časopisů. Čistě česká publikace však není zastoupena žádná. Podle některých zdravotníků se jedná o další důkaz, že je tuzemská debata o klimatu ve srovnání se zbytkem světa nedostatečná.

„V českém zdravotnictví nejsou změny klimatu výrazné téma. I když mezi zdravotníky přibývá jednotlivců, kteří se o klima zajímají, stále chybí organizační síla. V důsledku pak chybí i vyjádření podobná pondělnímu editorialu. Přitom v globálním kontextu nejsou takové iniciativy ojedinělé — Světová lékařská asociace vyhlásila stav klimatické nouze už předloni. A vyzvala zdravotníky, aby podle toho jednali. Tím spíš je ono ‚české ticho‘ zvláštní,“ uvedla pro Deník Referendum lékařka a členka iniciativy Doctors for Future Anna Kšírová.

„Zároveň je ale třeba říct, že to ticho není úplné. Loni například se tu organizovala výzva Lékaři za zdravé srdce Evropy, kterou podepsalo asi šedesát doktorů, včetně profesorů a docentů. Zatím se však nepodařilo otevřít širší debatu, podle mě i z toho důvodu, že lékaři nevnímají klima jako svoji zodpovědnost. Je třeba rozvinout vnitřní diskuzi v rámci lékařské profese, která upozorní na fakt, že i na zdravotnictví změny klimatu dopadnou,“ řekla Anna Kšírová.

Další informace: