Skauti skautům: uchopme klimatickou krizi s vážností, jakou si zasluhuje
Otevřený dopisOtevřený dopis a výzvu Náčelnictvu a Výkonné radě Junáka ve věci klimatické krize zveřejňujeme jako dokument.
Otevřený dopis a výzva ve věci klimatické krize apeluje na to, aby Junák jako největší česká organizace dětí a mládeže, stojící na hodnotách aktivního občanství a výchovy pro lepší svět, uchopil hrozbu klimatické krize s vážností, jakou si zaslouží. Vyzývá k možným konkrétním krokům nejen a zejména Náčelnictvo a Výkonnou radu Junáka jako vedoucí orgány organizace, ale také další složky Junáka a všechny skauty a skautky.
↗
Otevřený dopis a výzva ve věci klimatické krize apeluje na to, aby Junák jako největší česká organizace dětí a mládeže, stojící na hodnotách aktivního občanství a výchovy pro lepší svět, uchopil hrozbu klimatické krize s vážností, jakou si zaslouží. Foto Skaut
Vážené členky a vážení členové Náčelnictva a Výkonné rady Junáka,
my, níže podepsaní, si přejeme a vyzýváme vás, vedoucí představitele naší skautské organizace, abyste zaujali adekvátní a odpovědný postoj ke klimatické krizi, který krize takového rozsahu vyžaduje, a abyste tento postoj projevili skrze konkrétní kroky ve vedení a činnosti skautské organizace.
Vyzýváme k adekvátním a odpovědným krokům také oddíly, vzdělávací kurzy, Ústřední lesní školu, skautské instituty, skautské časopisy, JUNSHOP, Tiskové a distribuční centrum a všechny skauty, skautky a skautské podporovatele.
Z vědeckých důkazů a modelů je zřejmé, že jsme jako lidstvo ohrozili stabilitu naší planety a klimatu v takové míře, že bez významných změn v životě jednotlivců i společnosti hrozí v nejbližších desetiletích zhroucení přírodních ekosystémů v míře a rychlosti, se kterou se lidská společnost ještě nesetkala. I v České republice a naší skautské praxi se už často potýkáme s mnohými vážnými dopady, např. úhynem lesů či suchem a nedostatkem vody.
Je očividné, že Junák nemůže mít vůdčí roli v potřebné proměně systémových struktur (směřování energetiky, zemědělství atd.). Domníváme se ale, že by měl zaujmout vůdčí pozici ve výchově k udržitelné společnosti a vytváření lepšího světa skrze aktivní občanství. Jako největší mládežnická organizace v České republice by také měl ukázat (podobně jako WOSM a WAGGGS na mezinárodní úrovni3), že mládež požaduje, aby politici i občané brali její budoucnost s potřebnou vážností.
Do určité míry chápeme obavy z otevření tématu, na jehož řešení mohou panovat mezi členy různé názory. Neodsuzujme se však ze strachu a obav k pasivitě a jejím důsledkům! Klimatická krize je v první řadě existenční problém, podobně jako války či humanitární krize, kde je potřeba zaujmout jasný postoj a konat dřív, než bude pozdě. Proto vás chceme tímto dopisem povzbudit.
Jsme rádi za reakci Výkonné rady Junáka a místostarosty Petra Vaňka na diskuze na facebookovém Skautfóru v podobě příspěvku, který mimo jiné klimatickou změnu přijal jako fakt a poděkoval skautům a skautkám zabývajícím se „budoucností lidstva na této planetě“. Reakce byla počátečním krokem, ale je třeba jít dál; neprojevila se v následných krocích a mohla se s ní seznámit jen menšina členstva.
Ptáme se: K jaké jiné situaci se je potřeba veřejně či alespoň oficiálně dovnitř organizace vyjádřit než k hrozícímu klimatickému rozvratu, který ohrožuje veškerou společnost na planetě? A do kdy budeme čekat? Až ztratíme i poslední zbývající čas, který nám na změnu vědci dávají?
První krok, oficiální stanovisko potvrzující vážnost situace a povzbuzující skautky a skauty k aktivitě, musí následovat další kroky. Nedomníváme se, že „dospívající skauti a skautky nepotřebují žádný velký návod“. Pokud pro nějaké situace potřebujeme (nejen ti dospívající) „návod“, tedy (profesionální) metodickou podporu, je to právě klimatická krize, která je velkým oříškem i pro lidi, kteří se jí věnují na vědecké úrovni, či se profesionálně věnují vzdělávání.
V našem hnutí působí mnoho skautů a skautek, kteří se o tématu klimatické krize aktivně vzdělávají, vnáší ho do svých oddílů či kurzů, snaží se dělat skautské akce udržitelněji, či se dokonce z popudu svého svědomí (podobně jako skauti na balkánských a řeckých hranicích při migrační krizi) účastní akcí občanské neposlušnosti, za což jim všem patří velký dík. Zatímco však v roce 2015 při migrační krizi VRJ a náčelnictvo mj. aktivně podpořili skauty pomáhající uprchlíkům a vytvořili tým, který se situací intenzivně zabýval a podnítil např. tvorbu metodiky pro oddíly, nyní takovou aktivitu postrádáme.
Domníváme se přitom, že situace je ve své celistvosti mnohem vážnější. Proč jsme jednu krizi aktivně řešili, zatímco na druhou krizi, která navíc je a čím dál víc bude jednou z hlavních příčin vynucené migrace ale i dalších vážných problémů, víceméně nereagujeme a neřešíme ji?
Potřebujeme systematické úsilí a podporu, které za prvé jasným vyjádřením povzbudí další skauty a skautky, aby se tématem zabývali v osobním životě i v oddílech. Za druhé jim pak nabídne konkrétní metodickou podporu v potřebných věcech, jako je kritické myšlení a schopnost vnímat dění v globálních souvislostech, praktická environmentální udržitelnost na akcích, jak s tématem metodicky i prakticky pracovat v oddílech atd.
Metodická podpora je zde zcela zásadní, pokud chceme vychovávat občany, kteří si dostatečně uvědomují tuto hrozbu současné doby a vědí, jak na ni adekvátně reagovat ve svých životech.
Proto, jak dovedou nejlépe,
vyzýváme Náčelnictvo a Výkonnou radu Junáka, aby s rozmyslem, ale bez odkladu
- vydali vyjádření dovnitř Junáka zdůrazňující souvislost činnosti a poslání Junáka s klimatickou krizí, ve kterém bude doporučeno, aby se skautské oddíly, kurzy i jednotlivci klimatickou krizí teoreticky i prakticky zabývali
- vydali vyjádření nejlépe pro veřejnost (např. vyhlášením klimatické nouze), ve kterém jako největší organizace dětí a mládeže v České republice vybídne stát i občany k rychlejšímu řešení klimatické krize, která zájmy dětí a mládeže ohrožuje zejména
- vyčlenili pozici na kanceláři ústředí či vytvořili tým lidí, který se bude (ve spolupráci s odborníky) metodicky klimatickou krizí ve skautském hnutí zabývat a vytvoří pro skautskou činnost metodickou podporu
- provedli sondu v oddílech zkoumající, jak oddíly pracují s environmentální udržitelností, klimatickou krizí a dalšími environmentálními problémy, a jakou podporu by ocenili ze strany kanceláře ústředí
- přešli se Skautskou energií na obnovitelné zdroje
- na Valném sněmu v roce 2020 (který by zároveň mohl Náčelnictvu uložit konkrétní úkoly, příp. potvrdit svým hlasem vydaná stanoviska) prezentovali dosavadní pokrok v aktivitách Výkonné rady, kanceláře ústředí a Náčelnictva ve vztahu ke klimatické krizi
- podpořili koordinací dalších celonárodních akcí skautské oddíly v činnosti reagující na klimatickou krizi (např. sázení a péče o stromy, informační akce na Den Země atd.)
- zajistili, že velké skautské akce budou probíhat environmentálně šetrně a udržitelně s minimální ekologickou stopou
- zpracovali studii (či zadali její vypracování), která prozkoumá rizika dopadů klimatické krize na skautskou činnost (např. nedostatek vhodných tábořišť kvůli úhynu lesů, nedostatek vody na tábořištích a základnách, bezpečnost pohybu v poškozených lesích atd.).
- v rámci vzdělávání adekvátně tematizovaly klimatickou krizi včetně její souvislosti s ostatními environmentálními problémy, inspirovaly účastníky, jak s tématem ve svých oddílech pracovat a vytvářely otevřený a citlivý prostor pro diskuzi o problému
- vzdělávací akce probíhaly environmentálně šetrně a udržitelně s minimální ekologickou stopou.
- pravidelně informovaly o klimatické krizi včetně její souvislosti s ostatními environmentálními problémy a skautskou činností a podporovaly čtenáře v orientaci v problému
- hledaly na svých stránkách způsoby, jak téma klimatické krize vnášet do oddílů.
Vyzýváme JUNSHOP a Tiskové a distribuční centrum, aby
- analyzovaly environmentální a etické dopady své produkce a prodeje (např. z hlediska původu materiálů, technologií produkce či produkce odpadů a následného nakládání s nimi)
- na základě analýzy snižovaly ekologickou stopu své činnosti.
- v oddílové činnosti (způsobem odpovídajícím dané věkové kategorii) adekvátně tematizovaly klimatickou krizi včetně její souvislosti s ostatními environmentálními problémy
- oddílové a střediskové akce probíhaly environmentálně šetrně a udržitelně s minimální ekologickou stopou
- se zapojily do aktivní pomoci přírodě reagující na klimatickou krizi
- rozvíjely ve svých členech skautské hodnoty vedoucí k nekonzumnímu, přírodě šetrnému životu a k aktivnímu občanství.
- se o téma klimatické krize aktivně zajímali
- byli ve věci klimatické krize aktivními občany, organizovali se a požadovali po politicích, institucích i firmách na státní i lokální úrovni opatření vedoucí k urychlenému řešení situace, protože klimatickou krizi nelze vyřešit jen změnou v životě jednotlivců
- minimalizovali svou ekologickou stopu a nepodléhali nezodpovědnému konzumerismu.
Podepsaní:
- Martin Rexa, středisko Prosek Praha, instruktor VLK Nota Bene
- Daniela Kutilová Kšírová, středisko Orion Kladno
- Milan Vítek - Kim, středisko Prosek Praha
- Klára Jiráčková - Vločka, instruktorka VLK Nota Bene a Svatoplukovy pruty
- Petra Frühbauerová, středisko Zlatá Růže Jindřichův Hradec, odbor Skauti na Zemi
- Martin Černý - Modrák, středisko Rod Sovy Praha 10
- Kateřina Šrubařová - Kašpra, středisko Hiawatha Praha, bývalá instruktorka Fonticulu Maděra a VLK Rovel
- Dan Vykoukal - Žorža, středisko BRÁNA Brno
- Jan Polášek - Polda
- Libor Brzobohatý - Boro, středisko Mafeking Brno, vedoucí oddílu, redaktor časopisu Skauting
- Zuzana Kočková - Vlaštovka, 73. středisko Javor Praha 6, bývalá instruktorka Fonticulu Maděra
- Iva Kolandová - Ivča, 10.středisko Bílá Hora, Praha 6
- Bára Soukupová, instruktorka FONS Beníšky
- Simona Vyšatová, středisko Mafeking Brno
- Jaroslava Šimáková - Canada, Soběšická Devítka, středisko Dvojka Brno
- Ivana Trummová - Ivka, středisko K. Šimka Hradec Králové, instruktorka VLK Nota Bene
- Hana Synková - Bostonka, bývalá instruktorka Fonticulu Maděra a Ejhle
- Dominik Obruča - středisko Prosek Praha
- Martin Sýkora - Dacan, středisko Jožky Knappa
- Dominik Bláha - Nik, vedoucí 1. oddílu Stopaři z Kralup nad Vltavou, člen Pražské rady Junáka
- Jiří Vogt - Desert, středisko Mafeking Brno
- Tereza Blažková - Mate, středisko Mafeking Brno, zástupkyně vedoucí oddílu
- Bronislav Musil - Pádík, středisko Mafeking Brno
- Vojtěch Ettler, 43. oddíl Pardi, 4. středisko ICHTHYS (Plzeň)
- Tomáš Janík - Methan, vedoucí střediska Scarabeus Praha, vedoucí 199. oddílu Dráčat, instruktor VLK Nota Bene
- Tomáš Kutil - Klokan, středisko Orion Kladno, bývalý instruktor VLK Ursus
- Eva Malířová - Dajda, středisko BRÁNA, členka kmene dospělých Stofka, bývalá instruktorka kurzu Svatoplukovy pruty
- Jan Kyselý - Kyslík, středisko Hiawatha Příbram, bývalý instruktor Fonticulus
- Lenka Michlovská - instruktorka Fonticulu Maděra a bývalá instruktorka VLK Rovel
- Jaroslava Vatay - Jaro
- Jan Horyna - Stolička, středisko Arcus Praha
- František Ficek - Fána, středisko Bílý Albatros Praha, odbor Skauti na Zemi
- Anna Hubáčková - středisko Bílý štít Nové Město na Moravě, bývalá vedoucí oddílu
- Marie Vlčková - Maruška, středisko VAVÉHA České Budějovice, vedoucí oddílu a členka SI v ČB
- Kamila Linhartová - Trnka, Středisko Dobráček Hostinné, vůdce kmene dospělých - rodinného skautingu
- Jakub Kašpar - Kubas, středisko Dobráček Hostinné, zástupce vedoucí 3. oddílu Sv. Vavřince Vrchlabí, duchovní zpravodaj střediska
- Lukáš Teplý - Sobík, středisko Dobráček Hostinné, činovník 3. oddílu Sv. Vavřince Vrchlabí
- Kateřina Juráková - Káťa, středisko Mafeking Brno, instruktor ČK Insomnia
- Běla Marie Hrubá - Bělka, středisko Dakota Mladá Boleslav, zástupce vedoucího střediska, instruktor RK Alkyone
- Anna Kšírová - Soptík, středisko Orion Kladno, bývalá instruktorka VLK Pavučina
- Marek Bula - Zet, stř. Mjr. Karla Haase Olomouc, vedoucí VLK Rovel+
- Anna Störzerová - Andy, středisko Orion Kladno
- Petr Störzer - Světýlko, středisko Orion Kladno
- Pavel Trojánek, Tee-pee, 92.stř. Šípů
- Nikola Sýkorová - Syky, středisko Lesní moudrost Dobřichovice
- Jan Peterka - Obr, 18. středisko Kruh, instruktor FONS Beníšky
- Hana Fránková - Sluníčko, středisko Světla Blansko
- Pavel Žalský - Dingo, 3. oddíl svatého Vavřince Vrchlabí, středisko Dobráček, instruktor ČK Arbor Vitae
- Tereza Filipová, 111. oddíl Kormorán veterán, středisko Psohlavci Uherské hradiště, instruktorka ČK Arbor Vitae
- Ondřej Prikner, středisko BRÁNA, redaktor časopisu Skauting
- Laura Haiselová, středisko 88 Radost Praha
- Barbora Straková — Frů-Frú, středisko 88 Radost Praha
- Aleš Otýpka — Ged, středisko Stopadesáttrojka Brno
- Roman Podhájecký - Kulda, 35. středisko J. Rady
- Jaroslav Krpec - Tomket, středisko Prosek Praha
- Libor Pospíšil, 16. oddíl Andromeda Velký Týnec, středisko Ladislava Ruska, bývalý instruktor Svatoplukových prutů
- Aneta Pešková - Píšťalka, středisko Prosek Praha, vedoucí 105. oddílu Vlaštovky
- Jan Priessnitz - Merlin, středisko Přelouč
- Jiří Dvořák, vedoucí střediska Ladislava Ruska
- Ondřej Stejskal, středisko Jedovnice, odbor Skauti na Zemi
- Martin Šrom - Ginger, středisko Psohlavci Hranice, instruktor VK Trefa
- Klára Matušková - Holly, středisko Světla Blansko
- Kuba Knoflíček, středisko Jevišovice
- Vendula Menšíková - Venda, středisko Osmačtyřicítka Ostrava, odbor Skauti na Zemi
Diskuse
JN
September 18, 2019 v 9.51
Starost o životní prostředí a o lidi v nouzi je v pořádku.
Jestli se skauti zpolitizují, v pořádku to nebude. Možná není úplně snadné rozlišit jedno od druhého.
Jestli se skauti zpolitizují, v pořádku to nebude. Možná není úplně snadné rozlišit jedno od druhého.
JK
Starost o životní prostředí a o lidi v nouzi jsou v současnosti ze všech aktuálních politických otázek ty nejžhavější.
Zakázat komukoli, kdo se chce podílet na jejich řešení, aby se "zpolitizoval", je totéž, jaky kdybyste hasičům zakázal používat vodu.
Zakázat komukoli, kdo se chce podílet na jejich řešení, aby se "zpolitizoval", je totéž, jaky kdybyste hasičům zakázal používat vodu.
JN
já to přece nezakazuji, ono je to ve stanovách Junáka hned na začátku.
"Možná není úplně snadné rozlišit jedno od druhého."
Máte pravdu. Politiku lze chápat buď jako podíl na správě státu - obce (polis). Nebo jako (stranické) soupeření o moc.
Hranice může být někde v nás.
Máte pravdu. Politiku lze chápat buď jako podíl na správě státu - obce (polis). Nebo jako (stranické) soupeření o moc.
Hranice může být někde v nás.
JK
"...já to přece nezakazuji, ono je to ve stanovách Junáka..."
To nic nemění na věci, že jde o žhavé politikum. Jak si to skauti vyřeší, to byl nechal na nich. Dřív nebo později zjistí, že buď budou porušovat vlastní stanovy nebo se na řešení toho problému podílet zkrátka nebudou.
To nic nemění na věci, že jde o žhavé politikum. Jak si to skauti vyřeší, to byl nechal na nich. Dřív nebo později zjistí, že buď budou porušovat vlastní stanovy nebo se na řešení toho problému podílet zkrátka nebudou.
JN
September 18, 2019 v 11.26
Demokracie je založená na předpokladu,
že lidé jsou odpovědní, dokáží rozlišit, co je pro ně dobré, a pokud se jim to někdy rozlišit nepovede, že se poučí a při další příležitosti už rozhodnou zase o něco lépe.
Když ale budeme jako ověřený fakt tvrdit, že lidé samotní nedokáží rozlišit, co je v jejich prospěch a co je naopak k jejich škodě, že na učení z omylů už není žádný čas, protože hrozí katastrofa, a že k odvrácení katastrofy je tedy nutné, aby místo poněkud hloupých lidí rozhodovala (o tom, co je pro lidi dobré) nějaká pro to vhodnější autorita či shromáždění (nikoliv volené, ale "vybrané" (kým?) podle kritéria "schopnosti" (nebo třeba loajality), když tedy toto budeme tvrdit, demokracie pravděpodobně zanikne.
Jak ovšem víme ze zkušeností, autoritářské vlády nikdy nebyly k řešení problémů životního prostředí kompetentnější než vlády demokratické.
Když ale budeme jako ověřený fakt tvrdit, že lidé samotní nedokáží rozlišit, co je v jejich prospěch a co je naopak k jejich škodě, že na učení z omylů už není žádný čas, protože hrozí katastrofa, a že k odvrácení katastrofy je tedy nutné, aby místo poněkud hloupých lidí rozhodovala (o tom, co je pro lidi dobré) nějaká pro to vhodnější autorita či shromáždění (nikoliv volené, ale "vybrané" (kým?) podle kritéria "schopnosti" (nebo třeba loajality), když tedy toto budeme tvrdit, demokracie pravděpodobně zanikne.
Jak ovšem víme ze zkušeností, autoritářské vlády nikdy nebyly k řešení problémů životního prostředí kompetentnější než vlády demokratické.
JK
Já mám ještě jednu definici. Politika je střet zájmů.
V jedné knížce jsem četla, že nejlépe své zájmy prosazuje ten, kdo žádné nemá:
"To je, proč moudrý opomíjí sebe - a tím se prosazuje... Zdaž ne právě tím, že je bez osobních zájmů, může všechny své zájmy uskutečňovat?" (Lao-c´)
Podle něj prý síla tkví ve slabosti. Důvod, proč Nebesa a Země trvaly věčně, tkvěl v tom, že nebojovaly o prodloužení své existence.
Co vy na to jako příznivce čínské filosofie?
(Aspoň tak soudím podle vašich dřívějších příspěvků.)
"To je, proč moudrý opomíjí sebe - a tím se prosazuje... Zdaž ne právě tím, že je bez osobních zájmů, může všechny své zájmy uskutečňovat?" (Lao-c´)
Podle něj prý síla tkví ve slabosti. Důvod, proč Nebesa a Země trvaly věčně, tkvěl v tom, že nebojovaly o prodloužení své existence.
Co vy na to jako příznivce čínské filosofie?
(Aspoň tak soudím podle vašich dřívějších příspěvků.)
JK
Tak jistě, nejlépe je v duchu těch (některých) východních filosofií naučit se živit vzduchem nebo místo obhajoby svého zájmu udržet se naživu akceptovat, že umřu hlady, protože je to karma, kterou jsem si vysloužil a zasloužil svými minulými životy...
VP
September 18, 2019 v 22.31
Paní Eva o voze, pan Kalous o koze.
Myslím, že nejde o to nejíst a umřít hlady. Řeč bude asi o něčem jiném, když "Starý mistr" praví : "Vzdej se, příteli, své pýchy a svých rozmanitých přání, svých vnějších gest a ctižádostivých plánů. To vše je pro tvé vlastní já bezcenné."
Připadá mi to moudré, i když, pochopitelně, já taoistkou nejsem. Toto ovšem není nic proti Ježíšovi. Spíš naopak.
Myslela jsem, že vám je taoismus nějak blízký.
Připadá mi to moudré, i když, pochopitelně, já taoistkou nejsem. Toto ovšem není nic proti Ježíšovi. Spíš naopak.
Myslela jsem, že vám je taoismus nějak blízký.
JK
September 19, 2019 v 7.53
Žádný z existenčních problémů pracujících tříd a chudých deklasovaných v dějinách Ježíš ještě nevyřešil.
Jinak ano, taoismus i buddhismus mají pro chudé a deklasované jednu výbornou radu: Učí je jejich nelidskou situaci nikoli aktivně měnit, ale prožívat pokud možno s minimem pocitu utrpení; buddhismus navíc přijímat jako zaslouženou odplatu za nemorální chování v minulých životech. Pro vládnoucí třídy je takový pasivní a odevzdaný fatalismus ovládaných jistě velice užitečný přístup.
Jinak ano, taoismus i buddhismus mají pro chudé a deklasované jednu výbornou radu: Učí je jejich nelidskou situaci nikoli aktivně měnit, ale prožívat pokud možno s minimem pocitu utrpení; buddhismus navíc přijímat jako zaslouženou odplatu za nemorální chování v minulých životech. Pro vládnoucí třídy je takový pasivní a odevzdaný fatalismus ovládaných jistě velice užitečný přístup.
September 19, 2019 v 8.46
Ono dost záleží na tom, co si představujete pod tím "vyřešením existenčních problémů pracujících tříd a chudých deklasovaných" a jakým způsobem je chcete řešit.
A také dost záleží na tom, zda se jednotliví příslušníci těch pracujících tříd a chudých deklasovaných ztotožňují s vaším náhledem, že je třeba "vyřešit existenční problémy pracujících tříd a chudých deklasovaných". Nebo zda je zajímají jenom jejich vlastní problémy, případně problémy lidí, které pokládají za sobě rovné.
A také dost záleží na tom, zda se jednotliví příslušníci těch pracujících tříd a chudých deklasovaných ztotožňují s vaším náhledem, že je třeba "vyřešit existenční problémy pracujících tříd a chudých deklasovaných". Nebo zda je zajímají jenom jejich vlastní problémy, případně problémy lidí, které pokládají za sobě rovné.
JN
Člověk chce být dobrý a udělá pro to opravdu hodně. S představou, že jsem špatný, se dobře nežije. S představou, že jsem dobrý, je to mnohem snesitelnější.
Ale co je tedy vlastně mým cílem? Snesitelná (příjemná) představa o sobě samém? Když mám pomáhat druhým a být prospěšný, znamená to, že to dělám pro dobré mínění o sobě, nebo pro samotnou pomoc bližnímu? Je možné být někomu (v dobrém slova smyslu) prospěšný a dělat to přitom pro dobré mínění o sobě? Nehrozí, že podlehnu jen módnímu trendu, který sice říká, co se v určité době nosí jako dobro prospěšné druhým, ale je to pořád jen módní trend a ne samotné dobro?
Za první republiky mnozí lidé považovali za prospěšné dobro komunismus, protože chtěli zlepšit situaci chudých dělníků v době hospodářské krize. Spisovatel Karel Čapek komunismus odmítl, ale to neznamená, že by měl předsudky proti chudým dělníkům a nechtěl zlepšit jejich situaci. Odmítl jen módní trend, který se později po válce ukázal jako velmi škodlivý.
Ale co je tedy vlastně mým cílem? Snesitelná (příjemná) představa o sobě samém? Když mám pomáhat druhým a být prospěšný, znamená to, že to dělám pro dobré mínění o sobě, nebo pro samotnou pomoc bližnímu? Je možné být někomu (v dobrém slova smyslu) prospěšný a dělat to přitom pro dobré mínění o sobě? Nehrozí, že podlehnu jen módnímu trendu, který sice říká, co se v určité době nosí jako dobro prospěšné druhým, ale je to pořád jen módní trend a ne samotné dobro?
Za první republiky mnozí lidé považovali za prospěšné dobro komunismus, protože chtěli zlepšit situaci chudých dělníků v době hospodářské krize. Spisovatel Karel Čapek komunismus odmítl, ale to neznamená, že by měl předsudky proti chudým dělníkům a nechtěl zlepšit jejich situaci. Odmítl jen módní trend, který se později po válce ukázal jako velmi škodlivý.
JK
Gramsci definoval období mezi starou a novou společensko-ekonomickou formací jako "interregnum". Jedním z rysů toho interregna je zánik nových tříd a vznik nových. Pochopitelně pro ty nově vznikající třídy platí, že musejí projít procesem svého uvědomování (od třídy o sobě k třídě pro sebe). Pak si třeba taky vzpomenou, co to je solidarita... A že jejich vlastní problémy jsou zároveň problémy celé třídy, k níž objektivně náležejí.
JK
S komunismem je to jako s královstvím Božím: Kdekdo věří v jeho příchod, nikdo ho nezažil, nikdo neví, jak bude vypadat, všechny neúspěšné pokusy o jeho nastolení jsou bagatelizovány s tím, že je realizovali nesprávní lidi nesprávným způsobem a že ho je potřeba zkusit znovu a ještě více a všichni spoléhají na to, že vyřeší všechny problémy lidstva.
September 19, 2019 v 12.31
Já přece komunismus nepropaguji. Už jsem dávno někde jinde. A Boží království není z tohoto světa. Což neznamená, že ho nikdo nezažil.
JN
"Junák jako největší česká organizace dětí a mládeže, stojící na hodnotách (...) výchovy pro lepší svět"
Ta formulace mě trochu zarazila. S "výchovou pro lepší svět" mají myslím staří skauti už nějaké zkušenosti.
Ta formulace mě trochu zarazila. S "výchovou pro lepší svět" mají myslím staří skauti už nějaké zkušenosti.
JP
September 19, 2019 v 14.28
To pasivní spoléhání se "moudrého starce" Lao-c' na samovolný, údajně dobrý chod věcí je profilující slabinou celého jeho konceptu.
Lao-c' se víceméně zcela stejně jako Leibniz spoléhá na "prestabilizovanou harmonii" veškerého Bytí. Takže člověk pak nemá dělat nic jiného, nežli se této hypotetické Harmonii podřídit, splynout s ní.
Samozřejmě, pokud bychom tento koncept přijali, pak člověk s touto Kosmickou harmonií splynuvší bude mít účast na její vesmírné síle. Problém je v tom, že dnes už je s takovouto "prestabilizovanou harmonií" jen velice obtížné ještě nějak operovat.
Lao-c' se víceméně zcela stejně jako Leibniz spoléhá na "prestabilizovanou harmonii" veškerého Bytí. Takže člověk pak nemá dělat nic jiného, nežli se této hypotetické Harmonii podřídit, splynout s ní.
Samozřejmě, pokud bychom tento koncept přijali, pak člověk s touto Kosmickou harmonií splynuvší bude mít účast na její vesmírné síle. Problém je v tom, že dnes už je s takovouto "prestabilizovanou harmonií" jen velice obtížné ještě nějak operovat.
JP
Čapek byl ovšem - stejně jako Masaryk - v podstatě ryzí korporativista. To jest - usilovně setrvával na humanistické představě bezrozporného, bezkonfliktního harmonického splynutí dělníků s jejich kapitalisty.
Byl to sice půvabný, upřímně míněný humanismus; ale jaksi se dosti dramaticky dostal do rozporu s holou sociální realitou. Čapkovo odmítnutí komunismu bylo ovšem opřené o velice závažné důvody, dané tehdejší praxí komunistického hnutí; ale na straně druhé Čapek nenabídl naprosto žádnou alternativu řešení tohoto sociálního konfliktu.
Byl to sice půvabný, upřímně míněný humanismus; ale jaksi se dosti dramaticky dostal do rozporu s holou sociální realitou. Čapkovo odmítnutí komunismu bylo ovšem opřené o velice závažné důvody, dané tehdejší praxí komunistického hnutí; ale na straně druhé Čapek nenabídl naprosto žádnou alternativu řešení tohoto sociálního konfliktu.
JK
"...usilovně setrvával na humanistické představě bezrozporného, bezkonfliktního harmonického splynutí dělníků s jejich kapitalisty."
Máte za to, že toto je znak korporativismu a že korporativismus a humanismus jsou slučitelné?
Ryzím korporativistou byl např. Benito Mussolini...
Máte za to, že toto je znak korporativismu a že korporativismus a humanismus jsou slučitelné?
Ryzím korporativistou byl např. Benito Mussolini...
JK
JP
No právě, pane Kalousi: ryze objektivně vzato ten čapkovsko-masarykovský názor o bezrozporné harmonii mezi kapitalistou a jeho dělníkem patří do té samé kategorie, jako Mussoliniho korporativismus.
V obou případech je společné toto:
- popírá se objektivní existence třídního konfliktu
- postuluje se reálná existence beztřídní či nadtřídní harmonie všech
- "dobrá práce" má být základem této bezrozporné celospolečenské harmonie.
Rozdíl mezi Čapkem a Mussolinim byl v tom, že Mussolini byl korporativista pravicový, zatímco Čapek byl korporativista levicový. (Připomeňme ovšem, že i Mussolini byl původně v táboře levice!!)
Ten rozdíl mezi pravicovým a levicovým pojetím korporativismu se pak projevoval v tom, že ten pravicový korporativismus je nacionálně exkluzivní - to jest, tato harmonická pospolitost platí jen pro některé. V prvé řadě jenom pro příslušníky vlastního národa; a i to jenom pro "ty pravé". Tedy pro ty kdo patří k vlastnímu hnutí.
Zatímco ten levicový korporativismus je humanistický: tedy univerzalistický, má platit pro všechny příslušníky lidského rodu, bez výjimky; bez útlaku a bez privilegií.
V obou případech je společné toto:
- popírá se objektivní existence třídního konfliktu
- postuluje se reálná existence beztřídní či nadtřídní harmonie všech
- "dobrá práce" má být základem této bezrozporné celospolečenské harmonie.
Rozdíl mezi Čapkem a Mussolinim byl v tom, že Mussolini byl korporativista pravicový, zatímco Čapek byl korporativista levicový. (Připomeňme ovšem, že i Mussolini byl původně v táboře levice!!)
Ten rozdíl mezi pravicovým a levicovým pojetím korporativismu se pak projevoval v tom, že ten pravicový korporativismus je nacionálně exkluzivní - to jest, tato harmonická pospolitost platí jen pro některé. V prvé řadě jenom pro příslušníky vlastního národa; a i to jenom pro "ty pravé". Tedy pro ty kdo patří k vlastnímu hnutí.
Zatímco ten levicový korporativismus je humanistický: tedy univerzalistický, má platit pro všechny příslušníky lidského rodu, bez výjimky; bez útlaku a bez privilegií.
JP
K tomu článku v Alarmu: pokud vím, pro tentokrát se - prakticky poprvé - k těm studentským stávkám mají přidat i dělníci z továren. I když až po pracovní době.
To mi připomnělo jednu už dosti dávnou událost. Bylo to někdy v osmdesátých letech minulého století, když jsem - jako vedlejší předmět - studoval politologii.
Měli jsme jednoho celkem ještě mladého, angažovaného vedoucího semináře; který ovšem předtím nežli přišel na ten politologický institut byl nějaký čas v produkční praxi, tuším že v automobilce BMW.
Jednoho dne s sebou na seminář přivedl nějakého člověka, muže ve středních letech. A tento nás začal přesvědčovat, že lidé musí něco podniknout pro životní prostředí; a že jediný způsob jak donutit politiky k jednání je to, když lidé začnou stávkovat. Ten vedoucí semináře - jak řečeno s vlastní reálnou praxí - mu namítl: "Mohu vás ujistit, že kdybyste s touto výzvou ke stávce za životní prostředí vystoupil třeba před takovými dělníky v BMW, že byste dopadl velice neslavně!"
Tak takový byl stav před třemi desetiletími. Tehdy dělnická třída o nějaké ekologii opravdu ve své naprosté většině nechtěla nic slyšet; oni si chtěli jenom užívat produktů konzumní společnosti. Jestli by tedy pro tentokrát opravdu došlo k tomu, že nejenom studenti, ale i samotní dělníci by za životní prostředí začali stávkovat, anebo alespoň demonstrovat - tak to by pak bylo znamením, že se v tom mezičase v lidech přece jenom něco pohnulo.
Takže si vyčkejme, jestli protentokrát svůj hlas pozvedne i dělnická třída.
To mi připomnělo jednu už dosti dávnou událost. Bylo to někdy v osmdesátých letech minulého století, když jsem - jako vedlejší předmět - studoval politologii.
Měli jsme jednoho celkem ještě mladého, angažovaného vedoucího semináře; který ovšem předtím nežli přišel na ten politologický institut byl nějaký čas v produkční praxi, tuším že v automobilce BMW.
Jednoho dne s sebou na seminář přivedl nějakého člověka, muže ve středních letech. A tento nás začal přesvědčovat, že lidé musí něco podniknout pro životní prostředí; a že jediný způsob jak donutit politiky k jednání je to, když lidé začnou stávkovat. Ten vedoucí semináře - jak řečeno s vlastní reálnou praxí - mu namítl: "Mohu vás ujistit, že kdybyste s touto výzvou ke stávce za životní prostředí vystoupil třeba před takovými dělníky v BMW, že byste dopadl velice neslavně!"
Tak takový byl stav před třemi desetiletími. Tehdy dělnická třída o nějaké ekologii opravdu ve své naprosté většině nechtěla nic slyšet; oni si chtěli jenom užívat produktů konzumní společnosti. Jestli by tedy pro tentokrát opravdu došlo k tomu, že nejenom studenti, ale i samotní dělníci by za životní prostředí začali stávkovat, anebo alespoň demonstrovat - tak to by pak bylo znamením, že se v tom mezičase v lidech přece jenom něco pohnulo.
Takže si vyčkejme, jestli protentokrát svůj hlas pozvedne i dělnická třída.
JP
Tohle mi také něco připomnělo. Tedy ten výraz "zblblí Gretou". Něco velice podobného totiž bylo možno číst před několika málo dny v "Právu". Byl tam otištěn názor - snad by bylo případnější říci: výlev - jednoho českého pravicového senátora.
Jednalo se právě o otázku boje za životní prostředí; a ten článek byl nesen přesně v uvedeném duchu. Pro tohoto člověka (českého senátora!!) doposud žádný problém s životním prostředím vůbec neexistuje; všechny ty akce ve jménu životního prostředí je pouhý exhibicionismus levičáků, s jediným cílem: obnovit totalitní režim!!
Tento "návrat totality" náš vážený senátor spatřuje například v tom, že se stanoví přísnější normy exhalací u nově vyráběných automobilů!! I něco takového je pro našeho Čecháčka "projevem totalitního smýšlení".
A on sám s až přímo bezelstnou průzračností a jednoznačností ukazuje, v čem jsou ty "posvátné" hodnoty, které nám ti nezodpovědní levičáci chtějí vzít: "náš blahobyt, naši svobodu, náš kapitalismus!!"
Kdybych to nečetl na vlastní oči, vůbec bych si nedokázal představit, že je něco takového ještě dnes vůbec možné: že někdo samotný k a p i t a l i s m u s dokáže glorifikovat jako jednu z nejvyšších hodnot vůbec, kterou je nutno bránit proti ochráncům životního prostředí!
A takovýto fanatický vyznavač kapitalismu, který raději nechá v ekologické katastrofě zničit celou planetu, jenom aby si mohl pro zbytek svého života uchovat svůj "blahobyt" - tak někdo takový může být v českých poměrech váženým senátorem!
Jednalo se právě o otázku boje za životní prostředí; a ten článek byl nesen přesně v uvedeném duchu. Pro tohoto člověka (českého senátora!!) doposud žádný problém s životním prostředím vůbec neexistuje; všechny ty akce ve jménu životního prostředí je pouhý exhibicionismus levičáků, s jediným cílem: obnovit totalitní režim!!
Tento "návrat totality" náš vážený senátor spatřuje například v tom, že se stanoví přísnější normy exhalací u nově vyráběných automobilů!! I něco takového je pro našeho Čecháčka "projevem totalitního smýšlení".
A on sám s až přímo bezelstnou průzračností a jednoznačností ukazuje, v čem jsou ty "posvátné" hodnoty, které nám ti nezodpovědní levičáci chtějí vzít: "náš blahobyt, naši svobodu, náš kapitalismus!!"
Kdybych to nečetl na vlastní oči, vůbec bych si nedokázal představit, že je něco takového ještě dnes vůbec možné: že někdo samotný k a p i t a l i s m u s dokáže glorifikovat jako jednu z nejvyšších hodnot vůbec, kterou je nutno bránit proti ochráncům životního prostředí!
A takovýto fanatický vyznavač kapitalismu, který raději nechá v ekologické katastrofě zničit celou planetu, jenom aby si mohl pro zbytek svého života uchovat svůj "blahobyt" - tak někdo takový může být v českých poměrech váženým senátorem!
JK
Za odmítavými a dehonestujícími reakcemi na Gretu nejen v českém prostředí cítím strach ředitelů zeměkoule a jejich poskoků, že tentokrát by to mohlo přerůst v masové sociální hnutí podobného charakteru jako bývalo běžné v 60. letech. No a střední a nižší vrstvy, ty se jednak bojí, že by mohly přijít i o to málo, co jim po rozpadu sociálního státu ještě zbývá, a za druhé stále ještě vzhlížejí k vyšším vrstvám, kam se doufají jednoho dostat, a přebírají jejich postoje i rétoriku.
JN
September 20, 2019 v 13.00
Ten rozdíl mezi Čapkem (potažmo Masarykem) a Mussolinim
tedy - jak naznačujete - pane Poláčku, asi není nijak zásadní:
Masaryk byl levicový korporativista, Mussolini pravicový, ale i Mussolini byl předtím levicový.
--------------------------------------
Zapamatujte si tedy, milí skauti, mezi Masarykem a Mussolinim není velký rozdíl.
Masaryk byl levicový korporativista, Mussolini pravicový, ale i Mussolini byl předtím levicový.
--------------------------------------
Zapamatujte si tedy, milí skauti, mezi Masarykem a Mussolinim není velký rozdíl.
September 20, 2019 v 14.02
"Korporativismus předpokládá omezený počet nekonkurenčních organizací s povinným nebo polopovinným členstvím v nich, členství je profesně organizováno podobně jako u středověkých cechů."
Je prý velmi rozporný. Může znamenat počátek ekonomického fašismu, nicméně uplatňuje se i v demokratických státech https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Korporativismus
Je prý velmi rozporný. Může znamenat počátek ekonomického fašismu, nicméně uplatňuje se i v demokratických státech https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Korporativismus
JN
jsou typickými rysy fašistických ideologií "rovnostářský kolektivismus, autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu".
Řekl bych, že stačí malinko to změnit, a sedí to nejen na fašismus.
Řekl bych, že stačí malinko to změnit, a sedí to nejen na fašismus.
JN
před nějakým časem se na stránkách DR (v článku, jehož název si už nepamatuji) objevilo postesknutí, že evropští nacionalisté "se organizují mezinárodně". Neměli bychom v takovém případě mluvit tedy spíše o "internacionalismu"?
JP
September 21, 2019 v 11.18
Pane Nusharte, podle Vaší "logiky" by tedy musel platit i následující sylogismus:
Šašek je smrtelný.
Nushart je smrtelný.
Není tedy žádného rozdílu mezi Nushartem a šaškem.
Šašek je smrtelný.
Nushart je smrtelný.
Není tedy žádného rozdílu mezi Nushartem a šaškem.
JP
September 21, 2019 v 11.25
Pro všechny ostatní (s výjimkou pana Nusharta): v uvedeném smyslu byl ovšem "korporativní" i samotný Marx.
Na jednu stranu byl Marx samozřejmě zásadním odpůrcem korporativismu, tedy popírání třídního boje ve jménu nadtřídní (nacionální) pospolitosti. Toto ovšem platilo jenom pro éru kapitalismu; zatímco v éře komunismu se náhle znovu vynořují základní momenty právě tohoto korporativismu!
Totiž: pro éru komunismu je popírána existence zásadních protikladů mezi velkými společenskými skupinami;
má panovat zásadní harmonie v rámci daného společenství;
"dobrá práce" má být základem této beztřídní harmonie.
A ten samý "korporativismus" v uvedeném smyslu platí ostatně i pro křesťanské "Království boží" - i tady mají mávnutím kouzelného proutku zmizet všechny mezilidské, tedy společenské konflikty a protiklady, všichni lidé se mají slít v jednu jedinou pospolitou a harmonickou masu.
Snad jediný rozdíl je v tom, že tady základem této všeobjímající pospolitosti nemá být ani tak ona "dobrá práce", jako obecný stav religiózního vytržení.
Na jednu stranu byl Marx samozřejmě zásadním odpůrcem korporativismu, tedy popírání třídního boje ve jménu nadtřídní (nacionální) pospolitosti. Toto ovšem platilo jenom pro éru kapitalismu; zatímco v éře komunismu se náhle znovu vynořují základní momenty právě tohoto korporativismu!
Totiž: pro éru komunismu je popírána existence zásadních protikladů mezi velkými společenskými skupinami;
má panovat zásadní harmonie v rámci daného společenství;
"dobrá práce" má být základem této beztřídní harmonie.
A ten samý "korporativismus" v uvedeném smyslu platí ostatně i pro křesťanské "Království boží" - i tady mají mávnutím kouzelného proutku zmizet všechny mezilidské, tedy společenské konflikty a protiklady, všichni lidé se mají slít v jednu jedinou pospolitou a harmonickou masu.
Snad jediný rozdíl je v tom, že tady základem této všeobjímající pospolitosti nemá být ani tak ona "dobrá práce", jako obecný stav religiózního vytržení.
JP
Tak ty včerejší demonstrace proběhly opravdu na celém světě, zúčastnil se jich poměrně dost velký počet lidí, a to zdaleka ne pouze studentů či žáků; v daném smyslu tedy tuto akci je možno označit za v zásadě úspěšnou.
Na straně druhé: nestávkovalo se - v doslovném smyslu - zřejmě nikde. Dělnická třída (o které byla minule řeč) nevystoupila jako rozhodný a rozhodující celek; ani žádná jiná (s výjimkou těch žáků) relevantní společenská či profesní skupina. Tyto demonstrace tedy zůstaly nakonec víceméně individuální záležitostí - to jest, dostavili se na ně jenom ti, kteří už tak jako tak mají ekologické cítění.
Jestli takováto akce bude mít dostatečně velký potenciál, aby opravdu mohla "pohnout světem" - na to si tedy budeme muset ještě počkat.
Na straně druhé: nestávkovalo se - v doslovném smyslu - zřejmě nikde. Dělnická třída (o které byla minule řeč) nevystoupila jako rozhodný a rozhodující celek; ani žádná jiná (s výjimkou těch žáků) relevantní společenská či profesní skupina. Tyto demonstrace tedy zůstaly nakonec víceméně individuální záležitostí - to jest, dostavili se na ně jenom ti, kteří už tak jako tak mají ekologické cítění.
Jestli takováto akce bude mít dostatečně velký potenciál, aby opravdu mohla "pohnout světem" - na to si tedy budeme muset ještě počkat.
September 21, 2019 v 12.44
Pane Poláčku, promiňte, že to tak napíšu, ale už zase plácáte ty svoje nesmysly o Božím království, které přijde "mávnutím kouzelného proutku" a všichni se "slijou v jednu jedinou pospolitou a harmonickou masu".
Nic z toho není pravda. Boží království není žádná vyčarovaná "slitina". Boží království není z tohoto světa, ale lidé tam přesto vstupovat mohou. Nejde o žádný rauš,který nahradí práci.
Ti, kteří tam vcházejí, pak království šíří kolem sebe i v tom vnějším světě.
Nic z toho není pravda. Boží království není žádná vyčarovaná "slitina". Boží království není z tohoto světa, ale lidé tam přesto vstupovat mohou. Nejde o žádný rauš,který nahradí práci.
Ti, kteří tam vcházejí, pak království šíří kolem sebe i v tom vnějším světě.
September 21, 2019 v 13.19
Proč dělníci nebojují za klima? Proč by právě oni měli bojovat o prodloužení své existence?
JK
Proč myslíte, že dělníkům chybí pud sebezáchovy?
September 21, 2019 v 17.19
Civilizace v lidech pudy potlačuje. Nevěřím, že ti, co demonstrují za klima, jsou k tomu pohnuti pudem sebezáchovy.
HZ
September 21, 2019 v 17.34
Dovolím si spekulaci, paní Hájková. Je možné, že boj za klima dává těm, co se k němu připojují, pocit naplnění. Je to svého druhu snaha překonat odcizení, o kterém tu byla debata jinde. Proč je mezi nimi málo dělníků, nevím. Ostatně, je to pravda? Pokud ano, pak jedno z možných vysvětlení je to, že dělníci jsou vystaveni existenční nejistotě víc než jiní občané a to je vyčerpává natolik, že jim pro boj o klima nezbývá energie.
JK
"Nevěřím, že ti, co demonstrují za klima, jsou k tomu pohnuti pudem sebezáchovy."
A čím tedy?
A čím tedy?
September 21, 2019 v 17.54
Je to možné, paní Zemanová. Každý hledá naplnění v něčem jiném. Odmítám to pokládat za záležitost pudů. Ty člověka chrání třeba před sebevraždou nebo před nebezpečným jednáním. Velí spíš něco nedělat než dělat. Maximálně dát se na útěk.
Když už v těch demonstracích chceme vidět pudy, snad by se ještě tak dalo mluvit o pudu péče o potomstvo, který prý souvisí s potřebou otevřené budoucnosti.
To vyčerpání a ztráta energie, které bývají spojeny s jistou rezignací, v tom jistě také hraje roli.
Když jsem napsala, že civilizace nutí lidi potlačovat v sobě pudy, pak to o takovýchto lidech platí tím víc.
Když už v těch demonstracích chceme vidět pudy, snad by se ještě tak dalo mluvit o pudu péče o potomstvo, který prý souvisí s potřebou otevřené budoucnosti.
To vyčerpání a ztráta energie, které bývají spojeny s jistou rezignací, v tom jistě také hraje roli.
Když jsem napsala, že civilizace nutí lidi potlačovat v sobě pudy, pak to o takovýchto lidech platí tím víc.
Myšlenky se zkrátka šíří a ujímají. Důvody není tak snadné zjistit.
JN
September 21, 2019 v 18.29
"Za druhé jim pak nabídne konkrétní metodickou podporu v potřebných věcech, jako je kritické myšlení..." (z otevřeného dopisu)
Domnívám se, že v uvedeném kontextu jde o kontroverzní formulaci. Podpora kritického myšlení a podpora určitého (jednotného) náhledu na nějaký problém se navzájem vylučují. Podpora kritického myšlení spočívá naopak ve vytvoření podmínek a prostoru pro svobodu myšlení, nikoliv tedy ve zúžení prostoru pro jednotný náhled na problém. Při podpoře kritického myšlení je pak ale třeba akceptovat, že lidé budou myslet odlišně a docházet k různým závěrům. To je však v rozporu s mnohdy deklarovaným cílem názor lidí na klimatickou krizi sjednotit. Chceme-li tedy názor (potažmo myšlení o něčem) sjednotit, je nejspíše potřeba udělat to nátlakem (někdo je původcem děje), určité myšlení prohlásit za správné a jiné za špatné, což je pochopitelně zase v rozporu s názorovou pluralitou v demokracii i se samotným kritickým myšlením.
JK
"Myšlenky se zkrátka šíří a ujímají. Důvody není tak snadné zjistit."
Nehledejte v tom žádnou velkou vědu. Ty důvody byly celkem snadno čitelné na transparentech, které si na ty demonstrace jejich účastníci přinesli. A pud sebezáchovy není nic nízkého. Přežít chtějí všichni. Některé z těch transparentů mluvily jasně. "Chceme mít budoucnost."
Myslím, že ty důvody celkem přehledně a pochopitelně shrnul Josef Patočka ve svém dnešním eseji tady:
http://denikreferendum.cz/clanek/30164-na-ceste-do-pekla-jak-nas-ekonomicky-system-privedl-svet-do-klimaticke-krize
Nehledejte v tom žádnou velkou vědu. Ty důvody byly celkem snadno čitelné na transparentech, které si na ty demonstrace jejich účastníci přinesli. A pud sebezáchovy není nic nízkého. Přežít chtějí všichni. Některé z těch transparentů mluvily jasně. "Chceme mít budoucnost."
Myslím, že ty důvody celkem přehledně a pochopitelně shrnul Josef Patočka ve svém dnešním eseji tady:
http://denikreferendum.cz/clanek/30164-na-ceste-do-pekla-jak-nas-ekonomicky-system-privedl-svet-do-klimaticke-krize
JK
To je zase demagogie jak vyšitá.
Kritické myšlení se vyznačuje tím, že se dokáže dopracovat ke správným a pravdivým závěrům. Jestliže ty závěry budou správné a pravdivé, budou i jednotné, bez veškerého nátlaku. V případě klimatické krize je celkem jasně prokázáno, že závěry na nichž se sjednotili vědci, správné a pravdivé jsou. A dá se taky doložit, že opačné závěry jsou prosazovány za peníze, které do jejich šíření investovali ti, kdo na příčinách klimatické krize vydělávají, tj. především fosilní průmysl a jeho loutky v politice.
Šíření produktů prádelen mozků financovaných korporacemi opravdu nemá s podporou kritického myšlení nic společného. A jak připomíná Josef Patočka ve svém dnes publikovaném eseji, fosilní korporace vědí o skutečných následcích svého podnikání už nejmíň 40 let. Proto za popírání klimatické změny platily často týmž lidem, kteří předtím za peníze tabákových korporací popírali škodlivost kouření.
Kritické myšlení se vyznačuje tím, že se dokáže dopracovat ke správným a pravdivým závěrům. Jestliže ty závěry budou správné a pravdivé, budou i jednotné, bez veškerého nátlaku. V případě klimatické krize je celkem jasně prokázáno, že závěry na nichž se sjednotili vědci, správné a pravdivé jsou. A dá se taky doložit, že opačné závěry jsou prosazovány za peníze, které do jejich šíření investovali ti, kdo na příčinách klimatické krize vydělávají, tj. především fosilní průmysl a jeho loutky v politice.
Šíření produktů prádelen mozků financovaných korporacemi opravdu nemá s podporou kritického myšlení nic společného. A jak připomíná Josef Patočka ve svém dnes publikovaném eseji, fosilní korporace vědí o skutečných následcích svého podnikání už nejmíň 40 let. Proto za popírání klimatické změny platily často týmž lidem, kteří předtím za peníze tabákových korporací popírali škodlivost kouření.
JN
September 21, 2019 v 20.41
"Kritické myšlení se vyznačuje tím, že se dokáže dopracovat ke správným a pravdivým závěrům"
Kritické myšlení se NEVYZNAČUJE tím, že se dokáže dopracovat ke správným a pravdivým závěrům. Kritické myšlení je PROCES, splňující určité náležitosti.
Například "nesrovnalosti" ve výsledcích Michelsonova pokusu se snažilo vysvětlit více fyziků a v žádném případě nelze říci, že jedině Einstein a Lorentz mysleli kriticky a ti ostatní, kteří se ke "správnému a pravdivému" výsledku nedopracovali, kriticky nemysleli.
Navíc samozřejmě nemůžeme vědět, zda Einsteinova teorie je "správný a pravdivý" výsledek. Může se totiž jednat pouze o výsledek částečný (podobně jako newtonovská fyzika je částečně správná a pravdivá, ale "nesrovnalosti" Michelsonova pokusu již vysvětlit nedokáže).
Například "nesrovnalosti" ve výsledcích Michelsonova pokusu se snažilo vysvětlit více fyziků a v žádném případě nelze říci, že jedině Einstein a Lorentz mysleli kriticky a ti ostatní, kteří se ke "správnému a pravdivému" výsledku nedopracovali, kriticky nemysleli.
Navíc samozřejmě nemůžeme vědět, zda Einsteinova teorie je "správný a pravdivý" výsledek. Může se totiž jednat pouze o výsledek částečný (podobně jako newtonovská fyzika je částečně správná a pravdivá, ale "nesrovnalosti" Michelsonova pokusu již vysvětlit nedokáže).
JK
Právě jste se dopustil argumentačního faulu zvaného red herring (česky: a vy zase bijete černochy). Je řeč o klimatické krizi, nikoli o Einsteinovi a Michelsonovi.
Pokud jde o klimatickou krizi, tak lze celkem snadno doložit, kde, proč a za čí peníze vznikly názory, které popírají její antropogenní původ, stejně tak jako že ty názory nevznikly ve snaze o uplatnění procesu kritického myšlení, ale na něčí objednávku.
Pokud jde o klimatickou krizi, tak lze celkem snadno doložit, kde, proč a za čí peníze vznikly názory, které popírají její antropogenní původ, stejně tak jako že ty názory nevznikly ve snaze o uplatnění procesu kritického myšlení, ale na něčí objednávku.
JN
September 22, 2019 v 5.44
"Právě jste se dopustil argumentačního faulu zvaného red herring (česky: a vy zase bijete černochy). Je řeč o klimatické krizi."
Není řeč o klimatické krizi. Řeč je o kritickém myšlení.
Citoval jsem, pane Kalousi, větu z otevřeného dopisu skautů a napsal jsem, že z (mnou uvedených) příslušných důvodů se domnívám, že jde o kontroverzní formulaci. Ta citovaná věta se týkala "podpory kritického myšlení". Vy jste ony mnou uvedené důvody zpochybnil tvrzením, že rozpoznávacím znakem kritického myšlení je správný a pravdivý závěr, ke kterému takové myšlení (vždy?) vede. Nyní tedy zase já reaguji na tuto vaši námitku (kterou jsem i ocitoval v nadpisu svého příspěvku).
Nemůžete mě tedy nyní absurdně obvinit z toho, že v rozhovoru reaguji na Vaše slova. (Náš spor se stále týká vymezení pojmu "kritické myšlení", tedy toho, zda kritické myšlení musí vždy ve všech případech dojít ke stejnému závěru. Vy tvrdíte, že musí, já tvrdím, že shodou ve výsledku se kritické myšlení nevyznačuje.)
Citoval jsem, pane Kalousi, větu z otevřeného dopisu skautů a napsal jsem, že z (mnou uvedených) příslušných důvodů se domnívám, že jde o kontroverzní formulaci. Ta citovaná věta se týkala "podpory kritického myšlení". Vy jste ony mnou uvedené důvody zpochybnil tvrzením, že rozpoznávacím znakem kritického myšlení je správný a pravdivý závěr, ke kterému takové myšlení (vždy?) vede. Nyní tedy zase já reaguji na tuto vaši námitku (kterou jsem i ocitoval v nadpisu svého příspěvku).
Nemůžete mě tedy nyní absurdně obvinit z toho, že v rozhovoru reaguji na Vaše slova. (Náš spor se stále týká vymezení pojmu "kritické myšlení", tedy toho, zda kritické myšlení musí vždy ve všech případech dojít ke stejnému závěru. Vy tvrdíte, že musí, já tvrdím, že shodou ve výsledku se kritické myšlení nevyznačuje.)
September 22, 2019 v 7.03
Pravdivý závěr se vyznačuje tím, že nikdy není definitivní.
HZ
September 22, 2019 v 8.47
Za každou vědeckou studií jsou peníze.
To se samozřejmě netýká jen klimatu.
Ale když jsme u něj, asi není fér předpokládat, že Milutina Milankoviče financovala uhelná lobby a tatáž dnes podporuje Pattersonův výzkum bahenního dna irského jezera Lough Monreagh.
Důkazy oteplování Země i urychlování tohoto jevu lidskou činností jsou dnes většinově přijímány. Názory, že výkyvy klimatu mohou být příznaky klimatického stádia, předcházejícího novému glaciálu, s nimi v podstatě nejsou v rozporu. Teorie, že náhlé ochlazení může nastat v řádu měsíců, se samozřejmě jeví jako kuriózní, nicméně není vyloučeno, že i ono si najde své zapálené věrozvěsty. Zatím má lidstvo štěstí, že Gréta Tunbergová podporuje snižování emisí a že konkurenční davy nesvolává prorokyně příchodu doby ledové.
To se samozřejmě netýká jen klimatu.
Ale když jsme u něj, asi není fér předpokládat, že Milutina Milankoviče financovala uhelná lobby a tatáž dnes podporuje Pattersonův výzkum bahenního dna irského jezera Lough Monreagh.
Důkazy oteplování Země i urychlování tohoto jevu lidskou činností jsou dnes většinově přijímány. Názory, že výkyvy klimatu mohou být příznaky klimatického stádia, předcházejícího novému glaciálu, s nimi v podstatě nejsou v rozporu. Teorie, že náhlé ochlazení může nastat v řádu měsíců, se samozřejmě jeví jako kuriózní, nicméně není vyloučeno, že i ono si najde své zapálené věrozvěsty. Zatím má lidstvo štěstí, že Gréta Tunbergová podporuje snižování emisí a že konkurenční davy nesvolává prorokyně příchodu doby ledové.
JP
Paní Hájková, to křesťanské "Království boží" je v prvé řadě sen.
Je to odvěký sen člověka o tom, že se jednou provždy zbaví tíhy vezdejšího žití, že najde svůj ráj, kde nebude vystaven nutnosti denně znovu a znovu bojovat o svůj život (či jeho materiální zabezpečení); kde bude zažívat pocit dokonalého a trvalého štěstí, bez konfliktů a ve všeobecné harmonii s celým světem.
Tohle je tedy pravý základ křesťanského "Božího království"; všechno ostatní jsou jenom kulisy, jak si tento šťastný stav představit, přiblížit a vymalovat.
Ta samá touha po tomto šťastném, všech rozporů a konfliktů jednou provždy zbaveném světě stála nakonec i u zrodu komunismu. V tomto ohledu tedy mezi komunismem a "Královstvím božím" není žádného zásadního rozdílu. Rozdíl je jenom v tom, že to "Království boží" se opírá jenom o víru, zatímco ten komunismus se domníval, že se dokáže odůvodnit čistě "vědecky".
Jak známo, s tou jeho "vědeckostí" to ovšem také nedopadlo příliš dobře. Totiž: určitá míra vědeckosti tu bezpochyby je přítomna; ale co pomůže veškerá vědeckost, když už v samotných programových východiscích je celá věc zúžena, deformována jenom na jednu jedinou perspektivu. A to právě s pohledem na dosažení té všeobecné harmonie. V daném smyslu tedy i komunismus stál nakonec vlastně jenom na víře.
Je to odvěký sen člověka o tom, že se jednou provždy zbaví tíhy vezdejšího žití, že najde svůj ráj, kde nebude vystaven nutnosti denně znovu a znovu bojovat o svůj život (či jeho materiální zabezpečení); kde bude zažívat pocit dokonalého a trvalého štěstí, bez konfliktů a ve všeobecné harmonii s celým světem.
Tohle je tedy pravý základ křesťanského "Božího království"; všechno ostatní jsou jenom kulisy, jak si tento šťastný stav představit, přiblížit a vymalovat.
Ta samá touha po tomto šťastném, všech rozporů a konfliktů jednou provždy zbaveném světě stála nakonec i u zrodu komunismu. V tomto ohledu tedy mezi komunismem a "Královstvím božím" není žádného zásadního rozdílu. Rozdíl je jenom v tom, že to "Království boží" se opírá jenom o víru, zatímco ten komunismus se domníval, že se dokáže odůvodnit čistě "vědecky".
Jak známo, s tou jeho "vědeckostí" to ovšem také nedopadlo příliš dobře. Totiž: určitá míra vědeckosti tu bezpochyby je přítomna; ale co pomůže veškerá vědeckost, když už v samotných programových východiscích je celá věc zúžena, deformována jenom na jednu jedinou perspektivu. A to právě s pohledem na dosažení té všeobecné harmonie. V daném smyslu tedy i komunismus stál nakonec vlastně jenom na víře.
JP
Za prvé, začít stávkovat - v plném slova smyslu - je mnohem obtížnější, než jenom jít na demonstraci (anebo prostě "stávkovat" tím že nejdu do školy).
Stávkovat za životní prostředí - to by fakticky ani vůbec nebylo možné, to jest nebylo by to legální. Legálně mohou zaměstnanci stávkovat jenom za prosazení svých ryze profesních/zaměstnaneckých zájmů. - Proto také jeden německý odborový funkcionář radil německým dělníkům: odpíchnout konec směny, a potom na demonstraci za životní prostředí!
Na straně druhé ovšem platí: opravdový impuls by to hnutí za klima dostalo až tehdy, kdyby se dělníci vykašlali na všechny zákazy, a opravdu vyhlásili stávku. S tím, že tam kde jde o holé přežití ztrácejí všechny formální předpisy svou platnost.
-----------------------------------
To je tedy jedna stránka věci. Na straně druhé - opravdu by nebyl zcela nezajímavý sociologický průzkum, jaké bylo sociální složení těch, kteří se těch demonstrací zúčastnili. A je opravdu dost dobře pravděpodobné, že dělnická třída zde byla značně podreprezentována.
Ekologická témata - a to je už dávno známo - jsou totiž v prvé řadě reflektována vzdělanou střední třídou. Jak už jsem napsal výše: dělnická třída je příliš vázaná materiálně, za prvé celý den je prakticky uvázaná v produkčním procesu, a za druhé si většinou chce prostě užívat konzumu. Nějaký revoluční počin od ní lze za daných okolností sotva očekávat.
Je to právě ta vzdělaná střední třída, která má za prvé dostatek času na to vůbec se nějakým ekologickým tématům věnovat, diskutovat o nich, angažovat se; a za druhé která díky svému vzdělání dokáže přece jenom vidět trochu více dopředu, není natolik vázána jenom na to bezprostřední "tady a teď".
Stávkovat za životní prostředí - to by fakticky ani vůbec nebylo možné, to jest nebylo by to legální. Legálně mohou zaměstnanci stávkovat jenom za prosazení svých ryze profesních/zaměstnaneckých zájmů. - Proto také jeden německý odborový funkcionář radil německým dělníkům: odpíchnout konec směny, a potom na demonstraci za životní prostředí!
Na straně druhé ovšem platí: opravdový impuls by to hnutí za klima dostalo až tehdy, kdyby se dělníci vykašlali na všechny zákazy, a opravdu vyhlásili stávku. S tím, že tam kde jde o holé přežití ztrácejí všechny formální předpisy svou platnost.
-----------------------------------
To je tedy jedna stránka věci. Na straně druhé - opravdu by nebyl zcela nezajímavý sociologický průzkum, jaké bylo sociální složení těch, kteří se těch demonstrací zúčastnili. A je opravdu dost dobře pravděpodobné, že dělnická třída zde byla značně podreprezentována.
Ekologická témata - a to je už dávno známo - jsou totiž v prvé řadě reflektována vzdělanou střední třídou. Jak už jsem napsal výše: dělnická třída je příliš vázaná materiálně, za prvé celý den je prakticky uvázaná v produkčním procesu, a za druhé si většinou chce prostě užívat konzumu. Nějaký revoluční počin od ní lze za daných okolností sotva očekávat.
Je to právě ta vzdělaná střední třída, která má za prvé dostatek času na to vůbec se nějakým ekologickým tématům věnovat, diskutovat o nich, angažovat se; a za druhé která díky svému vzdělání dokáže přece jenom vidět trochu více dopředu, není natolik vázána jenom na to bezprostřední "tady a teď".
September 22, 2019 v 10.19
Samozřejmě, že člověk nemusí bojovat o svůj život. Ježíš o něj také nebojoval.
JN
September 22, 2019 v 12.01
Pokud by se kritické myšlení vyznačovalo tím, že vždy dospěje ke správnému a pravdivému výsledku,
pak by to patrně (v jakémsi prvním přiblížení) vedlo k nutnosti o pravdě hlasovat.
Předpokládejme, že každý sám u sebe předpokládá existenci kritického myšlení, ovšem výsledky procesu myšlení jsou u různých lidí různé - neshodují se. To by znamenalo, že počet správných a pravdivých výsledků odpovídá počtu vzájemně odlišných výsledků v množině všech kriticky myslících lidí, nebo by to také mohlo znamenat, že někteří lidé do množiny kriticky myslících nepatří. Pokud bychom v souladu s přirozeným cítěním předpokládali, že chyba se vyskytuje méně často než správný výsledek, můžeme pak o správném a pravdivém výsledku hlasovat, přičemž pravda bude ten výsledek, který získá nejvíce hlasů.
Pokud naopak budeme předpokládat, že kritické myšlení se u lidí vyskytuje pouze velmi vzácně, budeme za pravdu považovat ten výsledek, který - v extrémním případě - získá hlasů nejméně, tedy hlas pouze jeden. Takových výsledků s jediným hlasem však bude pravděpodobně celá řada...
Při předpokladu vzácného výskytu kritického myšlení je tedy hlasování pro určení pravdy metodou nevhodnou. Při předpokladu častějšího výskytu správného a pravdivého výsledku je metoda hlasování k určení pravdy naopak dostačující (můžeme hlasování omezit třeba jen na skupinu kvalifikovaných klimatologů).
Z úvahy je patrné (a bylo to patrné hned na jejím začátku - vyplývá to totiž z předpokladu pana Kalouse) že "pravda" a "kritické myšlení" se v takovémto chápání stávají vlastně ekvivalentní.
Tvrzení "já mám pravdu (za všech okolností)" je poměrně troufalé a nezanechává v posluchačích vždy dobrý dojem. Mnohem přijatelnější je proto tvrzení, že "názor, který zastávám, vyplývá z kritického myšlení, přičemž kritické myšlení je metodou jak vždy a za všech okolností dojít ke správnému a pravdivému výsledku".
Jak vidno, uvedená tvrzení jsou ekvivalentní, ale to druhé zní mnohem lépe, je přijatelnější. Pojem "kritické myšlení" je tedy v tomto případě použit účelově - za účelem zvýšení obecné přijatelnosti výroku.
Budu-li tedy chtít, aby nějaký můj názor byl považován za pravdu (aby ho všichni jako pravdu přijímali), vytvořím nejprve pevné asociační spojení mezi propagovaným názorem a "kritickým myšlením", a pak již stačí "poskytovat podporu kritickému myšlení" a ještě tím vlastně manipulovaným lidem lichotím. Ovšem pozor, popisuji zde metodu manipulace, ale neříkám nic o samotné pravdivosti či nepravdivosti názoru, ke kterému jsou lidé touto metodou manipulováni. (V žádném případě tedy existenci klimatické změny a z ní vyplývající nebezpečí nepopírám. Pokud by mi bylo toto popírání podsunuto, šlo by o manipulaci.)
Předpokládejme, že každý sám u sebe předpokládá existenci kritického myšlení, ovšem výsledky procesu myšlení jsou u různých lidí různé - neshodují se. To by znamenalo, že počet správných a pravdivých výsledků odpovídá počtu vzájemně odlišných výsledků v množině všech kriticky myslících lidí, nebo by to také mohlo znamenat, že někteří lidé do množiny kriticky myslících nepatří. Pokud bychom v souladu s přirozeným cítěním předpokládali, že chyba se vyskytuje méně často než správný výsledek, můžeme pak o správném a pravdivém výsledku hlasovat, přičemž pravda bude ten výsledek, který získá nejvíce hlasů.
Pokud naopak budeme předpokládat, že kritické myšlení se u lidí vyskytuje pouze velmi vzácně, budeme za pravdu považovat ten výsledek, který - v extrémním případě - získá hlasů nejméně, tedy hlas pouze jeden. Takových výsledků s jediným hlasem však bude pravděpodobně celá řada...
Při předpokladu vzácného výskytu kritického myšlení je tedy hlasování pro určení pravdy metodou nevhodnou. Při předpokladu častějšího výskytu správného a pravdivého výsledku je metoda hlasování k určení pravdy naopak dostačující (můžeme hlasování omezit třeba jen na skupinu kvalifikovaných klimatologů).
Z úvahy je patrné (a bylo to patrné hned na jejím začátku - vyplývá to totiž z předpokladu pana Kalouse) že "pravda" a "kritické myšlení" se v takovémto chápání stávají vlastně ekvivalentní.
Tvrzení "já mám pravdu (za všech okolností)" je poměrně troufalé a nezanechává v posluchačích vždy dobrý dojem. Mnohem přijatelnější je proto tvrzení, že "názor, který zastávám, vyplývá z kritického myšlení, přičemž kritické myšlení je metodou jak vždy a za všech okolností dojít ke správnému a pravdivému výsledku".
Jak vidno, uvedená tvrzení jsou ekvivalentní, ale to druhé zní mnohem lépe, je přijatelnější. Pojem "kritické myšlení" je tedy v tomto případě použit účelově - za účelem zvýšení obecné přijatelnosti výroku.
Budu-li tedy chtít, aby nějaký můj názor byl považován za pravdu (aby ho všichni jako pravdu přijímali), vytvořím nejprve pevné asociační spojení mezi propagovaným názorem a "kritickým myšlením", a pak již stačí "poskytovat podporu kritickému myšlení" a ještě tím vlastně manipulovaným lidem lichotím. Ovšem pozor, popisuji zde metodu manipulace, ale neříkám nic o samotné pravdivosti či nepravdivosti názoru, ke kterému jsou lidé touto metodou manipulováni. (V žádném případě tedy existenci klimatické změny a z ní vyplývající nebezpečí nepopírám. Pokud by mi bylo toto popírání podsunuto, šlo by o manipulaci.)
JN
September 22, 2019 v 12.40
"Je to právě ta vzdělaná střední třída, která má za prvé dostatek času na to vůbec se nějakým ekologickým tématům věnovat..."
------------------------------
Dělník, který dělá od šesti do dvou, má toho času pochopitelně mnohem více, než univerzitní profesor, který se vrací domů pozdě večer, hlavou se mu honí problémy jeho vědecké práce a ještě se přitom musí postarat o rodinu.
------------------------------
Dělník, který dělá od šesti do dvou, má toho času pochopitelně mnohem více, než univerzitní profesor, který se vrací domů pozdě večer, hlavou se mu honí problémy jeho vědecké práce a ještě se přitom musí postarat o rodinu.
September 22, 2019 v 13.19
Já myslím, že lidé si vždycky udělají čas na to, co je silně zaujme.
JN
September 22, 2019 v 13.40
Ano. A někdy máme sklon hodnotit podle toho i morální kvalitu člověka.
IH
Některé důvody toho, proč jsou dělníci převážně zdrženliví, skeptičtí nebo i vysloveně nepřátelští k enviromentálnímu hnutí, byly již výše konstatovány. Svou roli hraje ovšem také dělnická spjatost s materií a prací, jež je vede od idealismu k někdy poněkud přízemnímu realismu a materialismu. Dalo by se uvažovat o návaznosti na někdejší tendenci právě dělníků zbavovat se jako první náboženského pohledu na svět (byť jejich pokrokovost neoceníme třeba v obou případech stejně).
Lepší bude možná zamyslet se obecněji nad určitým cynismem, nad přístupem "po nás potopa!"
Typickým dnešním dělníkem je třeba řidič z povolání. Velmi často si stěžuje na nedostatek dálnic. V podstatě by jezdil jen po nich a nechce si připustit, že by to stálo opravdu mnoho, nejen ve finančním slova smyslu. Nebo si vezměme zedníka. Nejčastěji se narodil v jiné zemi. Jestliže mu jeho chlebodárce dá za úkol bourat přes víkend či v noci nějakou budovu, klidně to udělá, i kdyby to byla jedinečná kulturní památka. Tato mentalita "košile bližší než kabát" se pochopitelně ve vztahu k enviromentálním aktivitám nezapře.
Není snadné rozhodnout, jak pro přírodu a sebe udělat co nejvíc. Může to být naší přítomností na Staromáku? Nebylo by lepší, kdybychom dokázali zabránit třeba zbourání nějaké staré továrny a dosáhli její účelné adaptace? Úspora energie (nemluvě o jiném přínosu) by asi nebyla malá (kolik náklaďáků odváží jen suť).
Je třeba říci, že mnozí lidé se demonstrací "za klima" neúčastní nejen pro svou lhostejnost, ale také proto, že by to bylo poněkud v rozporu s jejich jiným konáním (třeba nazítří odlétají kdoví kam). Jiní se jich přesto, nebo právě proto účastní. Někteří si možná vlastně pořizují odpustek. Ale i tak jim nakonec patří dík.
Lepší bude možná zamyslet se obecněji nad určitým cynismem, nad přístupem "po nás potopa!"
Typickým dnešním dělníkem je třeba řidič z povolání. Velmi často si stěžuje na nedostatek dálnic. V podstatě by jezdil jen po nich a nechce si připustit, že by to stálo opravdu mnoho, nejen ve finančním slova smyslu. Nebo si vezměme zedníka. Nejčastěji se narodil v jiné zemi. Jestliže mu jeho chlebodárce dá za úkol bourat přes víkend či v noci nějakou budovu, klidně to udělá, i kdyby to byla jedinečná kulturní památka. Tato mentalita "košile bližší než kabát" se pochopitelně ve vztahu k enviromentálním aktivitám nezapře.
Není snadné rozhodnout, jak pro přírodu a sebe udělat co nejvíc. Může to být naší přítomností na Staromáku? Nebylo by lepší, kdybychom dokázali zabránit třeba zbourání nějaké staré továrny a dosáhli její účelné adaptace? Úspora energie (nemluvě o jiném přínosu) by asi nebyla malá (kolik náklaďáků odváží jen suť).
Je třeba říci, že mnozí lidé se demonstrací "za klima" neúčastní nejen pro svou lhostejnost, ale také proto, že by to bylo poněkud v rozporu s jejich jiným konáním (třeba nazítří odlétají kdoví kam). Jiní se jich přesto, nebo právě proto účastní. Někteří si možná vlastně pořizují odpustek. Ale i tak jim nakonec patří dík.
September 23, 2019 v 5.37
Dějiny se dělají ve velkých městech. Ale my vesničané, co do nich nejezdíme na demonstrace, budeme možná časem do nich také přesídleni, abychom neznečišťovali krajinu a neubirali prostor volné přírodě.
JN
September 23, 2019 v 8.45
"Svou roli hraje ovšem také dělnická spjatost s materií a prací, jež je vede od idealismu k někdy poněkud přízemnímu realismu a materialismu."
Univerzitní profesor je také spjat s materií. A to možná víc, než si myslíte. Nevzpomínám si totiž, pane Horáku, že by zde v těchto diskusích o svých platových poměrech hovořil ještě někdo jiný kromě univerzitního profesora.
September 23, 2019 v 9.02
Pravda. Ono to tak rychle nepůjde, takže mě se to, vzhledem k věku, už asi nedotkne.
Ale před časem se i tady psalo o tom, že obyvatelstvo se možná bude muset sestěhovat do velkých měst, aby se co nejvíce prostoru ponechalo divoké přírodě.
Ale před časem se i tady psalo o tom, že obyvatelstvo se možná bude muset sestěhovat do velkých měst, aby se co nejvíce prostoru ponechalo divoké přírodě.
September 23, 2019 v 9.24
Ano. Sestěhováním by se jistě zpolitizoval.
HZ
o dotčených generacích pod článkem K. Dolejšího
https://blisty.cz/art/97007-o-generacnich-bojich-aneb-v-propasti-gretenismu.html
https://blisty.cz/art/97007-o-generacnich-bojich-aneb-v-propasti-gretenismu.html
JP
Pane Nusharte, v první řadě je nutno rozlišovat mezi "kritickým myšlením" a mezi "sebekritickým myšlením". To je skutečně naprosto fundamentální rozdíl.
V krátkosti by bylo možno říci: "kritické myšlení" je krok k pravdě. "Sebekritické myšlení" je cesta k pravdě.
V krátkosti by bylo možno říci: "kritické myšlení" je krok k pravdě. "Sebekritické myšlení" je cesta k pravdě.
JP
September 23, 2019 v 12.10
Ano, paní Zemanová, ta diskuse na BL je opravdu docela zajímavá.
Ten postoj J. Paroubka je ovšem možno plným právem označit jako akt ekologické ničemnosti. Paroubek se tu prezentoval jako typický ekologický reakcionář, pro kterého to jediné co platí je aby neutrpěl újmu (nás) automobilový průmysl. A ještě nemá zábrany ohrnovat nos nad Gretou T., která - alespoň v rámci svých možností - se snaží o záchranu samotné planety.
Ten postoj J. Paroubka je ovšem možno plným právem označit jako akt ekologické ničemnosti. Paroubek se tu prezentoval jako typický ekologický reakcionář, pro kterého to jediné co platí je aby neutrpěl újmu (nás) automobilový průmysl. A ještě nemá zábrany ohrnovat nos nad Gretou T., která - alespoň v rámci svých možností - se snaží o záchranu samotné planety.
JK
"Chovejte se jako ten správný křesťan."
:-D
I ti nejtvrdší dogmatici a nejkrutější inkvizitoři se podle svého nejhlubšího přesvědčení chovají jako správní křesťané.
:-D
I ti nejtvrdší dogmatici a nejkrutější inkvizitoři se podle svého nejhlubšího přesvědčení chovají jako správní křesťané.
+ Další komentáře