Sněmovna na svém pátečním zasedání v závěrečném třetím čtení schválila novelu lesního zákona, kterou připravil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Poslancům se prostřednictvím pozměňovacích návrhů podařilo prosadit například zákaz zcizování lesů, státní regulaci počtu spárkaté zvěře nebo některá opatření podporující přirozenou obnovu lesů. Většina navržených změn, jež zákonodárci ve spolupráci s odborníky zpracovali, ovšem neprošla. Zástupci opozice proto již avizovali, že se je pokusí prosadit v Senátu.

„Kůrovcová kalamita v kombinaci s postupující klimatickou změnou je bezprecedentní a může mít nedozírné následky. Odborná veřejnost již dvacet let upozorňuje na špatný stav lesů a nedostatky lesního hospodaření. Každé tři minuty u nás zmizí les velikosti fotbalového hřiště. Rozhodli jsme se tuto situaci řešit a společně s Piráty předložit sedm pozměňovacích návrhů, které našim lesům pomohou,“ řekla v úvodu středeční rozpravy poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Jejich cílem bylo mimo jiné posílení druhové sklady lesů, zamezení rozsáhlým holosečím, jež ohrožují půdu a schopnost krajiny zadržovat vodu, prodloužení lhůty pro zalesnění, respektive vytvoření prostoru pro přirozenou obnovu lesů nebo vyvážení početního stavu přemnožené spárkaté zvěře. Ta totiž spase nebo vážně poškodí většinu vysázených nových stromů. Podle poslední inventarizace jde průměrně o čtyřiašedesát procent mladých listnáčů a jedlí.

Lidé píší poslancům, ti jsou zděšeni

Právě o posledním z návrhů, který novelizuje zákon o myslivosti, se ve Sněmovně debatovalo nejvzrušeněji. „Je to přílepek. Nebojím se takového označení,“ zvolal Petr Bendl (ODS), někdejší ministr zemědělství ve vládě Petra Nečase (ODS), kterému se dostalo podpory i ze strany starostky Prahy 2 Jany Černochové (ODS). Ta si navíc postěžovala, že v souvislosti s projednáváním novely lesního zákona byli členové dolní komory Parlamentu vystaveni obrovskému tlaku veřejnosti „Dostávali jsme tisíce emailů,“ vysvětlila.

Předsedkyně Výboru pro obranu se následně jala dlouze předčítat tiskovou zprávu Českomoravské myslivecké jednoty. „Jde o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti za posledních dvacet let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před třetím čtením,“ uvedla organizace, která za hlavního viníka kůrovcové kalamity považuje Hnutí DUHA kvůli podpoře bezzásahových zón na Šumavě. „Je třeba se ptát, co touto dobře marketingovou připravenou akcí sleduje, když je ochotné obětovat zvěř,“ tázal se její místopředseda Jiří Červenka.

„Cestou k záchraně našich lesů není vystřílení veškeré zvěře,“ přispěl svým dílem do rozpravy předseda Výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). „Kolik jste dostali spamových mailů na podporu tohoto pozměňovacího návrhu,“ obrátil se na kolegy v poslaneckých lavicích. „Přišlo jich na dvě stě tisíc. IT oddělení mělo celý víkend plné ruce práce, protože málem položily zdejší systém,“ pokračoval s tím, že není správné, aby zákonodárci byli vystaveni podobným akcím. A závěrem se pléna otázal, kdo „to všechno zaplatil“.

Nejsme ekoteroristé, nechceme rozvrátit zemi

Poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (PRAHA SOBĚ) bývalému příslušníkovi Pohraniční stráže odvětil, že „pokud se cítí být obtěžován komunikací s lidmi, neměl se ucházet o poslanecký mandát“. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) se poté Kotenovi pokusil vysvětlit, že rozeslání dvou set tisíc mailů není technicky nijak složité a lze jej provést zcela zdarma, například prostřednictvím nástroje „Napište jim“. „Pokud tisíc občanů obeslalo každého poslance, tak mi to nepřijde nikterak šílené,“ dodal.

„Bylo by fajn, abychom říkali veřejnosti pravdu. Tvrdit o tomto návrhu, že jde o přílepek, je prachsprostá lež, nikoliv jakási nevědomost. Není pravdou, že jsme ho pokoutně ušili v sídle ekoteroristické organizace, abychom rozvrátili zemi. Naopak vychází z platných strategických dokumentů, z nichž některé jsou již jedenáct let staré. Sakra už. Jsem opravdu rozčílený,“ obořil se na kolegy z řad konzervativní a protofašistické pravice místopředseda zemědělského výboru Radek Holomčík (Piráti).

Diskusi uzavřelo vystoupení poslankyně Evy Fialové (ANO), která představila své pozměňovací návrhy směřující ke zrušení vyplácení újmy na pozemcích státu. Pokud totiž dnes stanoví orgány ochrany přírody omezení těžby, musí platit Lesům České republiky a Vojenským lesům a statkům vzniklou škodu. Jde vposledku o zamezení finančních transferů uvnitř státu, kdy jsou státním podnikům vypláceny prostředky za to, že sledují státem deklarovaný zájem na ochraně lesa.

Předložení zákona — v reakci na kůrovcovou kalamitu, která zasáhla lesy na většině území České republiky — si na ministerstvu zemědělství vyžádala Sněmovna v loňském roce. Odborníci však od počátku upozorňovali, že ani pětadvacátá novela lesy neochrání, neboť v původní verzi opomněla řešení, jež by vedla k posílení jejich odolnosti a ozdravění, bez čehož se nemají šanci vyrovnat s postupujícími změnami klimatu a s nimi souvisejícím suchem. Tomanova předloha vyvolala znepokojení i mezi širokou veřejností, což osvědčuje téměř šedesát tisíc podpisů pod výzvou Hnutí DUHA Zachraňme lesy.