Boj s kůrovcem? Lesy potřebují především snížení stavů zvěře, říkají ekologové

Jakub Krahulec

Lesy České republiky projdou reorganizací, která má za cíl usnadnit boj s kůrovcem. Podle ekologů jsou ale změny netransparentní a neřeší klíčové problémy, zejména dlouhodobé přemnožení spárkaté zvěře, která brání přirozené obnově lesů.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že cestu z krize, která lesy postihla, představuje důsledná proměna lesního hospodaření. Foto WmC

Zeštíhlení provozu a posílení vlastních kapacit pro boj s kůrovcem, to jsou hlavní cíle reorganizace státního podniku Lesy České republiky, kterou během léta schválil jeho ředitel Josef Vojáček. Část odborné veřejnosti ovšem poukazuje na skutečnost, že je celá akce neprůhledná, a zároveň vyjadřuje obavy, zda přijaté změny péče o les jeho stavu výrazněji pomohou.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Reorganizace spočívá mimo jiné ve snížení počtu oblastních ředitelství podniku, a to ze stávajících jedenácti krajských na sedm oblastních. Největší změny v oblasti hospodaření a těžby proběhnou na severu Moravy, kde se sloučí některé dosavadní lesní správy, čímž se zredukuje počet honiteb, na nichž musí Lesy České republiky ze zákona snižovat stavy zvěře.

Ekolog Jaromír Bláha z Hnutí DUHA se proto obává, že důsledkem přijatých kroku ve vnitřní struktuře podniku bude zakonzervování podmínek, v nichž nelze les obnovovat. „Sníží se počet dobře fungujících honiteb, ve kterých si myslivecké hospodaření řídili sami lesníci, a podnik další pronajme bohatým podnikatelům. Ti ovšem nemají zájem na dobrém stavu lesů, ale vysokých počtech vysoké,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Právě přemožená spárkatá zvěř je ovšem jedním z důvodů špatného stavu českých lesů, neboť znemožňuje možnosti obnovy zejména listnáčů a jedlí. „Nejlepší by proto bylo, aby Lesy České republiky přestaly honitby pronajímat,“ dodal Bláha. A obdobné obavy vyjádřil i děkan Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity Libor Jankovský, který varoval zejména před těžkostmi spojenými s obhospodařováním velkých jednotek.

Nejasné změny v kompetencích

Lesy České republiky reorganizaci odůvodňují snížením provozních nákladů v řádu desítek milionů korun a ujišťují, že se omezí pouze administrativní pozice. „Reorganizací se rozhodně nemění počty lesníků v rámci jednotlivých lesních správ ani rozloha území, které mají na starosti,“ řekla Deníku Referendum tiskový mluvčí společnosti Eva Jouklová.

Podle Bláhy by ovšem decentralizace měla být důslednější.„Rušení krajských ředitelství jako mezičlánku v řízení podniku by mělo smysl, kdyby ředitelství v Hradci Králové zároveň přeneslo větší kompetence, pravomoci a zodpovědnost na jednotlivé lesní správce a revírníky. Nic takového ale návrh reorganizace nepřináší,“ uvedl..

Jeho připomínku ovšem Jouklová odmítla. „Reorganizace je spojena se zásadními změnami v distribuci pravomocí oblastním ředitelstvím a lesním správám. Konečná podoba nových řídicích dokumentů v této oblasti je naplánována na listopad,“ vysvětlila s tím, že oblastní ředitelství budou mít například na starost zadávání veřejných zakázek nebo správu vodních toků. 

Na kůrovce je pozdě

Současní schválených změn je také vznik Závodu lesní techniky coby nástroje podniku pro boj s kůrovcem. „Závod techniky podstatně posílí akceschopnost Lesů České republiky v boji s kalamitou, kdy budeme schopni v případě potřeby pružně zasahovat vlastními silami kdekoliv v republice a prakticky okamžitě nasadit své výrobní kapacity pro těžbu kůrovcem napadeného dříví,“ řekl serveru Silvarium Vojáček.

Ekologové však namítají, že na řešení daného problému je již pozdě. „Podle našich odhadů se navíc z více než poloviny kácí stromy, ze kterých už kůrovec dávno vylítal. Smysl by mělo, kdyby se podařilo, aby se nová kapacita soustředila na území, která ještě nejsou tolik napadená a nekácelo se tam, kde již zásahy nejsou efektivní. K tomu tu ale chybí politická vůle,“ podotkl Bláha.

Obnova holin v kůrovcem zničených lesích je podle experta Hnutí DUHA neproveditelná bez toho, aniž by se zvěř v lese redukovala podle toho, kolik jí ten může uživit. Ve věci honiteb, což jsou oblasti, na kterých se pořádá odlov zvěře, požadují ekologové společně se soukromými zemědělci dlouhodobě. Naposledy letos v červnu, kdy se znovu otevřela diskuse o podobě připravované novely zákona o myslivosti. Poukazovali přitom na vliv myslivecké lobby, která má podle nich zájem naopak na vyšších počtech zvěře. 

    Diskuse