Významné dopady na zemědělskou produkci, další devastaci lesů způsobenou kůrovcem a vysychání toků můžeme podle vědců očekávat v letošním roce, který zřejmě bude šestým suchým rokem v řadě. Podle některých predikcí by letošní sucho mohlo být nejdrastičtější za poslední roky. Na vině je podle vědců zejména klimatická krize v kombinaci se špatnou správou krajiny.

Nástup sucha v letošním roce zachytil server Intersucho i srovnávací analýzy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které porovnávaly z hlediska množství vody v krajině začátek loňského a letošního roku. Z analýz vyplývá, že česká krajina má v současnosti zásobu vody až třikrát menší než loni.

Zatímco loni v březnu zadržoval sníh na horách 0,83 miliardy metrů krychlových sněhu, který při tání zásobil vodou půdu i řeky v nížinách, nyní je ho pouze 0,26 miliardy metrů krychlových. „Rozložení sněhových zásob na území České republiky bylo v obou letech podobné, pouze loni byly sněhové zásoby výrazně větší, a to více než trojnásobně,“ vysvětlil Radek Čekal z ČHMÚ.

Na některých místech je deficit sněhu ještě výraznější. Například na jižní Moravě bylo sněhu desetkrát méně než loni. Data serveru Intersucho ukazují od poloviny března jasný nárůst suchých míst na celém území republiky.

„Na začátku dubna skokově narostla intenzita sucha. Na většině území České republiky převládá výrazné až výjimečné sucho. V jižních Čechách a v Krkonoších sledujeme i extrémní sucho. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj vůbec dobře,“ uvádí na svých stránkách server Intersucho.

ČHMÚ rovněž srovnávalo i množství průtoku v řekách, který byl v březnu výrazně nižší ve srovnání s předešlými lety. Zatímco v březnu loňského roku se průtoky v řekách pohybovaly mezi 75 až 165 procenty dlouhodobého průměru pro březen, letos to bylo jen mezi 40 a 105 procenty. V dubnu se však podle vodohospodářů průtoky pohybují jen mezi 20 a 40 procenty ve srovnání s dlouhodobými dubnovými průměry. Na historickém minimu jsou například řeky Dyje, Morava či Lužnice.

Vědci: Na vině je klimatická krize a stav krajiny

Dopady sucha mohou být podle vědců drastické. Pokud nepřijde delší období srážek, tak může být ohrožena produkce potravin. Zasaženy budou zejména obiloviny, kukuřice, cukrová řepa nebo ovoce. V případě sucha rovněž hrozí stejně jako loni nedostatek krmiva pro dobytek, který budou muset zemědělci předčasně pobít.

Navrch v případě prohloubení hydrologického sucha, nízkého průtoku řek a nedostatku vody v přehradách mohou být ohroženy i dodávky vody. Vědci hovoří také o pokračování kůrovcové kalamity, jelikož kůrovec preferuje teplo a sucho a za těchto podmínek se nejlépe množí.

Podle vedoucího Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na MENDELU Zdeňka Žaluda je hlavní příčinou současného stavu klimatická krize způsobená spalováním fosilních paliv a vypouštěním emisí skleníkových plynů. Na vině je podle něj ale i špatné zacházení s krajinou.

„Problém a hlavní příčina je v tom, že se na našem území, ale i celosvětově, zvyšuje průměrná roční teplota, a tím se zvyšuje i výpar z krajiny. Navíc s tím, jak se zvyšuje teplota, začíná dříve jaro a vegetace odebírá více a dříve vodu, což opět zvyšuje půdní sucho. A kromě toho enormně naši krajinu zabíráme pro stavby, což zrovna vsakování vody do půdy nepomáhá,“ řekl Žalud Deníku Referendum.

Bioklimatolog Miroslav Trnka pak pro Český rozhlas uvedl, že stejný trend lze očekávat i v následujících letech. Ani současný útlum ekonomik v důsledku koronavirové krize podle něj z dlouhodobého hlediska sucho nezmírní. Hrozba sucha je podle něj velmi vážným problémem, který ohrožuje stabilitu České republiky. „Protože koncentrace skleníkových plynů pořád stoupají, a to přes opatření, o kterých spíš jen mluvíme,“ dodal Trnka.

Větší soubor textů o příčinách, souvislostech a možnostech řešení sucha v České republice vyjde v Deníku Referendum v tomto a příštím týdnu.