Entomologové, arachnologové, botanici a další vědci upozorňují na nedostatečnou ochranu a špatné hospodaření v lužních lesích známých jako Moravská Amazonie, která je pro některé ohrožené druhy hmyzu posledním útočištěm. Většinu oblasti mezi řekami Moravou a Dyjí, označované rovněž jako Soutok, spravuje státní firma Lesy České republiky.

„Měla tu být chráněná krajinná oblast, v roce 2011 vláda rozhodla o vyhlášení sítě rezervací. Dodnes nevznikla ani jediná. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě nadále dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ zhodnotil předseda České společnosti entomologické David Král situaci v největším komplexu lužních lesů ve střední Evropě.

Ministerstvo zemědělství se ale brání, že vhodné podmínky pro život hmyzu v místě udržuje. „S kritikou našeho postupu nesouhlasíme, Lesy České republiky na Soutoku hospodaří ve prospěch lužních lesů. Mimo jiné každoročně tyto lesy cíleně zaplavují, aby i v nejsušších letech neohrozili zdejší křehkou biodiverzitu a zachovali všechny funkce lužního lesa,“ uvedl ministr Miroslav Toman (ČSSD) v tiskové zprávě. Ta deklaruje, že ministerstvo zemědělství s Lesy ČR zachovávají trvale udržitelné hospodaření.

„Možná z hlediska výtěžnosti v kubíkách dřeva to udržitelné je, ale z hlediska zachování přírodních hodnot ne,“ řekl Deníku Referendum David Storch, místopředseda České společnosti pro ekologii. Od začátku devadesátých let ubyla v oblasti Soutoku polovina zdejších dubů, to však podle něj není v lužním lese hlavním problémem.

„Lesy ČR tam pěstují lesy příliš husté, které pak holosečně těží. Nevím, co považují za trvale udržitelné lesní hospodářství, ale pokud to, co tam dosud dělali, tak zkrátka jde o hospodářství prokazatelně negativně ovlivňující biologickou rozmanitost,“ doplnil.

Národní přírodní památky místo Chráněné krajinné obasti

Profesoři sdružení v příslušných vědeckých společnostech žádají jednak posílení ochrany dané oblasti lužních lesů, jednak odvolání či omluvu náměstka pro řízení Sekce lesního hospodářství Patrika Mlynáře. Ten v reakci na červnovou výzvu vědce obvinil z neobjektivity a účelového načasování výzvy před připravovaným vyhlášením oblasti Soutok Národní přírodní památkou.

„Pan náměstek, jakožto vedoucí sekce přímo zodpovědné za stav našich lesů, může v tomto ohledu být jen těžko arbitrem objektivity,“ reagoval David Storch z České společnosti pro ekologii. Vědci společně poukazují mimo jiné na nepoměr stupně ochrany zdejší krajiny vzhledem k přírodním prvkům ve městech. Zatímco v Praze je chráněno téměř pět procent území, cíp lesů Moravské Amazonie pouze ze dvou procent.

Diskuse o institucionální podobě ochrany dané oblasti se přitom vedou již od devadesátých let. Návrh soustavy rezervací pak existuje od roku 2014.

Podle ministerstva životního prostředí se ovšem nyní věci daly skutečně do pohybu. „Ministerstvo ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny připravilo (a již také oba procesy oficiálně zahájilo) záměr na vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a Národní přírodní památky Soutok, která bude doplňovat NPR Lanžhotské pralesy a společně tak zajistí ochranu nejcennějších částí tohoto území. Jejich vyhlášení je možné očekávat přibližně do dvou let,“ prohlásila pro Deník Referendum tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Ačkoli se jedná o nižší stupeň ochrany než při Chráněné krajinné oblasti, s vyhlášením Národní přírodní památky by vědci souhlasili. Varují ovšem před snahou Lesů České republiky prosadit vlastní, redukovaný návrh oblastí, na které by se ochrana vztahovala.