Jak se budují továrny na dřevo
Jan SkalíkMinisterstvem zemědělství předložený návrh novely lesního zákona ohrožuje budoucnost našich lesů. V nestátních lesích například navrhuje nevyžadovat podíl zalesnění listnáči a jedlemi nebo nevhodně zavádí platby za ekosystémové služby.
Programové prohlášení stávající vlády překvapovalo přímočarostí, když svou kapitolu Lesní hospodářství zahájilo prozaicky: Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Jasných sdělení v tomto duchu obsahuje „lesní kapitola“ celou řadu. Nyní lze již bez obalu říct, že se tomuto závazku úředníci ministerstva zemědělství a vposledku i ministr, který by se jím měl aspoň teoreticky řídit, zpronevěřili.
Hynoucí smrkové monokultury
Ministerstvo zemědělství navrhuje v nestátních lesích do budoucna nevyžadovat podíl zalesnění listnáči a jedlemi. Jejich podílu v porostech se má do budoucna dosahovat jen prostřednictvím dotací. Na holinách, které vznikají na nestátní půdě, mají být od příštího roku vysázovány klidně jen a pouze smrky, a pokud budou dobře nastavené dotace, možná i jiné druhy. Takto se za několik desítek let znovu dočkáme nedozírných holin, protože smrky nerozdýchají teploty, které nezvládají už nyní.
Jednat stylem, že nás se změna klimatu netýká a potřebujeme především klid na práci zní bláznivě v době, kdy se v České republice pomalu, ale jistě etablují tornáda. V nižších a středních polohách se dosud nerozpadly jen ty smrkové monokultury, které měly nebetyčné štěstí. A vědci odhadují, že déle než dekádu už to štěstí mít pravděpodobně nebudou.
- Ruší povinnost alespoň minimálního podílu listnáčů a jedlí při obnově lesů pro soukromé vlastníky a obce. Legalizuje tak možnost výsadby nových rizikových monokultur.
- Ruší vydání vyhlášky, která měla stanovit limity pro odvoz těžebních zbytků a množství ponechaných starých stromů na dožití a k zetlení, které by zastavily degradaci lesních půd a zvýšily biodiverzitu lesů.
- Zavádí platby vlastníkům lesů bez záruky, že finanční podpora bude výrazněji zlepšovat zdravotní stav lesů, adaptovat je na změny klimatu a posilovat veřejné funkce lesů.
- Nesnižuje maximální povolenou rozlohu holosečí, které vysušují a ničí lesní půdu.
- Nezlepšuje ochranu lesní půdy před poškozením těžkou technikou při těžbě dřeva.
Je přitom veskrze logické, aby stát chtěl po vlastnících půdy takové lesy, které vydrží a díky tomu budou schopnější pohlcovat uhlík, pomohou s krizí biodiverzity a vytvoří naši krajinu krásnější. Utvářet naopak mantinely, které vedou jen k chabě odolným lesům, je proti všem obecnějším pravidlům, včetně těch od Evropské komise. Je-li třeba sledovat takzvanou „udržitelnost“ u všemožných veřejně podporovaných projektů, má to stejně platit i u podpory týkající se lesů.
Nyní to ale vypadá opačně: pokud změna zákona v ministerstvem navržené podobě projde, půjde to s lesy z kopce. A namísto toho, aby se na místě původních hodnotných lesů opět objevil buk, dub či lípy, budou pravděpobně mnohde plantážnicky vysazené monokultury nestabilního smrku nebo jiných klimaticky nevhodných dřevin.
Ztratíme tak možná další příležitost lesy připravit na změnu klimatu, což je symptomem ztráty paměti: ztráty necelých dvou tisíc kilometrů čtverečních lesa během poslední vlny rozpadu monokulturních smrčin. Paměť se vytrácí už teď, podíl výsadeb listnáči v roce 2022 byl meziročně o 6,5 procenta menší.
Zásadně problematická novela
Není to ale jen o listnáčích a jedlích. Ministerstvo zemědělství mešká od listopadu 2021, do kdy mělo na pokyn zákonodárců vydat vyhlášku určující limity pro ponechávání těžebních zbytků a starých stromů v lesích, aby se ochránila lesní půda, zabránilo ztrátám živin, podpořila lesní biodiverzita, stabilita budoucích lesů i zachytávání uhlíku. Namísto aby ministerstvo konalo, se vymlouvalo a teď chce dokonce svůj úkol vydat vyhlášku ze zákona vyškrtnout úplně.
Podobně rizikový je i návrh, aby se ochrana lesů, které si zaslouží zvláštní péči — lesy zvláštního určení a lesy ochranné — vyhlašovaly vždy jen na deset let a následně se jejich statut obnovoval. To by nevedlo jen ke zbytečné byrokracii, jak se ve svých připomínkách ohrazuje několik krajských úřadů, ale i k nejistotě v hospodaření s nimi a tedy jejich úpadku.
Problematický je i způsob, jakým zákon zavádí platby za ekosystémové služby v rozsahu sedmi miliard korun ročně. Neupřesňuje totiž, jak se zajistí, aby vlastníci rozsáhlých lesů jen neinkasovali desítky milionů skoro za nic, jak umožňuje již současné dotační schéma ministerstva, na které nové platby mají navázat. Stát by měl vlastníky podpořit za způsoby hospodaření, které skutečně významně a nad rámec běžné praxe pomáhají adaptovat lesy na změnu klimatu a zlepšují veřejné funkce lesů.
K jednotlivým paragrafům Hnutí DUHA předalo ministerstvu celkem 57 připomínek reprezentující cíle výzvy Zachraňme lesy podepsané 85 733 signatáři. A to s kampaní Zachraňme lesy nebylo Hnutí DUHA samo: dopady na ochranu přírody se zabývalo dalších 32 organizací a institucí, které připomínky ministerstvu zemědělství rovněž zaslaly.
Zásadní výhrady k zákonu přináší řada krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj, Legislativní rada Vlády, Ministerstvo obrany i Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství má při vypořádávání připomínek co na práci.
Podepsat výzvu Zachraňme lesy je možné zde.