Zástupci obcí, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ministr životního prostředí Petr Hladík podepsali dohodu, která otevírá cestu k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Více než šedesát obcí se postavilo kladně k záměru ministerstva vyhlásit ochranný režim nad pohořím s evropsky významnými rašeliništi a mokřady, starými lesy a velkou druhovou rozmanitostí. Jde zároveň o oblast s pohnutou minulostí vztahu člověka a přírody, kde se negativně projevovaly důsledky těžby a spalování hnědého uhlí, například v podobě kyselých dešťů.

„Krušné hory jsou mimořádným fenoménem. Svou velikostí, historií a hlavně výjimečnou přírodou. A tu je potřeba chránit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík a dodal, že „CHKO Krušné hory by svou rozlohou přes dva kraje byla největší v České republice. Formálně bychom rádi proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory zahájili v následujících týdnech.“

„Vypadá to, že vyhlášení CHKO Krušné hory už nic nestojí v cestě, a to je skvělá zpráva,“ uvedl v tiskové reakci Lukáš Hrábek, mluvčí organizace Greenpeace a doplnil: „Krušné hory mají na svém území vzácnou přírodu, která si ochranu zaslouží, ovšem zatím v praxi stále docházelo k jejímu ničení, jak jsme opakovaně ukázali na příkladu kácení v místních starých bukových lesích.“

Organizace Greenpeace před časem upozornila na plány Lesů České republiky těžit ve vzácných bukových porostech a rovněž i na nečinnost Hladíkova ministerstva v otázce zastavení takové těžby. „Je neuvěřitelné, že právě v době, kdy se konečně mluví o vyhlášení CHKO Krušné hory a o nutnosti zajistit ochranu zachovalých unikátních krušnohorských bučin, chce státní firma Lesy ČR pokračovat v jejich kácení a ministerstvo životního prostředí s tím souhlasí,“ říká členka Greenpeace Nikol Krejčová.

Minulý rok členové organizace umístili několik sledovacích zařízení do stromů, které podle nich byly vytěženy bez povolení a v rozporu se zákonem. Následné trasování pak ukázalo, že společnost Royal Pine prodávala dříví vzácných buků na otop.

Členové Greenpeace proto varují, že Lesy ČR mohou do vyhlášení chráněného území nadále pokračovat v těžbě a narušit přírodní hodnoty, jež má nový ochranný režim pomoci zachovat.

Mezinárodní závazky

Klíčovým rozhodnutím bude, zda ministerstvo vyhlásí dostatečný režim ochrany na odpovídajícím území. „Ne náhodou jsou Krušné hory na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jde ovšem o poslední příhraniční pohoří, které je takto výjimečné a které je bez režimu ucelené ochrany,“ říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace „je žádoucí, aby CHKO Krušné hory nebyla jen velká svoji rozlohou, ale aby měla i výraznou část území v režimu přísné ochrany.“ Dodává, že by takový krok odpovídal i mezinárodním závazkům vyplývajícím z Radou Evropské unie nedávno přijatého nařízení o obnově přírody: „Evropská unie — včetně České republiky — se zavázala, že do roku 2030 ochrání třicet procent svého území, a třetinu z toho přísně. Právě Krušné hory by k tomuto cíli mohly na českém území výrazně přispět.“

Podle tiskové zprávy ministerstva životního prostředí zřízení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory místní obyvatelé vítají. Starostka Loučné pod Klínovcem Jana Nýdrová ale dodává, že místní měli obavy, jestli vznik chráněné oblasti nebude mít vliv na občanskou vybavenost, vznik nových pracovních příležitostí v obci a podobně. Nýdrová uvedla, že dohoda uzavřená mezi ministerstvem životního prostředí, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a obcemi je „je garancí, že tyto obavy mít nemusí.“