Rada Evropské unie schválila historicky první nařízení o obnově přírodních ekosystémů. Podle něj by do roku 2030 měly unijní členské státy obnovit minimálně dvacet procent všech mořských a pevninských oblastí s vysokou druhovou rozmanitostí, do roku 2050 pak všechny evropské ekosystémy, které jsou ve špatném stavu a hrozí jim rozpad. Krajina v Evropě se tím má stát odolnější proti změnám klimatu a zároveň sloužit jak potřebám přírodních druhů, tak zemědělství.

„V ochraně našeho životního prostředí není čas na přestávku. Rada EU se dnes rozhodla obnovit přírodu v Evropě, a tím chránit její biologickou rozmanitost a životní prostředí evropských občanů. Je naší povinností reagovat na naléhavé riziko kolapsu biologické rozmanitosti v Evropě a musíme umožnit Evropské unii splnit její mezinárodní závazky,“ uvedl belgický ministr pro transformaci, životní prostředí a energetiku Alain Maron.

Klíčovou roli v přijetí nařízení měla rakouská ministryně životního prostředí za rakouské Zelené Leonore Gewesslerová. Ta zvrátila většinu v Radě EU ve prospěch nařízení, a to i přes nesouhlas Rakouské lidové strany a kancléře Karla Nehammera, kteří tvoří silnější stranu rakouské vládní koalice mezi lidovci a právě Zelenými. V březnu přitom nařízení neprošlo radou právě i vinou hlasu Rakouska nebo Itálie.

Co nařízení přinese?

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, v tiskové zprávě uvedl: „Schválení tzv. zákona o obnově přírody je skvělou zprávou pro přírodu i pro společnost. Bez obnovy přírody nemůžeme zvrátit alarmující úbytek biodiverzity nebo připravit naši společnost na dopady klimatické změny.“

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2020 jsou ve špatném stavu tři čtvrtiny evropských ekosystémů, rapidně klesá počet ptáků i hmyzu. Nařízení o obnově přírody to má změnit. Postupně mají státy přijmout opatření vedoucí k navyšování opylovačů, posílit investice do vracení řek do původních koryt, podporovat takové hospodaření s půdou, které respektuje potřeby ekosystémů a je založeno na udržitelném pěstování potravin. Změny čekají i péči o veřejný prostor a takzvanou městskou zeleň.

V tiskové zprávě Evropská rada uvedla, že „členské státy zavedou opatření, jejichž cílem je obnovit odvodněná rašeliniště a pomoci vysadit do roku 2030 na úrovni EU nejméně tři miliardy dalších stromů. Aby se do roku 2030 proměnilo alespoň 25 000 kilometrů řek ve volně tekoucí řeky, přijmou členské státy opatření k odstranění člověkem vytvořených překážek, které brání propojení povrchových vod.“

„Schválení nařízení o obnově přírody je skutečně přelomové,“ komentoval přijetí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Je to poprvé v historii, kdy se součástí právního řádu stává povinnost obnovovat přírodu. Evropa tímto rozhodnutím potvrzuje, že dokáže uvažovat v širších souvislostech a vidí dál než za horizont jednoho volebního období. Přírodu potřebujeme všichni, abychom mohli dýchat, pít a jíst, ale i abychom si měli kde odpočinout nebo z čeho se radovat. Obnova přírody bude trvat desetiletí, ale právě proto je potřeba začít už dnes. Dnešní rozhodnutí je obrovským vítězstvím budoucích generací nad pohodlností těch současných.“

Nyní mají členské státy čas na přípravu implementace nařízení. Na českém ministerstvu životního prostředí za tímto účelem již vznikají pracovní skupiny.