Rada Evropské unie neboli Rada ministrů v pondělí neschválila Nařízení o obnově přírody. Nová legislativa měla přispět k návratu rozmanitosti do evropské krajiny a posílit odolnost vůči změnám klimatu. Krátce před klíčovým hlasováním však svou podporu stáhlo Maďarsko a Itálie. K přijetí legislativy, která mohla být historickým obratem od ochrany přírody v malých parcích k její systematické obnově, chybělo jen několik hlasů. O návrhu se nakonec vůbec nehlasovalo.

Pondělní hlasování mělo být posledním kolem legislativního procesu. Návrh na obnovu přírody připravený Evropskou komisí byl v roce 2022 předložen Evropskému parlamentu, který v únoru už notně oslabenou verzi schválil. Souhlas Rady EU, složené vzhledem k projednávané politické oblasti z ministrů životního prostředí, bylo to poslední, co stálo nařízení v cestě. Výjimečným postupem jej zablokovaly společně dvě země s krajně pravicovými vládami: Itálie a Maďarsko.

Od ochrany k obnově

Podle Zprávy o stavu evropské přírody, vypracované Evropskou agenturou pro životní prostředí, což je zvláštní instituce Evropské unie zodpovědná za oblast životního prostředí, je nyní až osmdesát procent přírodních stanovišť v neuspokojivém až špatném stavu.

Reálně to znamená desetitisíce vysušených mokřadů, narušených lesních nebo mořských ekosystémů, narovnaných potoků a řek nebo lány neudržitelně využívané zemědělské půdy. Jinak řečeno krajina v Evropě přišla o druhovou rozmanitost a schopnost zajišťovat životně důležité funkce, ubývá ptáků, hmyzu, ale i mikroorganismů. Mimo jiné to znamená, že krajina není odolná vůči dopadům změny klimatu v míře, v jaké by mohla být.

Na přímou vazbu mezi klimatickou krizí a rozpadem ekosystémů, provázeným fatálním úbytkem biodiverzity, poukázal také Mezivládní panel pro změnu klimatu. Proto Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, přijatý mezinárodním společenstvím v roce 2022, vytyčil za cíl obnovit až třicet procent poničených ekosystémů po celém světě. Evropské Nařízení o obnově přírody mělo být krokem ke splnění tohoto závazku.

Nařízení stanovovalo cíl do roku 2050 postupně obnovit až devadesát procent všech poškozených či zničených ekosystémů v členských státech Evropské unie. Každý členský stát Evropské unie měl na základě nařízení přijmout svůj vlastní Národní plán obnovy přírody s vlastními cíli a politickými opatřeními.

Nařízení se týkalo obnovy mořských, pobřežních, lesních, říčních, ale i městských ekosystémů. Zcela zásadní oblastí v dokumentu je obnova přírody v zemědělské krajině. V Národním plánu obnovy si každá členská země měla vybrat dvě ze tří hlavních priorit pro obnovu zemědělských ekosystémů a v nich následně dosáhnout zlepšení.

Jedná se o navýšení počtů opylovačů, a to zejména motýlů, o zvětšení rozlohy zemědělských oblastí s vysokou úrovní druhové rozmanitosti, anebo o závazek přísunu většího množství organických látek do půdy. Zároveň nařízení hovořilo o navýšení počtů polních ptáků nebo zřizování krajinných prvků přispívajících k biologické rozmanitosti.