↗

Moderní společnost připraví každým rokem o život více než 90 miliard hospodářských zvířat, z nichž velká část trpí v podmínkách, které se příliš neliší od toho, co zažívali vězni v nacistických koncentračních táborech. Byť tuto analogii mnozí odmítají jako nepřiměřenou, faktem je, že jí používají i samotní přeživší holocaustu. Foto Andrew Skowron

Abychom uspokojili naši nenasytnost, ukrajujeme stále další a další kusy přírody, která nám poskytuje ekosystémové služby nezbytné pro fungování lidské společnosti. Podřezáváme si tím větev sami pod sebou. Jedním z důkazů je skutečnost, že objem zmíněných ekosystémových služeb dlouhodobě klesá, kromě jiného právě v souvislosti se změnami ve využití půdy.

Spotřeba živočišných produktů se násobně zvyšuje

Celosvětově je téměř osmdesát procent zemědělské půdy přímo nebo nepřímo využíváno k produkci masa a jiných živočišných produktů, přestože z pohledu zajištění kalorického příjmu je tento poměr opačný — živočišné produkty zajišťují globálně pouze necelou pětinu energie, kterou získáváme z potravy.

Například jen v Amazonii byla za loňský rok vykácena či vypálena plocha deštného pralesa odpovídající rozloze Švýcarska. Na takto získané půdě je následně z většiny chován dobytek, který poté střídá pěstování sóji. Ta je primárně určena ke zkrmení hospodářskými zvířaty ve velkochovech po celém světě včetně Evropy, potažmo České republiky.

↗

Po přepočtu na hmotnost dnes žije v zajetí třicetkrát více savců než v divočině. Diagram Greenspoon et al.

Děje se tak samozřejmě na úkor volně žijících zvířat. Jen v případě suchozemských savců vzrostl poměr mezi biomasou hospodářských zvířat vůči volně žijícím na třicet ku jedné a současně v průběhu posledních dvou staletí poklesla biomasa volně žijících zvířat na jednu čtvrtinu původní hodnoty.